V Česku vyrostou dva rodinné domy na baterie. Obejdou se bez inženýrských sítí

Dva tzv. ostrovní domy by měly být hotovy do konce příštího roku. Po půlročním zkušebním provozu se otevřou veřejnosti. V rámci přípravy technologií již byla postavena testovací kopie technické místnosti obou budov. Trend baterií postupně přetéká i do oblasti architektury a blíží se podobný revoluční scénář, jaký přináší elektromobilita.

Ilustrační fotografie
reklama

Už příští rok by měly u Vyššího Brodu v jižních Čechách začít vznikat dva jedinečné rodinné domy, které mají za cíl představit jednu z možností rodinného bydlení budoucnosti v praxi. Jejich výjimečnost bude spočívat v úplné nezávislosti na inženýrských sítích. Kromě jiného budou sloužit jako veřejně přístupná laboratoř nápadů a technických řešení soběstačnosti. Jejich stavbu zajišťuje projekt Český ostrovní dům s partnerem projektu Hypoteční bankou. Snaží se tak urychlit nástup šetrnějších technologií do běžné české zástavby.

S vlastní fotovoltaickou elektrárnou a LiFePO4 bateriemi

Rodinný dům pro čtyřčlennou rodinu, ovšem zcela nezávislý na inženýrských sítích. Tak znělo zadání projektu nejprve pro studenty ČVUT v Praze, VUT v Brně a VŠTE v Českých Budějovicích, a poté pro tým technických expertů. Jedním z hlavních úkolů tak byla potřeba vyřešení dodávky elektrické energie, jejíž spotřeba je u takzvaných ostrovních systémů klíčová. Hlavním zdrojem energie po zvažování několika variant nakonec bude vlastní fotovoltaická elektrárna od GWL Power o instalovaném výkonu 10 kWp, doplněná bateriovým úložištěm na bázi LiFePO4 (lithium-železo) s kapacitou 20 kWh. „Fotovoltaické panely budou zabudované v celé ploše jižní části sedlové střechy, kde nahradí střešní krytinu. Jako záložní zdroj jsme zvolili poměrně zajímavou variantu automatického kotle na pelety se zabudovaným Stirlingovým motorem, který z tepla vyrábí elektřinu,“ říká Pavel Podruh, autor projektu Český ostrovní dům, který minulý týden získal tzv. ekologického oskara v soutěži E.ON Energy Globe Award v kategorii mládež.

Vodu vyčistí bakterie, čerstvý vzduch přivede rekuperace

Jako zdroj pitné vody bude sloužit vrtaná studna, zatímco dešťová voda ze střech obou objektů bude zadržována ve společné osmikubíkové podzemní nádrži. Odpadní vody budou čištěny aerobní bakteriální technologií. Do procesu čištění je zapojeno také okrasné jezírko, kudy voda projde ještě před tím, než se na pozemku vsákne do země. Tím se koloběh vody uzavře. Nutné samozřejmě bylo řešení vytápění a ohřevu teplé užitkové vody. To bude v zimních měsících zajišťovat zmiňovaný kotel na pelety o výkonu 8 kW. Za příznivých slunečných dnů k ohřevu vody poslouží solární elektrická energie. Čerstvý vzduch do budov budou samozřejmě přivádět otevřená okna v kombinaci s chytrým systém větrání s rekuperací tepla.

Projekt Český ostrovní dům a pohled do budoucnosti

Pod projektem obou domů je podepsán mladý architekt Vojtěch Lichý a jeho kolega, odborník na technická řešení budov Petr Pávek. Oba ještě za studií zvítězili v loňském ročníku studentské soutěže Český ostrovní dům. „Na základě vítězství jsme je oslovili, zda by podle našeho zadání nevytvořili projekt dvou prototypových, nezávislých staveb v jižních Čechách,“ vysvětluje Pavel Podruh, podle kterého je po více než roce jejich intenzivní práce a dalších členů týmu vedeného architektkou Janou Hořickou z Fakulty stavební ČVUT projekt v podobě, který dovoluje jeho prezentaci, a především vyřizování žádostí potřebných k jeho realizaci. Než se všechny tyto náležitosti podaří obstarat, v hale GWL Power poblíž Prahy budou probíhat testy navržených řešení. Speciálně kvůli tomuto účelu byla postavena testovací kopie technické místnosti, která se poté objeví ve skutečných stavbách. „Umožní nám to vyřešit co nejvíc problémů ještě před tím, než začneme skutečně stavět,“ dodává Podruh.

Autor projektu Pavel Podruh počítá s tím, že pokud nenastanou komplikace z pohledu administrativy, oba domy by měly být dokončeny do konce příštího roku. Poté bude probíhat zhruba půlroční testování, na které naváže zpřístupnění domů veřejnosti. „České ostrovní domy pak budou sloužit jako veřejná ukázka, kterou si bude možné po provedení rezervace vyzkoušet na vlastní kůži. Naším cílem je ukázat, že baterie, chytré řízení či šetrné nakládání s vodou má dnes již místo téměř v jakékoliv budově a nemusí se zdaleka jednat o extrém kompletně odpojeného domu. Když to ovšem funguje tam, v běžné zástavbě je ta přidaná hodnota ještě mnohem větší,“ říká Podruh.

Velcí hráči spoluurčují nové trendy

Vysoká finanční náročnost projektu Ostrovní dům, která se řádově pohybuje v milionech korun, by se neobešla bez podpory partnerů. Kromě financí je ale důležité i vnitřní souznění všech, kteří se na projektu podílí. „Žijeme v době, kdy zásadní aspekty naší společnosti ovlivňuje nemnoho největších firem či jejich uskupení. Snahy o zlepšení stavu věcí proto musí nutně vést skrze evoluci těchto velkých hráčů. Právě oni totiž mají v rukou reálnou možnost věci zlepšit ve velkém měřítku. Proto jsem rád, že se na projektu jako hlavní partner aktivně podílí i Hypoteční banka, jednička na hypotečním trhu v České republice,“ uvádí Pavel Podruh, který oceňuje především ochotu Hypoteční banky nestát na místě a podporovat vývoj v oblasti udržitelného bydlení.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky