K poskytování služeb, cílení reklam a analýze návštěvnosti využíváme soubory cookie. Používáním webu s tímto vyjadřujete souhlas. Další informace

Polsko je pod tlakem EU. Uprchlíky nechce

Pravicová polská vláda je pod tlakem ze strany Evropské unie, aby konečně začala přijímat žadatele o azyl. Polsko totiž, spolu s Maďarskem, odmítlo přijmout jakékoli uprchlíků v rámci dohody z roku 2015, která měla rozdělit 160.000 lidí mezi země EU, aby se snížila zátěž na Řecko a Itálii.

Diskuse: 1

Ilustrační fotografie
reklama
Kim Kardashian pomocí své
Kim Kardashian pomocí své "zadele" propagovala nový parfém!

Varšava až dosud všechny výhrůžky ignorovala. „Při schvalování přijetí uprchlíků pod nás [předchozí vláda] položila tikající bombu,“ řekl ministr spravedlnosti Mariusz Błaszczak novinářům v Bruselu. „My ji budeme zneškodňovat.“

Jak píše server Politico, tlak z Bruselu dostává opoziční Občanskou platformu do stále větších křečí. Grzegorz Schetyna, lídr Občanské platformy, nejprve řekl, že jeho strana byla proti přijímání uprchlíků – což je problém, protože to byla právě předchozí vláda Občanské platformy (v níž Schetyna sloužil jako ministr zahraničí), která souhlasila, že přijme 6.200 žadatelů o azyl.

Během několika dnů Schetyna změnil svá slova řekl, že Občanská platforma byla proti „nelegálním přistěhovalcům“, ale že on sám dával přednost přijetí „těch několik desítek lidí, kteří chtějí přijet do Polska.“ Schetyna i bývalá premiérka Ewa Kopaczová, kteří souhlasili s dohodou EU, tvrdili, že Polsko nebude muset poslouchat nařízení z Bruselu týkající se rozdělení uprchlíků a že země musí mít plně pod kontrolou to, koho přijímá.


„Verbální gymnastika této strany dává politicky smysl. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že asi tři čtvrtiny Poláků jsou proti přijímání uprchlíků z Afriky a Středního východu. Není to jen Občanská platforma, které je nepříjemné, že je příliš prouprchlická. Vůdce Polské lidové strany, koaličního partnera Občanské platformy ve vládě mezi roku 2007 a 2015, je podobně opatrný. „Nikdy nezavřeme dveře sirotkům,“ řekl Władysław Kosiniak-Kamysz a dodal: „Ale ať mladí lidé bojují za svobodu své země.“

Vládnoucí strana Právo a spravedlnost v roce 2015, tedy na vrcholu migrační krize, situace využila. Jarosław Kaczyński, stranický vůdce a de facto polský vládce, varoval, že migranti přináší „všechny druhy parazitů a prvoků, které... i když nejsou v organismech těchto lidí nebezpečné, by mohly být nebezpečné tady.“

Po volbách nová vláda okamžitě ustoupila od slibu svého předchůdce přijmout žadatele o azyl. Jako důvod uvedla, že muslimští migranti by mohli být problém pro polskou homogenní společnost. Kaczyński zopakoval svůj odpor vůči uprchlíkům v pondělím rozhovoru s Gazeta Polska Codziennie. Polsko by podle něj „muselo zcela změnit naši kulturu a radikálně snížit úroveň bezpečnosti v naší zemi.“ Také řekl, že Polsko „by muselo použít nějakou represi“, aby se zabránilo vlně agrese, zejména vůči ženám, ze strany žadatelů o azyl.

Podobná slova zaznívají i z Budapešti, kde premiér Viktor Orbán vysvětlil svůj odpor vůči Bruselu v politicky populární teorií o obraně evropské a křesťanské civilizace proti náporu cizinců, připomíná Politico.

Polsko je jednou z nejvíce homogenních zemí v Evropě - v drtivé většině jsou obyvatelé Poláci a římští katolíci. Nebylo tomu tak až do druhé světové války. Před rokem 1939 bylo asi 10 procent populace židovského původu, a žily byly velké ukrajinské, běloruské, německy a jiné menšiny - etničtí Poláci tvořili jen dvě třetiny země. Až hraniční odsuny a etnické čistky vytvořily poprvé v historii rasově čisté Polsko – šlo o naplnění snů dřívějších generací krajních nacionalistů, píše Politico.

Situace však vytváří hlavolam pro opozici, která na jedné straně chce silnou pozici v EU, takže apeluje na více liberální městské voliče, ale zároveň nechce urazit tradicionalisty. Zakladatel Občanské platformy, bývalý premiér a nynější předseda Evropské rady Donald Tusk už dal jasně najevo, že chce, aby Polsko na podzim v souladu se zbytkem bloku splnilo své povinnosti a přijalo žadatele o azyl. V případě, že se polská vláda do přerozdělování nezapojí, bude to mít „nevyhnutelné následky,“ varoval minulý týden.

Vláda na jeho slova zareagovala zuřivě a naznačila, že by mohla uspořádat referendum o tom, zda Poláci souhlasí s přijetím uprchlíků. „Je tu nebezpečí, že se potkáme s Evropskou komisí u soudu, pokud se pokusí uložit proti Polsku finanční sankce,“ varoval Konrad Szymański, náměstka ministra zahraničí.

Zatímco vládní postoj k uprchlíkům je v zemi velmi populární, v některých částech hierarchie mocné římskokatolické církve vyvolává problémy, protože se radikálně liší od prouprchlické pozice papeže Františka. Polští biskupové už vyzvali zemi, aby pomohla uprchlíkům. Biskup Tadeusz Pieronek z liberálního křídla církve řekl listu Rzeczpospolita, že přijmout několik stovek žadatelů o azyl není pro zemi s 38 miliony obyvatel velký problém. „Nepřijímat uprchlíky prakticky znamená nebýt křesťan,“ řekl. „Stydím se za ty, kteří nechtějí vykonat svou povinnost nejen jako křesťané, ale jako lidské bytosti.“

Kritici také poukazují na to, že Poláci v minulosti těžili z uprchlické politiky, když tisíce lidí prchali před vojenským režimem v 80. letech, kdy jim bylo povoleno usadit se v západní Evropě. „Ale vláda, jejíž nejvyšší představitelé jsou okázale zbožní a která má silnou podporu od konzervativního křídla církve, už není ochotna naslouchat napomínání Říma ani Bruselu,“ píše Politico.

„Polská vláda nezmění svůj názor o uprchlících. Je to konečné rozhodnutí,“ řekla Elżbieta Witeková, vedoucí úřadu vlády premiéra. „Jsem křesťanka a katolička a snažím se být dobrým člověkem - a polská vláda se chová stejným způsobem ... Dobrý křesťan je ten, kdo pomáhá, nemusí to být nutně ten, kdo přijímá uprchlíky.“

Diskuze: Polsko je pod tlakem EU. Uprchlíky nechce

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 1, poslední 28.05.2017 10:24 Vložte komentář

Zobrazen poslední komentář. Vstupte do diskuze Vložte komentář

Související:

reklama

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Zobrazit: mobil | klasicky