Vztahy mezi Ruskem a EU se nevyvíjí dobře. Prochází testem pevnosti

Podle ruského velvyslance na Slovensku se zatím nedějí vážnější pozitivní změny ve vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií. V loňském roce podle něj Evropská unie několikrát promarnila šanci revize své politiky směrem k Rusku a poslední takovou šanci měla několik dní před Novým rokem, kdy Brusel prodloužil hospodářské sankce proti Moskvě.

Diplomat podotýká, že obchodní obrat mezi Ruskem a Evropskou unií pokračoval v klesajícím trendu, ale Evropská unie i přesto zůstává hlavním hospodářským a obchodním partnerem Ruska. Evropské země podle něj zkrátka čekají na změnu "celkové politické situace".

"Nefungují však institucionalizované formáty spolupráce a dialogu, které zmrazila Evropská unie. Doufáme, že brzy převládne zdravý rozum a podaří se nám vystoupit ze špatné spirály vzájemného omezování iniciovaného Bruselem, a znovu se začneme hýbat kupředu, opíraje se o dlouhá léta tvořen základ našich dobrých vztahů," uvedl ve videorozhovoru na YouTube serveru slovenského portálu Aktualne.sk.

Lépe na tom ale prý nejsou ani USA, jejichž kroky se zakládají na hypotézách a předpokladech. "Je zajímavé, že nedávno v USA Rusko označovali za regionální državy. A dnes se ukazuje, že všechno, co se děje ve světě, tak či onak závisí na vůli Moskvy. Přestože v určitém období to bylo dokonce trochu zábavné, dokonce směšné, teď to vyvolává znepokojení jako další projev nezodpovědnosti amerických činitelů, kteří dělají tato prohlášení," podotkl.
 
USA se podle něj se snaží vlastní vnitřní chyby a zahraniční prohry přenést na ruský faktor. "Jsou to nebezpečné hry, protože se široce používají výmysly a otevřeně falešné zprávy, které se stávají základem politicky významných rozhodnutí v mezinárodním společenství," dodal.

Diplomat také přiznal, že podle evropských politiků, "starý kontinent" prožívá krizi liberální ideologie a politiky multikulturalismu. Takzvané "západní hodnoty", ničím neomezená svoboda, hraničící s dovolením si všeho, co koho napadne, se už ale prý nevnímá ani samotnými Evropany, kteří volají k návratu k tradičním hodnotám.

"Podobné "hodnoty", které se dají charakterizovat jako "postkresťanské" nemají nic společného s ruskými. V Rusku jsme si uvědomili důležitost tohoto problému, když se v devadesátých letech minulého století v brázdě západního liberálního vlivu začali nahlodávat naše rodové zvyky, morální zdraví společnosti a vyhlídky na přežití byly ohroženy. Dnes stát přijímá opatření zaměřená na ochranu rodiny a růstu porodnosti, vytvoření podmínek zaměřených na podporu zdravého způsobu života a duchovního rozvoje občanů," uvedl.

Upozornil také, že Rusko důsledně plní všechny mezinárodní závazky v sféře odzbrojení, tedy sovětsko-americkou dohodu o odzbrojení z roku 1987 a likvidaci raket středního a blízkého doletu, dohodu o snížení a omezení strategických útočných zbraní z roku 1991, Dohodu o snížení strategického útočného potenciálu z roku 2002 a Dohodu o snižování počtu jaderných zbraní III z roku 2010.

Rusko je podle něj navíc otevřeno posouzení možných dalších kroků ve sféře jaderného odzbrojení, což nejednou podtrhoval prezident Ruské federace Vladimir Putin. Zde je však podle diplomata principiálně důležité správně vybrat priority a vyloučit pokusy použití dvojích standardů.

Diplomat také porovnal vojenské rozpočty a upozornil, že rozdíl USA a Ruska je očividný. Washington vyčleňuje ročně na obranu více než 600 miliard dolarů, což je více než 40 procent vojenských výdajů ve světě. "Naše čísla jsou mnohem skromnější. Poprvé od devadesátých let se dá pozorovat dokonce snížení vojenského rozpočtu: z 51,8 mld. USD v minulém roce, na 48,4 mld. USD v tomto roce. Sumární vojenský rozpočet zemí Evropské unie, z nichž většina jsou členové NATO, dosáhl hranice 219 mld. EUR. Jak vidíme, je to opět mnohem víc, čtyřikrát více než naše výdaje," dodal.