Muslimky jsou bez hidžábu jako nahé? U Jílkové proběhla ostrá diskuze o hidžábu ve školách

Jako první se slova ujal Václav Klaus mladší, expert ODS na školství. Podle něj je rozdíl mezi svobodou víry a praktikováním víry. On sám je podle svých slov pro, aby se studenti hodnotili na základě chování a prospěchu. Šátek podle něj děti rozlišuje a jasně ukazuje, že je dítě jiné a že má tedy jiná práva. Šéf zelených Matěj Stropnický, který stál na druhé straně poukazoval na to, že je třeba zaujímat stejný přístup ke všem náboženským symbolům. „Listina základních práv a svobod uvádí, že svou víru můžeme projevovat na veřejnosti,“ připomněl s tím, že zákon to tak říká a že je třeba se tím řídit. Pokud chce někdo zakazovat náboženské symboly jako hidžáb, nemůže to dělat školní řád, ale opět pouze zákon.

Hakim Amdouni, zástupce Muslimské obce v Praze, argumentoval morálkou. Islám i křesťanství si podle něj kladou za cíl dělat člověka lepším. Pokud muslimská dívka nemá na sobě hidžáb, může se podle něj cítit jako nahá. „Žena to může vnímat tak, že ze svého pohledu není cudná,“ vysvětloval. Oponovala mu exmuslimka Marta Albahri, která islám označila za drogu. Nelíbí se jí jako rodiči, že by její dítě ve škole bylo ovlivňováno pohledem na šátek. „V sedmnácti jsem dobrovolně konvertovala. Deset let jsem v Česku žila podle šaríi, jediná cesta ven je smrt. Za hidžáb jsem byla ochotná zemřít. Teď je mi kvůli tomu vyhrožováno zabitím,“ popisovala. „Budete se divit, ale mě taky vyhrožují zabitím,“ opáčil Stropnický.

Máte pořád další požadavky

Muslimka z publika argumentovala, že islám je součást její identity a že si ho sama vybrala. „Nechcete, aby bylo vaše dítě ovlivňováno, ale je ovlivňováno vším, co vidí. To ho chcete zavřít doma?“ pustila se do bývalé muslimky. „A piercing nebo tetování vám nevadí?“ přidal se Amdouni. „Vadí, to bych ve školách taky zakázala,“ má jasno Albahri. „Mluví se o integraci muslimů v Evropě, ale ta není možná, pokud jim všechno zakážete,“ varovala z publika další muslimka. Podle exmuslimky Albahri se ale sami muslimové nechtějí integrovat, když žádají výjimky z tělocviku nebo z plavání. „Ani jste nečetla islám, když si myslíte, že jedinou cestou je smrt,“ opáčila jí muslimka v šátku.

Do sporu vstoupil také spisovatel a překladatel Benjamin Kuras, podle kterého je šátek je šátek symbolem politického islámu. Poukazoval na to, že existují vysoce postavené muslimky, které se nezahalují. Tvrdil také, že zahalování není v Koránu zmíněno, což ale obratem vyvrátila mladá učitelka arabštiny a islámu z publika, které citovala konkrétní verše „Křesťanství je tady doma. Nechcete chodit do české školy, tak si jeďte do Súdánu. Tam vás do školy asi nepustí vůbec. Vy máte pořád další požadavky,“ zlobil se Klaus.

Naše ženy se chtějí líbit

Překladatel a publicista egyptského původu Yaser Daniel Reizk nejprve vyčetl moderátorce Michaele Jílkové, že ho příliš rozptyluje svými vlasy, pak ale dodal, že jedenácti nebo dvanáctiletá dívka, která „ještě nemá ňadra a menstruaci“ musí nosit hidžáb, který o ní vysílá hned několik vzkazů. „Je permanentní kořist, cudná a taky je lepší než ostatní. Navíc už je vnímána jako žena,“ vysvětloval symbol šátku u mladých dívek Egypťan.

Podle Klause je to jako by jeho dcery chtěly chodit do školy v muslimské zemi a trvaly na tom, že budou nosit minisukně. Ženy by měly podle Amdouniho chodit v tom, co je jim pohodlné. I v muslimských zemích je podle něj běžně na plážích vidět ženy v bikinách. Ve městě by se ale podle něj odhalené Češky zřejmě necítily příjemně, protože by na ně muži zírali. „Muži tam mají asi víc testosteronu,“ uvedl muslim. „My jsme tady na to zvyklí, vy na to zvyklí nejste. Naše ženy se chtějí líbit,“ přidal se jeden z diváků. „Popisujete to, jak by muži byli samci na lovu,“ přisadila si i Jílková.

V Británii se muslimští rodiče zmocnili škol

Farářka Vendula Glancová přiznala, že byla ve Spojených arabských emirátech, kde chodila po ulicích odhalená, a s problémy se nesetkala. „Islám nerovná se terorismus. V šátku podle mě vidíme teror, ale tak to není. Od šátku k teroru je daleko,“ vysvětlovala. Řeč se poté stočila na konkrétní případ studentky, která se soudí se školou. „Ta dívka se dostala z naprostých hrůz v Somálsku byla zachráněna před nuceným sňatkem, Česko ji přijalo a první věc, co dělá, že žaluje českou školu,“ zlobil se Klaus. Podle Stropnického je ale dobře, že se někdo ozval a že k soudu došlo, protože právě ten určí, jak to má být a kde jsou hranice.

Kuras poukázal na to, že před 15 lety řešila stejné debaty také Velká Británie. Právě šátky podle něj byly spouštěčem, který otevřel stavidla. Následovaly modlitebny ve školách, zákaz tělocviku, hudební a výtvarné východy. „Pak se muslimští rodiče zmocnili škol a začali učit o sekání hlav a rukou. Zaměstnavatelé mají strach propustit muslimy, zahaleny jsou lékařky, šátek je i součástí uniforem,“ nastínil dění Kuras. Připomněl také, že v zemi operují pákistánské gangy, které organizovaně znásilňují malé holčičky. Problém je podle něj v tom, že islám je učení pro muže. „Muži jsou nedisciplinovaní. A pak se v Evropě zblázní, když uvidí, že mají holky holé nohy,“ přisadil si Kuras. Podle Amdouniho je to tím, že se nikdo nerodí s morálkou, protože jinak by nebylo náboženství potřeba. „Jsou frustrovaní. Ale když se mohou pětkrát denně pomodlit, tak pak frustrovaní nejsou, pak se uklidní,“ vysvětloval Tunisan.

Křížek je u nás doma, šátek ne

Jeden z diváků se pak obrátil na muslimky s dotazem, proč si před začátkem natáčení museli všichni přesedat, aby jim to vyhovovalo. „Mám svůj osobní prostor. Necítím se dobře vedle cizího muže. To snad není problém,“ vysvětlovala mu muslimka v šátku. Někteří pak poukazovali na to, že ve škole není možné mít šátek, ale vánoční stromeček nebo křížek na krku ano – ačkoliv jde taky o symboly náboženství. Podle Klause je v tom ale zásadní rozdíl.„Křížek je tady doma. A je tu rozdíl mezi vírou a manifestací víry,“ uvedl. Další divačka se pak přidala a uvedla, že křížek mohou nosit muži, ženy i děti, zatímco šátek je pouze pro ženy.

Jedna z mladých zahalených muslimek se svěřila, že nosí šátek od devíti let a že se pro něj rozhodla sama a že je na to pyšná. Jeden ze spolužáků jí prý dokonce řekl, že je dáma. Na všechny předměty posle svých slov chodí a na plavání má burkiny. „Ideologie,“ spustila Albahri s tím, že ona sama s tím má své zkušenosti. Pomohl jí prý až známý odpůrce islámu Martin Konvička. Stropnický se ale domnívá, že zakazování šátků by vedlo k tomu, že by jej nosily muslimky tajně v okruhu stejně smýšlejících, čímž by docházelo ke „ghettoizaci“. Amdouni na závěr uvedl, že jakákoliv myšlenka v rukou fanatika je nebezpečná. Nemá prý ale smysl muslimy házet do jednoho pytle. Právě o to se podle něj snaží Islámský stát svými videi. „Nepodléhejme tomu strachu,“ apeloval na závěr na občany Stropnický.