Blízký východ se hroutí? Netanjahu na USA kašle. Jak se Obama zachová?

Pokud je cílem izraelské vlády zabránit mírové dohodě s Palestinci, ať nyní či v budoucnu, kabinet židovského státu je blízko jeho naplnění. Tvrdí to alespoň úvodník serveru New York Times. Odkazuje, že minulý týden izraelská vláda schválila nové židovské osady na Západním břehu Jordánu, což prestižní deník interpretuje jako další krok na cestě premiéra Benjamina Netanjahua zastavět území, která Palestinci potřebují k vytvoření svého státu.

Barack Obama
reklama

Netanjahu se o názor USA nezajímá

Obamova administrativa s patřičným zdůvodněním izraelskou akci rázně odsoudila, jako zradu myšlenky řešení blízkovýchodního konfliktu na bázi dvou států, poukazuje New York Times. Dodává, že Netanjahu se očividně nestará o to, co si Washington myslí, tudíž bude na americkém prezidentovi, aby nalezl způsob jak myšlenku řešení prostřednictvím vytvoření palestinského státu zachovat, než opustí svůj úřad.   

Za nejlepší diskutovanou myšlenku označuje úvodník svolání Rady bezpečnosti OSN a vydání oficiální rezoluce definující směrnice pro mírovou dohodu pokrývající takové otázky jako bezpečnost Izraele, budoucnost Jeruzaléma, osud palestinských uprchlíků a hranic obou států.  

OSN již dříve předložila principy mírové dohody, konkrétně v rezoluci 242 z roku 1967 a rezoluci 338 vydané o šest let později, připomíná americký deník. Apeluje, aby nová rezoluce byla konkrétnější a brala v potaz aktuální realitu. "Další, byť slabší možností pro Obamu je jednat jednostranně a tento rámec přednést oběma stranám," soudí newyorský server.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Nová osada, která má zahrnovat na 300 domů, je další z linie židovského osídlení, které téměř rozděluje Západní břeh Jordánu, varuje New York Times. Vysvětluje, že se má stát domovem pro osadníky z fakticky nelegální usedlosti Amona, jejíž demolici nařídil izraelský soud, jelikož vznikla na soukromých, Palestinci vlastněných pozemcích.

Americké ministerstvo zahraničí ve svém stanovisku plán nové výstavby odsoudilo, když tvrdí, že se jedná vytvoření nové významné osady hluboko na Západním břehu, která bude ve skutečnosti ležet blíže Jordánsku než Izraeli, poukazuje úvodník. "Projekt by v zásadě rozdělil Západní břeh a učinil možnost životaschopného palestinského státu vzdálenější," cituje prestižní list stanovisko americké diplomacie, která zdůrazňuje, že záměr je v rozporu s předchozím ujištěním izraelské vlády, že bude takovou výstavbu blokovat.     

Je potřeba politický nátlak

"Neschopnost zastavit výstavbu byla dlouho v centru tensí mezi jednotlivými americkými administrativami a Izraelem," pokračuje newyorský deník. Konstatuje, že poslední rozhodnutí Netanjahuova kabinetu je obzvláště necitlivé a přichází jen pár týdnů poté, co USA a Izrael uzavřely obrannou smlouvu, která židovskému státu garantuje vojenskou pomoc v hodnotě 38 miliard dolarů (téměř bilion korun, pozn. redaktora) v následujících deseti letech.   

Pokud by plán nové výstavby byl znám dříve, mohl podle úvodníku tato jednání ovlivnit. Pomoc teoreticky poskytuje Spojeným státům páku vůči Izraeli, ale mnoho amerických vlád se zdráhalo ji použít, kritizuje New York Times. Připomíná, že až prezident George Bush pozdržel v roce 1990 půjčku v objemu 400 milionů dolarů kvůli otázce osad, avšak právě tento krok byl později považován za jeden z faktorů, proč prezident po prvním funkčním období neobhájil mandát.    

Ač vojenská pomoc může být sebedůležitější, nejlepší způsob jak posílit izraelskou bezpečnost leží podle prestižního deníku v uzavření ucelené mírové dohody s Palestinci. "Neustále expandující osady otravují palestinské naděje a fungují tu jako jiskra, tu jako cíl a tu jako omluva pro násilí, což konflikt vyostřuje," konstatuje úvodník.     

Netanjahu nicméně necítí žádný skutečný tlak, aby výstavbu zastavil, zdůrazňuje New York Times. Dodává, že tento tlak zajisté nepřichází od Palestinců rozdělených pod slabým vedením, ani od arabských států, jako je Saudská Arábie, které ukazují jen malé závazky vůči palestinské státnosti a raději posilují obchodní a zpravodajskou spolupráci s Izraelem, tedy bývalým nepřítelem, který je nyní prosperujícím ekonomickým a technologickým uzlem.   

Nejpřesvědčivější tlak by tak vzešel z Rady bezpečnosti OSN, která by pod vedením Obamy uplatnila svou autoritu v rezoluci na podporu řešení na bázi dvou států a nabídla směrnice k jeho naplnění, deklaruje vlivný americký server. "Může se to zdát jako byrokratická odpověď, která zřejmě nic nezmění, ale jde o druh politického nátlaku, který se Netanjahuovi nelíbí a sám soustavně pracuje na jeho odvrácení," uzavírá New York Times.    

Témata: obama, barack | USA

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky