Co skrývají velmoci? Pozor na dohodu USA a Ruska, varuje deník

Příměří je třeba ocenit

Jak úvodník konstatuje, obě Putinova stanoviska se tehdy setkala s velkým skepticismem a mnozí očekávali, že Rusko rychle zapadne do blízkovýchodní bažiny. O rok později, uplynulý pátek, však Rusko a Spojené státy oznámily, že dosáhly dohody, která má vydláždit cestu k příměří v Sýrii, přičemž fázový proces má začít v pondělí, poukazuje The Guardian.

"Nikdo nemůže nevítat příměří, pokud nastane," pokračuje vlivný server. Dodává, že pět let trvající syrská občanská válka si dle odhadů vyžádala až půl milionu mrtvých a polovina z 22 milionů obyvatel země uprchla ze svých domovů. Cokoliv, co dokáže zmírnit míru násilí, je třeba ocenit, deklaruje úvodník. Soudí, že americko-ruský plán je v zásadě výměnou.

Syrská vláda má zastavit bombardování cílů a oblastí, na nichž se USA a Rusko dohodly, přičemž bude umožněno doručit tam humanitární pomoc, což se týká i Aleppa, uvádí The Guardian. Doplňuje, že Spojené státy uznají Rusko jako partnera v boji proti IS, zatímco protiasadovští rebelové se budou muset rozejít se silami dříve spojenými s Al-Káidou.

• Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Skepse pochopitelně přetrvává, zdůrazňuje prestižní deník. Připomíná, že únorová dohoda o klidu zbraní vzbudila podobná očekávání, ale v praxi měla jen krátké trvání. Stejně tak současná dohoda má podle komentáře velké mezery - nejsou jasné vynucovací mechanismy, stejně tak se nepředpokládá propuštění vězňů ze syrských žalářů a nikdo neví, zda Rusko bude chtít - či se mu podaří - přimět ke spolupráci Asadův režim s velmi pochybnou historií. "Americké páky na syrskou opozici jsou rovněž záhadou," konstatuje The Guardian.

Největší obavy podle vlivného deníku ale budí skutečnost, že text samotné dohody nebyl zveřejněn a lze ho pouze odhadovat z ruských a amerických vyjádření pro média. Tento nedostatek transparentnosti znamená, že se Sýrie opět stala předmětem tajné diplomacie, tentokrát mezi Moskvou a Washingtonem. Není pak překvapivé, že syrská opozice reaguje opatrně a mlčí i Asadův režim, byť Rusko hovoří o jeho souhlasu, uvádí The Guardian. Připomíná, že jak se příměří blíží, syrské vládní jednotky zintenzivnily bombardování.

Syřané mají právo na informace

"To vše musí být posuzováno na pozadí posledních pochmurných 12 měsíců," deklaruje úvodník. Poukazuje, že ruské bombardéry a Íránem ovládaní vojáci postupovali bez okolků při obléhání a vyhladovění měst, stejně jako v útocích na nemocnice, především pak v Aleppu, což Asadovu režimu pomohlo nejen přežít, ale také získat zpět jistá území.

Americká ochota spojit se s Ruskem alespoň v určitých operacích je v mnoha ohledech přiznáním, že kroky Kremlu změnily rovnováhu sil, domnívá se britský server. Konstatuje, že širší dopady dohody hrají do karet Vladimiru Putinovi, který se dlouho snažil ukázat, že mezi Moskvou a Washingtonem existuje strategická parita. Pro ruské publikum tak jde o značné posílení Putinova příběhu o obnovování ruské moci, míní The Guardian.

Politicky získal také Barack Obama, tvrdí úvodník s tím, že americký prezident se snaží vybrousit svůj odkaz, který syrské hrůzy dlouhodobě poškozují. To, zda z dohody budou mít prospěch i syrští civilisté, je však dle prestižního deníku jiná otázka.

Pokud dohoda přinese konec plošných vzdušných útoků na obydlené oblasti, pokud dojde k uvolnění obležení a pokud bude započata politická transformace Sýrie, půjde o historický úspěch, deklaruje The Guardian. Dodává však, že ve hře jsou velká "ale".

Diplomacie za posledních pět let krize dosáhla jen velmi mála, zdůrazňuje úvodník. Konstatuje, že Syřané zoufale potřebují, aby tentokrát uspěla. Dohoda bude posuzována pouze dle svých praktických výsledků na bojišti, nikoliv dle politických veletočů na jednáních v Ženevě, podotýká britský server. Doplňuje, že aby byla plně důvěryhodná, ruská a americká strana musejí zveřejnit její plný text.

"Syrští civilisté nepochybně urgentně potřebují bezpečí a ochranu," píše The Guardian. Zdůrazňuje však, že Syřané mají zároveň právo vědět, co světové mocnosti dojednaly o budoucnosti jejich země