Pět nejčastějších mýtů o dřevostavbách

Zájem o rodinné domy ze dřeva se v České republice výrazně zvyšuje. Jen v roce 2015 jich bylo dokončeno bezmála 1800, což je více jak 13 procent z celkového počtu dostavěných rodinných domů. I mnozí nejzarytější odpůrci již nyní uznávají jejich přednosti: rychlost výstavby, možnost stavět i v zimě, ekologičnost, energetické úspory, ale i fakt, že dřevo patří jako jediný stavební materiál k obnovitelným zdrojům. I přesto nadále kolují mýty, které dřevostavbám kazí dobrou pověst.

Dřevostavba má menší životnost než tradičně zděný dům!

Cihla a dřevěný panel. Který z těchto materiálů vydrží déle? Dobře postavená dřevostavba má životnost 100 až 150 let, přičemž zásadně záleží na kvalitě provedení a na zodpovědném přístupu stavební firmy k výstavbě a řešení i těch nejmenších konstrukčních detailů. Kvalitně postavené dřevostavby jsou tak co do životnosti rovnocenným sokem tradičně zděných domů a o důvěryhodnosti řešení svědčí i to, že některé firmy poskytují na nosnou konstrukci dřevostavby až třicetiletou záruku. Je ale třeba mít na paměti, že některé vnější vlivy dům poškodí bez ohledu na stavební materiál. „Každý stavební systém má samozřejmě své rizikové faktory – třeba vzlínavost vody je nepřítelem každého postaveného objektu bez ohledu na použitý stavební materiál,“ vysvětluje Tomáš Veselý ze společnosti VEXTA, která se výstavbou dřevostaveb zabývá.

Dům ze dřeva snadněji shoří!

Dřevěné konstrukce jsou požárně odolné. Tento fakt sice zní trochu paradoxně, ovšem vysvětlení je velmi jednoduché. Zuhelnatělá povrchová vrstva dřevěných konstrukcí, která vzniká při požáru na nosných prvcích (trámech), brání dalšímu ohoření (u objemných dřevěných prvků pronikne oheň do zhruba dvou až třícentimetrové hloubky a jeho další postup se výrazně zpomalí či zastaví, neboť povrchová vrstva zuhelnatí a brání přístupu kyslíku). Při požárech je nejnebezpečnější vybavení interiéru a jeho vzplanutí, čili nábytku, textilu a spotřebičů. A toto nebezpečí je identické u dřevostaveb i domů zděných. Častým argumentem je také fakt, že dřevo hoří předvídatelně, spočitatelně a dokonce řiditelným způsobem, což usnadňuje případné hašení dřevěných konstrukcí.

V dřevostavbě je všechno slyšet!

I u dřevostaveb je možné dosáhnout takového akustického komfortu, jaký je přisuzován zděným budovám. „Akustický komfort je u dřevostaveb určován akustickými parametry základních konstrukcí a detaily jejich propojení. I zde platí, že výsledek je závislý na nejslabším článku, ze kterého je celek složen – třeba dveří,“ říká Tomáš Veselý ze společnosti VEXTA. Díky stále kvalitnějším moderním materiálům si dřevostavby snadno poradí i s přísnými akustickými požadavky norem.

Dřevo přitahuje vlhkost, plíseň a červotoče!

Případný vznik plísní je v jakékoli budově způsoben špatným návrhem, nekvalitním provedením, nebo nevhodným způsobem užívání stavby. Problémy s plísněmi na stěnách odbourá především důsledná projekční příprava dřevostavby, jelikož plísně se nejčastěji objevují v místech s nízkou povrchovou teplotou. Dále je zde otázka dřevokazných hub, červotočů a jiných škůdců. Dřevokazné houby a červotoči mohou pro dřevostavbu představovat nebezpečí pouze při použití nevhodného konstrukčního řeziva, nebo nedostatku zkušeností při výstavbě (obvykle při výstavbě svépomocí). Základem prevence je zvládnutí principů takzvané „konstrukční ochrany dřeva,“ které zamezují vnikání vlhkosti do dřevěných konstrukcí a nežádoucímu proudění vzduchu, který též obsahuje nemalý podíl vlhkosti.

V dřevostavbách nic nezavěsím na stěnu!

Nejde o problém dřevostaveb, nýbrž konstrukčního systému a použitých materiálů. Běžně jsou dostupné desky, kde je tento problém zcela eliminován. Je pak úplně jedno, kde pověsíte skřínku, poličku, závěs, obraz atd. Musíte jen dodržovat návod na používání domu, aby nedošlo k narušení technologické konstrukce a samozřejmě též sítí.