Ministerstvo dává stamiliony na migraci: Neví, komu pomáhá

Kontroloři z NKÚ se zaměřili na programy usilující o zlepšení podmínek azylantů, jejich integraci v Česku, návrat do zemí původu nebo na ostrahu vnějších hranic. V letech 2011 až 2015 čerpalo Česko z fondů EU na tyto programy přes 727 milionů korun. Inspektoři prověřili 49 konkrétních programů, na které Česko dalo 90 milionů z evropských dotací.

"I když se podařilo řadu cílů programů migrační politiky splnit, systém vyhodnocování jejich dopadů neumožňuje přesně zjistit, kolik konkrétních lidí z nich mělo prospěch," upozorňují inspektoři NKÚ ve své zprávě na největší úskalí, na které při kontrole narazili.

"Podle kontrolorů není vyhodnocení programů migrační politiky spolehlivé. Není totiž možné zpětně zkontrolovat údaje o klientech jednotlivých projektů. Ministerstvo vnitra nepožadovalo, aby příjemci dotací evidovali klienty podle data narození. Přitom právě podle tohoto údaje ministerstvo pobyt cizinců v ČR sleduje. Systém vyhodnocení proto svědčí spíše o intenzitě využívání služeb než o konkrétních lidech, kteří službu využili," uvádí NKÚ ve své zprávě.

Za problém nemůže jen české ministerstvo vnitra, ale také Evropská komise. Ta totiž nepožadovala, aby členské státy takové statistiky vedli. Ministerstvo tak může jen odhadnout, kolika lidem konkrétně programy na integraci cizinců v Česku pomohly. Podle odhadů ministerstva programy, na které dalo přes 288 milionů korun, pomohly 74 tisícům osob.

S největšími obtížemi se potýkaly programy, které měly migrantům pomáhat při dobrovolných návratech do zemí původu. Z peněz, které na ně ministerstvo vyčlenilo, se podařilo vyčerpat jen necelou třetinu. Podle NKÚ je na vině nezájem neziskových organizací o podobné projekty a také neochota uprchlíků podobné programy využívat. NKÚ ale upozornil na to, že problémy s plněním cílů v oblasti navracení migrantů do zemí původu mají všechny Evropské státy. 

Témata:  Ministerstvo vnitra,  uprchlíci,  CZK