Doma jsem měl dům a auto. Tady moje dcera stále pláče hladem, říká uprchlík

Humanitární organizace pravidelně informují o špatných podmínkách v uprchlických táborech. List The Guardian teď přišel se znepokojující informací – zadržovaní žadatelé o azyl, přesněji ženy, nedostávají dostatek mléka, aby mohly krmit svoje malé děti.

Násilí na dětech, ilustrační fotografie
reklama

Na děti do šesti měsíců podle deníku připadá jen 100 ml mléka denně. Krize se týká asi 25 dětí, které momentálně žijí na řeckém ostrově Chios. Podle organizace britských porodních asistentek je to v rozporu se všemi mezinárodními protokoly. Některé děti podle odborníků dostávají jen čtvrtinu doporučeného denního příjmu potravy.

Sutiace se podle neziskových organizací výrazně zhoršila ve chvíli, kdy začaly být uplatňovány podmínky dohody mezi EU a Tureckem. Jen od té doby je na ostrovech zadržováno asi 6 tisíc lidí. Podle Amnesty International a Human Rights Watch jsou podmínky na těchto místech otřesné. V táboře v Chiosu žije asi 1100 lidí, zhruba 40% z nich jsou děti.

Pětatřicetiletý Afghánec, který doma pracoval jako stavbyvedoucí, žije na Chiosu od 21. března. Jeho pětiměsíční dcera prý celou dobu hladoví. Musel ji proto začít krmit vodou smíchanou s chlebem. Muž pracoval v Afghánistánu jako dodavatel pro britskou armádu. „Dostáváme jen půl šálku mléka na celý den. Ani na oběd nebo večeři už ho pak nedostaneme. To je velký problém. Žije tu 24 nebo 25 dětí mladších než půl roku," uvedl.

Norská rada pro uprchlíky (NRC), která na Chiosu působí, tvrdí, že počet kojenců v táboře může být ještě vyšší. „Je jasné, že mléko pro děti se běžně nerozdává," řekl Dan Tyler z NRC. Nejde prý ale jen o mléko. „Chybí základní péče o děti, panuje tu hygienická krize. Postýlky, ve kterých děti spí, jsou vysoce nevhodné. Leží na podlaze. Je to pro děti naprosto nepřátelské prostředí," dodal. Mnoho matek podle něj kvůli stresu přišlo o mléko a tak prostě kojit nemohou.

Podle organizací působících na Chiosu by měly úřady zajistit lepší podmínky. Odkazují na protokol Světové zdravotnické organizace (WHO) o matkách v nouzových situacích. Podle něj by měly mít ženy podporovány, aby kojily. Pokud to nejde, měly by mít zajištěno jiné mléko. Ale určitě více než 100 ml denně, podotýkají humanitární pracovníci.

„Nemůžete jim dát šálek mléka jednou denně, to mléko po několika hodinách nebude vhodné k lidské spotřebě," varovala Janet Fyleová, jedna z tamních porodních asistentek. „Pokud má dítě méně než šest měsíců, musí dostat asi 80 až 100 ml mléka každé tři nebo čtyři hodiny. Novorozenci pak 30 až 40 ml každé tři až čtyři hodiny. V opačném případě dítě bude trpět dehydrataci a možná dostane žloutenku," dodala.

Afghánský stavbyvedoucí uvedl, že jeho dcera neustále kvůli nedostatku mléka trpí. „Pořád pláče. Ona prostě chce mléko, ale místo toho má jen bolesti žaludku," uvedl. Do Evropy prý musel utéct kvůli tomu, že pomáhal západním bojovníkům, a tak mu hrozil postih ze strany Talibanu. Sebou si do Evropy přivezl také smlouvy uzavřené s britskou, americkou, i italskou armádou – se všemi spolupracoval několik let. A také osobní doporučení od některých vojáků.

„Doma v Afghánistánu jsem měl všechno – dům, auto. Ale když pracujete pro cizince, nemůžete v Afghánistánu klidně žít, není to bezpečné. Na konci minulého roku jsem dostal varování od Talibanu. Na zeď mi napsali: Pracuješ s cizinci, připrav se na smrt. Pak se vrátili na motorce a stříleli po mě. Naštěstí minuli," vysvětluje uprchlík.

Evropě s ním ale podle něj není zacházeno tak, jak si zaslouží. „Nezachází s námi jako s lidmi. Když se zeptám, co se stalo, řeknou mi jen, abych šel pryč. Nic jiného. To není tábor, ale vězení," posteskl si.

Situace kolem mléka je podle listu jen poslední kontroverzní věcí, která tábor na Chiosu doprovází. Úředníci z města upozorňují, že by tábor neměl být používán jako zadržovací středisko. Původně bylo totiž místo vládou schváleno jako otevřené centrum pro uprchlíky, jeho účel se ale po uzavření dohody EU-Turecko změnil.

A to je podle tamních proti zákonu. „Když se tábor stal vězením, bylo to v rozporu se smlouvou, protože smlouva uvádí, že prostor měl být otevřeným záchytným střediskem," řekl tamní radní Ermioni Frezouli.

Podle zprávy organizace Human Rights Watch, která byla vydána v úterý, bylo v posledních týdnech z tábora do Turecka deportováno několik lidí - bez osobních věcí, včetně léků, identifikačních dokladů a oblečení.

Témata: uprchlíci | děti

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky