Teror v Evropě: Už včera bylo pozdě

Dnes se zdají být všudypřítomné, kvůli rozmachu online zpravodajství a sociálních sítí. Nikdy v minulosti je nebylo možné sledovat v podstatě v přímém přenosu tak jako v současnosti. Proto se dnes zdají být hrozivější než v minulosti. S tím souvisí druhý trend. Trend sílícího psychologického dopadu teroristických útoků. Pochopitelně nejen na veřejnost – v tomto případě zejména na evropskou veřejnost –, ale také na finanční trhy. Z důvodu existence online zpravodajství v reálném čase i sociálních sítí nebylo nikdy v minulosti možné, aby se o útoku dozvědělo tak rychle tak velké množství lidí. Panika a strach se dnes šíří historicky bezprecedentní rychlostí.

Na druhou stranu, útoky jsou zatím – a přejme si, aby to tak opravdu bylo – poměrně izolovanou záležitostí. Zatím nedochází k sériovým útokům takové frekvence, že by se třeba opakovaly týden co týden. Zdá se, že izolované útoky již trhy dokážou „vstřebat“. Navzdory jejich silnému psychologickému dopadu. Ohlédneme-li se zpět do nedávné historie, lze v zásadě tvrdit, že každý další významný útok, k němuž na Západě došlo v období po 11. září 2001, měl na trhy slabší a slabší dopad. Je to smutné a cynické, ale zdá se, že trhy si „zvykají“. Ostatně, po prvotním citelném propadu se dnes evropské akciové trhy přece jenom už během hodiny vzpamatovaly a pokles zmírnily.

Pochopitelně, pod výprodejním tlakem se po dnešku mohou ocitnout například akcie leteckých přepravců, provozovatelů letišť či společností tak či onak navázaných na přepravu osob a turistický ruch.

Na bruselských útocích dnešního dne jsou specificky varovné dvě věci. Zaprvé, teroristům se podařilo zasáhnout letištní halu, svým způsobem nervové centrum obchodního života. Letištní prostory jsou – měly by být! – dobře střežené. Po dnešku se lidé budou právem ptát, proč musí absolvovat stále přísnější letištní kontroly, zubní pastu balit do sáčků apod., když příslušné složky nedokážou zajistit elementární bezpečnost letištního provozu. Zadruhé, jedna ze spekulací má za to, že útok je odplatou za dopadení klíčového strůjce loňských pařížských útoků. Pokud by tomu tak bylo, je to první jasné potvrzení toho, že Evropa je opravdu ve válce s islámskými radikály, kteří již jsou schopni „probouzet“ spící buňky podle toho, kde je zrovna třeba. K dopadení zmíněného teroristy došlo právě v Bruselu.

V neposlední řadě je třeba vzít v potaz, že ačkoli počet teroristických útoků dlouhodobě klesá, drtivou většinu obětí těch největších z nich, k nimž došlo po roce 2000, mají na svědomí právě islamisté. Islamistický teror se tedy stupňuje, navzdory obecnému ústupu terorismu. Bohužel, není zřejmě náhodné, že k útokům v poslední době dochází v městech, jako je Paříž nebo Brusel, která jsou již řadu desetiletí útočištěm přistěhovalců z islámského světa. Ghetta, která tam v běhu let vznikla, jsou pochopitelně příhodným podhoubím pro vznik teroristických spících buněk. V podstatě lze říci, že s každým dalším útokem pozorujeme selhání evropské imigrační politiky v přímém přenosu. A je úplně jedno, s jakou přistěhovaleckou vlnou útočníci do Evropy přišli. Je jedno, zda dorazili jejich rodiče nebo prarodiče a oni se tu už narodili nebo zda sami přišli třeba loni nebo letos – například coby uprchlíci před válkou. Pokud se narodili v Evropě, selhalo začlenění už u jejich rodičů, pokud přišli v poslední době, selhává začlenění aktuálně. Jde tak o další důkaz, že imigrační politiku je třeba zásadně přehodnotit. Už včera bylo pozdě.