TEST: Když Lovecký salám není Lovecký salám. Rozdíly jsou děsivé

Zní to trochu jako příběh z Kocourkova. Chtěli jsme ochránit lovecký salám, abychom uchovali jeho tradiční recepturu a chuť. Dokonce tak moc, že o jeho zapsání na unijní seznam zaručeně tradičních specialit zprvu usilovali jak Češi, tak Slováci – každý zvlášť. Nakonec se Český a Slovenský svaz zpracovatelů masa v roce 2008 dohodly, že jde o společný zájem a o zápis loveckého salámu mezi unijní speciality zažádaly Evropskou komisi společně.Ve své žádosti kromě přesné receptury z padesátých let také uvádějí, že historie výroby loveckého salámu sahá na počátek 20. století. Tehdy se vyráběl hlavně v chladných měsících roku, kdy panovaly příznivější podmínky pro proces výroby i samotné zrání. Dnes jde, jak se píše v dokumentu, o „celoročně vyráběný, tradiční a oblíbený trvanlivý výrobek“.

Nařízením komise EU lovecký salám získal možnost při dodržení striktních podmínek užívat modrožluté unijní logo. Když jsme se však rozhodli otestovat kvalitu loveckých salámů, nenarazili jsme v obchodech ani na jeden, který by tuto známku nesl. Proč? Užívání loga zaručená tradiční specialita (ZTS) je podmíněno použitím uznané tradiční receptury s vymezeným obsahem konkrétního druhu masa, tuku, koření a dalších přísad. Znamená to, že jsou na lovecký salám kladeny vyšší nároky, jejichž pokoření výrobcům zřejmě za námahu nestojí. Lovecký salám si zvládnou vyrobit podle svého a levněji. Co tedy vlastně kupuje koncový zákazník?

Náš nezávislý test dvanácti loveckých salámů potvrdil, že mezi jednotlivými výrobky existují velké rozdíly. Bohužel jsme narazili i na produkty, které je možné označit za skutečné propadáky neodpovídající podmínkám stanoveným naší legislativou. Tradičním svízelem je v případě některých výrobků nedodržení deklarovaného složení.

Témata:  potraviny,  dTest