Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nečas má problém. Randák promluvil

Nečas má problém. Randák promluvil

Foto: Vlada.cz

Bývalý předseda vlády Petr Nečas (ODS) neměl v roce 2012 žádnou pravomoc vyžádat si od šéfa Vojenského zpravodajství (VZ) Ondreje Páleníka akci týkající se možného ohrožení své první manželky Radky Nečasové. Deníku Právo to potvrdili někdejší ředitel VZ Andor Šándor a bývalý šéf civilní rozvědky (ÚZSI) Karel Randák.

Oba shodně tvrdí, že takový postup je v rozporu se zákonem o tajných službách, neboť předseda vlády prý nemá právo požadovat po agentech žádnou akci, ať už by šlo o sledování, či o ochranu před ním.

„Výklad zákona je jasný – je to úplný nesmysl. Finální pokyn musí dát resortní ministr. Pokud je tedy o něco požádal premiér, muselo by to být po předchozím schválení a konzultaci s ministrem obrany," řekl Právu Randák.

Podle Šándora může VZ zaúkolovat ministr obrany a vláda, nikoli její předseda nebo prezident. Oba ale dodali, že podobné věci se běžně stávaly a premiéři úkolovali tajné služby prostřednictvím jejich šéfů.

Trojice bývalých obžalovaných rozvědčíků tvrdí, že se jednalo o kontrasledování, tedy o ochranu před sledováním jinými osobami. S tím ale Šándor a Randák nesouhlasí.

„Kontrasledování funguje tak, že vy se s tou osobou, kterou fakticky chráníte, musíte detailně domluvit, bez toho to prostě nejde. Musí být tedy stoprocentně informována," řekl Právu Randák s tím, že domluva se týká denního programu daného člověka a jeho pohybu po předem určené trase.

Témata:  Petr Nečas

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

22. dubna 2024 18:27

Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí američtí finančníci i ekonomové. MMF ale varuje

Mezinárodní měnový fond (MMF) se v minulém týdnu nezvykle ostře pustil do Spojených států. Vadí mu jejich rozhazovačnost. Ta jim prý sice dopomáhá k impresivnímu ekonomickému růstu, leč není dlouhodobě udržitelná. Přílišné výdaje Washingtonu mohou podle MMF celosvětově opětovně zvýšit inflaci a ohrozit rozpočtovou a finanční stabilitu. Jinými slovy, hrozí, že za velké americké dluhy nakonec zaplatíme všichni – ať už krizemi či pořádnou inflací.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy