Zlatá horečka v Praze?! Cenný kov narýžovali v tunelu Blanka

V Praze vypukla zlatá horečka! Tedy taková miniaturní, neboť postihla jen zasvěcené mineralogy, ale o to nečekanější měla příčinu. Kde se zlato vlastně našlo? A bylo to na zbohatnutí?

660
reklama

Vysvětlení je prosté: stavbaři před pěti lety kvůli stavbě tunelu Blanka odkryli tisíce let staré vltavské sedimenty, ve kterých je zlato obsaženo. Sice v malém množství, ale třeba až z 200 kilometrů vzdálené Šumavy.

Veřejnosti přitom zůstala informace o výskytu zlata v haldách zeminy u ústí budoucího tunelu skryta, píše úterní Mladá fronta Dnes. Z množství drahého kovu, které tam jednotlivci mohli narýžovat, by ale stejně nikdo nezbohatl. Avšak pro odborníky bylo i těch pár miligramů "zlata z Prahy" cenným suvenýrem.

"Před asi pěti lety jsem si všiml, že se v Troji začíná hloubit tunel Blanka," vzpomíná Zdeněk Medek, mineralog, zlatokop a znalec hornických památek. Pracoval v té době v Metrostavu, a tak se snadno domluvil se šéfy.

"Vzali jsme s kolegou pánve, lopaty, síta a začali rýžovat. Na desetilitrový kbelík plný jemného materiálu připadaly asi dvě zlatinky. To jsou takové miniaturní částečky zlata. Skoro ani nejdou zvážit," cituje list Medka.

Zlato nehledali v takzvané rubanině, kterou stavbaři vyváželi z tunelu. Tam by žádné nenašli. Zaměřili se na usazeniny, které před asi 16 tisíci let přinesla Vltava. Ta totiž měla kdysi hladinu podstatně výš než dnes a Troja ani Letná pod ní nebyly vidět. "Hned z první pánve bylo jasné, že jsme zlato objevili," říká Medek.

Vltava tekla před 20 miliony let po planinách na úrovni Bílé hory. Pak se zařezávala do terénu. Kaňon Vltavy v dnešní podobě je starý asi milion let. "Zlato se dostalo do Prahy tak, že křemenná žíla nesoucí zlato zvětrala, dostala se do říčních sedimentů a velká voda ho spláchla a odnesla," uvádí Václav Cílek s Geologického ústavu Akademie věd.

Témata: zlato

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky