Trump chce na šéfa Bílého domu v roce 2020 znovu kandidovat

Americký prezident Donald Trump (73) je hlavou státu dva a půl roku. Vládu muže, který vydělal jmění v realitách, moderoval v televizi a byl spjat i se soutěžemi Miss, provází od počátku kontroverzní momenty i nejednoznačný pohled samotných Američanů. Prezident přišel s vizí America First (Amerika na prvním místě), kterou se ve funkci i řídí. Dnes Trump oznámí, že bude na šéfa Bílého domu v roce 2020 znovu kandidovat.

Donald Trump
reklama

V primárních volbách před třemi lety působil Trump zpočátku jako zpestření mezi ostatními republikány. A i když byl outsiderem, sebevědomí mu nechybělo. Jeho kampaň, založená na prostých sloganech, rázných řešeních či urážlivých výrocích, mezi Američany slavila nečekaný úspěch. Trump nakonec vyhrál rovněž finální duel, když porazil demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou. V Bílém domě usedl 20. ledna 2017 po osmileté éře demokratů.

Politik, který je rád vidět i slyšet, se soustředí zejména na omezení migrace do USA, které patřilo už k jeho předvolebním slibům. Před několika dny s Mexikem podepsal migrační dohodu, která odvrátila uvalení cel na mexický dovoz. Prezident je také v obchodní válce s Čínou, obě země na sebe uvalují cla. Washington navíc čínskou firmu Huawei zařadil na černou listinu, takže americké podniky potřebují zvláštní povolení, aby jí mohly dodávat produkty.

Ke svým úspěchům si Trump může připsat nejrozsáhlejší daňovou reformu od dob Ronalda Reagana v 80. letech. Zrealizoval i dvě historická setkání s vůdcem KLDR Kim Čong-unem. Oproti loňské schůzce, na níž byla podepsána dohoda, potvrzující závazek KLDR "usilovat o úplnou denuklearizaci poloostrova", skončilo ale letošní setkání předčasně. Nelibost ve světě pak Trump vzbudil odstoupením od řady smluv, například od dohody o klimatu, od Transpacifické obchodní smlouvy i od jaderné dohody s Íránem.

Trumpa zaměstnává i válka v Sýrii, ze které chce po vítězství nad Islámským státem stáhnout většinu vojáků USA. Původně přitom avizoval stažení všech vojsk, což ale zaskočilo nejen spojence. Prezident řeší i vztahy s Ruskem kvůli protiruským sankcím motivovaným situací na Ukrajině. Pozornost i kritiku pak vzbudil přesun americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, který USA uznaly jako hlavní město Izraele, i uznání svrchovanosti této země nad územím Golanských výšin.

Celým Trumpovým obdobím se táhne kauza údajného ruského vměšování do prezidentských voleb, které ale Moskva i Trump odmítají. Vyšetřovatel FBI Robert Mueller potvrdil pokusy ruské armádní rozvědky a organizací blízkých Kremlu volby ovlivnit. Řekl ale, že prezidenta z maření vyšetřování neobvinil, ale ani ho podezření nezbavil. Problémem pro Trumpa představuje i fakt, že řada jeho spolupracovníků čelí trestnímu stíhání, a rovněž kauza porušení pravidel o financování kampaně, které souvisí se snahou o utajení prezidentových údajných mimomanželských vztahů.

Trumpova nespokojenost s prací ministrů či vedoucích představitelů prezidentského úřadu vedla k nezvykle dlouhé řadě personálních změn. Trump jako prezident si nebere servítky ani vůči médiím, trnem v oku jsou mu zejména televizní stanice CNN, NBC News nebo deníky The New York Times a The Washington Post. Jako komunikační kanál s veřejností si velmi oblíbil sociální síť Twitter.

Trump se narodil 14. června 1946 v New Yorku. Jeho matka pocházela ze Skotska, prarodiče z otcovy strany pak z Německa. Otec Fred se etabloval jako stavitel v newyorském Queensu, takže syn se mohl učit přímo u zdroje. Vojenská přípravka měla Donaldovu energii nasměrovat "pozitivním směrem". Následovala studia ekonomie na Pensylvánské univerzitě (1968). "Koketoval jsem s myšlenkou dělat herectví, ale reality byly mnohem lepší 'kšeft'," vysvětlil.

V roce 1976 se Trumpovi podařilo domluvit si osmdesátimilionový úvěr a ještě větší daňové úlevy a konečně "rozjet pořádný byznys". Jeho zlaté časy trvaly celá 80. léta. S nadsázkou se dá říci, že skoupil půl Manhattanu. Ale nejen tam. V roce 1990 se však kvůli kasinům dostal i na pokraj krachu, nakonec však - podle vlastních slov - "povstal z popela jako bájný pták Fénix". Rodinné impérium The Trump Organization dnes zahrnuje hotely, reality či golfová hřiště.

Od roku 2005 je Trump potřetí ženatý se slovinskou modelkou Melanií Knaussovou (49), s níž má syna Barrona. Jeho první manželkou byla podnikatelka Ivana Zelníčková, původem ze Zlína. Narodili se jim synové Donald a Eric a dcera Ivanka, která spolu s manželem Jaredem Kushnerem dnes působí v otcově administrativě. Druhou Trumpovou manželkou byla americká herečka Marla Maplesová, s níž má dceru Tiffany. Prezident je i devítinásobným dědečkem.

Trump, který se v roce 2016 stal osobností časopisu Time, má podle agentury Bloomberg majetek v hodnotě tří miliard dolarů (téměř 68 miliard korun). Abstinent, nekuřák a milovník rychlého občerstvení je autorem či spoluautorem několika knih, z posledních let například publikace Zmrzačená Amerika: Jak udělat Ameriku opět velkou.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky