Čaputová se v sobotu ujme funkce. Slováky si získala svou srdečností a nekonfliktností

Srozumitelnost, věrohodnost a nekonfliktní postoje: to jsou podle odborníků hlavní trumfy, které vynesly - donedávna veřejnosti téměř neznámou - Zuzanu Čaputovou (45) letos v březnu do úřadu prezidenta Slovenské republiky. V sobotu 15. června se ujme funkce:

Zuzana Čaputová
reklama

- Čaputová bude první ženou v prezidentském úřadu Slovenska a také dosud nejmladší osobou v této funkci. Letos v květnu získala ocenění Evropská osobnost roku, který jí udělila zpravodajská stanice Euronews a Evropský podnikatelský summit (EBS).

- Slovákům nabídla tato právnička a občanská aktivistka jiný přístup. Podle odborníků dokáže i o těžkých tématech hovořit srozumitelným způsobem, vyjádřit svůj názor a přitom neodsoudit ty, kteří mají názor odlišný.

- Podle místopředsedy strany Progresivní Slovensko Martina Šimečky je Čaputová "ztělesněním nové generace politických lídrů nezatížených spory a konflikty minulosti."

- Rozhodné vítězství zaznamenala už v prvním kole prezidentských voleb, kdy získala 40,6 procenta hlasů oproti 18,7 procenta svého soupeře Maroše Šefčoviče. Ve druhém kole zvítězila nad Šefčovičem v poměru 58,4 ku 41,59 procenta hlasů.

- Značný nárůst popularity zaznamenala Čaputová už před prvním kolem voleb, což byl i důvod, proč se v její prospěch vzdal kandidatury Robert Mistrík.

- Před volbami vedla Čaputová nekonfrontační kampaň. "Celý svůj život jsem se věnovala pomoci slabším. Vždy šlo o nerovný boj. Na Slovensko je třeba vrátit víru ve spravedlnost," tvrdila například. Kampaň si odpracovala sama s pomocí dobrovolníků.

- Dlouholetá kauza skládky v Pezinku, proti které Čaputová bojovala, ji postavila proti mocným lidem vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a proti podnikatelům, jako je například Marián Kočner.

- Proti haldě odpadu v Pezinku protestovali lidé nejen na místě, ale také před slovenským Úřadem vlády, kauzou se později zabývaly nejvyšší soudní instance na Slovensku i v Evropské unii. Podle Čaputové tento případ přinesl zpřesnění pravidel v celé EU. Právnička se svým týmem ve sporu nakonec zvítězila, za což později získala takzvanou Goldmanovu cenu, někdy nazývanou Nobelova cena v oblasti ochrany životního prostředí.

- Čaputová rovněž léta spolupracovala s neziskovou organizací Via Iuris, usilující o zrušení amnestií z období vlády premiéra Vladimíra Mečiara z 90. let, které mimo jiné omilostnily lidi stíhané kvůli únosu syna slovenského prezidenta Michala Kováče. Společně s organizací přinesla Čaputová do parlamentu předloni petici s podpisy 76.000 Slováků žádající zrušení amnestií. Národní rada tak po dvou týdnech učinila.

- Občanské sdružení Via Iuris podporovala i nadace Open Society Foundation amerického finančníka maďarského původu George Sorose a americké velvyslanectví na Slovensku. Toho využívají odpůrci Čaputové a označují ji za osobu "placenou zvenčí", která podporuje migraci a propaguje liberální cíle na úkor tradičních hodnot.

- Soupeř Čaputové Šefčovič ji zase kritizoval za výroky ohledně případného udělení milosti současnému prezidentovi Andreji Kiskovi, pokud by byl prezident po skončení v úřadu kvůli daňové kauze své rodinné firmy odsouzen. Kiska Čaputovou podporoval v kampani a Čaputová na otázku k případnému udělení milosti uvedla: "Žádný politik by nebyl nikdy zvýhodněný tím, že je v politice nebo byl v politice při udělování milostí. Při každé žádosti o milost bych postupovala stejně, jako při každém jiném občanovi, tedy musely by tam být důvody k tomu, aby se vůbec o udělení milosti dalo uvažovat."

- Čaputová dále mimo jiné souhlasí s adopcí dětí homosexuálními páry a s migračním paktem. Coby rozvedená matka dvou dcer žije s přítelem, fotografem a hudebníkem Petrem Konečným, nedávno ale přiznala, že jejich vztah prochází krizí.

- Rodným příjmením Strapáková se narodila 21. června 1973 v Bratislavě, po studiích práv na místní Komenského univerzitě působila v neziskovém sektoru, věnovala se veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí.

- V rámci advokacie se Čaputová zabývala problematikou životního prostředí. Je členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW. V prosinci 2017 oznámila vstup do vznikající politické strany Progresivní Slovensko, v lednu 2018 ji zvolili místopředsedkyní, funkce se vzdala po prvním kole prezidentských voleb.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky