Úřady v cizině odebraly od roku 2010 z rodin 480 českých dětí

ÚMPOD poskytuje pomoc při vymáhání výživného ze zahraničí, při mezinárodních adopcích či při přeshraničních rodinných konfliktech. Nejcitlivější z nich jsou takzvané rodičovské mezinárodní únosy, kdy jeden z rodičů potomka odveze za hranice bez souhlasu druhého rodiče. Řeší i některé kauzy odebrání dětí v cizině.

"Obecně lze říci, že i přes velmi závažné příčiny odebrání dětí z rodin, mezi něž patří zneužívání, týrání či drogová závislost, se v poměrně velké míře daří navracet děti do původní rodiny, případně do zázemí širší biologické rodiny v zahraničí i v tuzemsku," uvedl Kapitán.

Odebrání se v posledních letech dotýká desítek dětí ročně. Například v roce 2015 šlo o 60 dětí ze 39 rodin, o rok později o 74 dětí ze 44 rodin. V roce 2017 úřady odebraly 80 dětí ze 38 rodin a loni 70 dětí z 39 rodin. Za loňský rok úřad ale eviduje ještě 36 neuzavřených řízení.

"Ze srovnání dostupných dat plyne, že zahraniční sociální úřady i soudy mnohem více pracují s biologickou rodinou. Velmi důležitá je vzájemná důvěra, že jak nám, tak zahraničním orgánům jde o odborná hlediska a zájmy dětí, nikoliv o laciné politické body," uvedl ředitel.

Nejvíce českých chlapců a děvčat odebraly úřady v Británii. Od roku 2010 to bylo 397 dětí. Následovalo Německo, kde to bylo 34 dětí. V Rakousku šlo o 11 dětí, ve Španělsku o devět, v Irsku o sedm a Norsku a Kanadě o pět.

K rodičům se od roku 2010 vrátilo 104 dětí, dalších 40 se dostalo k příbuzným v cizině a 43 do širší rodiny v Česku. Celkem 137 dětí šlo v zahraničí k pěstounům a 55 do adopce. V ústavu v cizině skončilo 12 dětí, v Česku 22.

Témata:  úřady,  děti,  rodina,  Česko