Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak se Andrej Babiš dostal do politiky aneb Co jste o něm nevěděli

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Vizitka premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše (64), který na celostátním sněmu 17. února bude znovu kandidovat do funkce šéfa hnutí.

Datum a místo narození: 2. září 1954 v Bratislavě; má české občanství.

Vzdělání: gymnázium v Ženevě, Vysoká škola ekonomická v Bratislavě.

Dosavadní funkce: premiér (od 6. prosince 2017; vláda podala 24. ledna 2018 demisi poté, co nezískala ve Sněmovně důvěru, znovu byl jmenován 6. června 2018), poslanec (od října 2013), předseda hnutí ANO (od srpna 2012).

Kariéra: začínal jako referent v Chemapolu Bratislava (později Petrimex), v letech 1985 až 1990 byl obchodním zástupcem v Maroku; v roce 1991 se do Československa vrátil a znovu působil v Petrimexu, tentokrát na manažerských postech, podílel se na založení české pobočky firmy, později přejmenované na Agrofert; v roce 1995 musel z Petrimexu odejít, pozice v Agrofertu si ale udržel; postupně firmu ovládl a vybudoval z ní potravinářský, zemědělský a chemický holding, který patří k největším firmám v ČR; později koupil i významná média; po vstupu do vlády v roce 2013 z vedení firmy odešel, v únoru 2017 kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů

Působení v politice: jako vlastník Agrofertu patřil Babiš k nebohatším a nejvlivnějším podnikatelům v zemi, do politiky se rozhodl vstoupit v roce 2012, kdy založil hnutí ANO; to se po úspěchu ve volbách 2013 stalo v lednu 2014 vládní stranou a Babiš ministrem financí a vicepremiérem pro ekonomiku; vládu opustil v květnu 2017 poté, co se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozhodl pro jeho odvolání, a to kvůli nejasnostem kolem jeho podnikání a majetkových poměrů; v říjnu 2017 Babišem vedené hnutí jasně vyhrálo volby do Sněmovny, a Babišovi se tak otevřela cesta do křesla premiéra.

Rodina: z prvního manželství má dvě děti, se současnou manželkou Monikou (svatbu měli po mnohaletém soužití v červenci 2017) další dvě - dceru a syna; Babišův otec Štefan Babiš pracoval jako vedoucí pracovník zahraničního obchodu a mimo jiné zastupoval Československo při jednání GATT (Všeobecné dohody o clech a obchodu) v Ženevě a také pracoval jako poradce při OSN.

Ostatní:

- V současné době se Babiš potýká s policejním vyšetřováním v souvislosti s farmou Čapí hnízdo. Ta patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Agrofertu, poté změnila formu vlastnictví, a nebylo tak možné dohledat majitele. Díky změně získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy farma dodržovala dotační podmínku, se vrátila do skupiny Agrofert. Babiš to, že farmu v době získání dotace vlastnili jeho potomci, přiznal v březnu 2016 ve Sněmovně, předtím mimo jiné tvrdil, že majitele nezná.

- Babiš byl v říjnu 2017 obviněn pro podezření z dotačního podvodu a pro poškození finančních zájmů Evropské unie, jakoukoli vinu ale odmítá. Minulá Sněmovna jej vydala ke stíhání, po volbách ale získal znovu imunitu, poslanci jej znovu vydali ke stíhání loni 19. ledna. Začátkem května pak státní zástupce odmítl Babišovu stížnost proti stíhání.

- Kromě Babiše jsou v kauze kolem Čapího hnízda stíhání i další lidé, včetně jeho dvou dospělých dětí, manželky Moniky a švagra Martina Herodese. Jedním z nich je Andrej Babiš mladší, který v reportáži serveru Seznam Zprávy, zveřejněné 12. listopadu, obvinil spolupracovníky svého otce, že ho drželi kvůli kauze Čapí hnízdo na ukrajinském Krymu anektovaném Ruskem. Premiér podle Babiše mladšího chtěl, aby opustil Česko kvůli vyšetřování dotace. Premiér Babiš ve svém vyjádření uvedl, že jeho syn je psychicky nemocný. Kvůli těmto informacím vyvolala opozice v Parlamentu hlasování o nedůvěře vládě, Babišova vláda ji ustála.

- Další kauza, spojená s Babišovým podnikáním, se v květnu 2017 stala důvodem jeho odchodu ze Sobotkovy vlády. Šlo o nákup korunových dluhopisů Agrofertu, jejichž výhoda spočívá v tom, že držitel v podstatě neplatí ze získaných úroků daň z příjmu. Sobotka nejprve oznámil, že se rozhodl podat demisi celé vlády kvůli Babišovým majetkovým poměrům a finančním transakcím. Babiš byl podle něj ve střetu zájmů, když mu podléhala finanční správa, která by měla vyšetřit nákup dluhopisů. Sobotka nakonec demisi nepodal, což vyústilo v ostrý konflikt s prezidentem Milošem Zemanem, a poté navrhl odvolání Babiše, což Zeman po průtazích udělal.

- Pozornost a kritiku vzbudila také kauza nahrávek zveřejněných v roce 2017 na twitterovém účtu Šuman, na kterých se Babiš urážlivě vyjadřuje o členech vlády a mluví o připravovaných článcích v médiích, která mu v minulosti patřila. Na jedné z nahrávek novinář Marek Přibil předává Babišovi dokumenty, které podle něj pocházejí z policejního vyšetřování.

- Babiš vstoupil do politiky na podzim 2011, kdy začal veřejně kritizovat korupční prostředí v ČR a posléze představil sdružení ANO 2011 - Akce nespokojených občanů. Původně deklaroval, že nechce být lídrem hnutí, nakonec změnil názor. V předčasných parlamentních volbách v říjnu 2013 skončilo ANO druhé za sociálními demokraty. V únoru 2017 byl Babiš opět zvolen předsedou hnutí ANO, v říjnu 2017 hnutí jasně vyhrálo volby, získalo 29,64 procenta hlasů a 78 mandátů.

- Babiše prezident Zeman jmenoval premiérem, následně vznikl jeho menšinový kabinet tvořený nominanty ANO, který ale nezískal důvěru Sněmovny a musel podat demisi. Zeman poté Babiše znovu jmenoval premiérem, ten posléze vyjednal menšinovou koaliční vládu s ČSSD, kterou podpořili komunisté.

- Koncern Agrofert, jehož byl Babiš do začátku roku 2017 stoprocentním vlastníkem, je jednou z největších firem v postkomunistické Evropě a sdružuje přes 250 firem z odvětví chemie, zemědělství, potravinářství, lesnictví, dřevařství, pozemních technologií, techniky, dopravy, obnovitelných zdrojů (biopaliva) a médií. Babiš byl také vlastníkem společnosti SynBiol. Podle médií jejím prostřednictvím vlastnil farmu Čapí hnízdo nebo aktiva ve fondu Hartenberg Holding.

- Babiš bývá kritizován za to, že ve svých rukou koncentruje politickou, ekonomickou i mediální moc. Podle kritiků politickou moc zneužívá ve prospěch svého podnikání, Babiš to odmítá.

- Babiš čelí podezření, že stále ovládá média spadající pod holding Agrofert. Městský úřad v Černošicích, pod který spadá jeho bydliště v Průhonicích u Prahy, mu za přestupek v podobě střetu zájmů letos uložil pokutu, podle deníku Právo šlo o 200.000 korun. Premiér se proti tomu odvolal, kauzou by se tak mohli brzy zabývat krajští úředníci.

- Letos v lednu na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přijeli auditoři Evropské komise. Auditní mise zkoumá dokumenty fondu, aby zjistila, zda je možný střet zájmů premiéra Babiše a firmy Agrofert. Holding Agrofert podle výročních zpráv získal předloni na zemědělských a dalších dotacích 1,95 miliardy korun, o rok dříve pak zhruba 1,5 miliardy Kč. Podezření, že Babiš porušuje evropské nařízení o střetu zájmů, vznesla Transparency International ČR, připojili se k ní i opoziční Piráti.

- Před listopadem 1989 byl Babiš členem komunistické strany. Podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) se navíc v roce 1980 stal důvěrníkem Státní bezpečnosti (StB) a o dva roky později ho komunistická tajná policie získala ke spolupráci jako agenta s krycím jménem "Bureš". Babiš vědomou spolupráci s StB vždy popíral a v roce 2012 podal na ÚPN žalobu.

- V červnu 2014 bratislavský okresní soud rozhodl, že Babiš byl ve svazcích StB evidován jako její agent neoprávněně. ÚPN se proti verdiktu odvolal. Závěr soudu prvního stupně v červnu 2015 v odvolacím řízení potvrdil bratislavský krajský soud. V říjnu 2017 ale slovenský ústavní soud verdikty zrušil a vrátil případ odvolacímu krajskému soudu v Bratislavě k novému projednání. Ten v únoru 2018 zamítl Babišovu žalobu, že je neoprávněně evidován jako agent StB. Babiš poté podal ve sporu s ÚPN dovolání ke slovenskému nejvyššímu soudu, který ho zamítl. Babiš pak zažaloval Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva. Loni v prosinci Evropský soud pro lidská práva odmítl Babišovu žalobu. Babiš k tomu řekl, že spor nekončí a bude pokračovat na Slovensku.

Témata:  Andrej Babiš

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

22. dubna 2024 18:27

Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí američtí finančníci i ekonomové. MMF ale varuje

Mezinárodní měnový fond (MMF) se v minulém týdnu nezvykle ostře pustil do Spojených států. Vadí mu jejich rozhazovačnost. Ta jim prý sice dopomáhá k impresivnímu ekonomickému růstu, leč není dlouhodobě udržitelná. Přílišné výdaje Washingtonu mohou podle MMF celosvětově opětovně zvýšit inflaci a ohrozit rozpočtovou a finanční stabilitu. Jinými slovy, hrozí, že za velké americké dluhy nakonec zaplatíme všichni – ať už krizemi či pořádnou inflací.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy