vláda

Vláda zrušila devět dávných usnesení, kterými se svěřily pozemky k užívání Rusku

Aktuality

Vláda dnes zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu nemovitosti do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. Schválení materiálu ČTK potvrdilo ministerstvo zahraničních věcí. Informoval o tom i ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Rusko podle české diplomacie pozemky využívá k jiným než diplomatickým účelům, takže není důvod je nadále poskytovat bezplatně.

Proč odbory balíček ve skutečnosti tolik naštval? Bojí se o stravenky, multisportky a o to, že ztratí nátlakovou sílu svého lobbingu

Ekonomika

Komentář Lukáše Kovandy: Předáci odborů patří k nehlasitějším kritikům konsolidačního balíčku, jejž vláda představila ve čtvrtek minulý týden. Ještě týž den, několik hodin poté, svolal svoji tiskovku šéf největší odborové organizace, ČMKOS, Josef Středula. Nemohl mít tak rychle zpracovánu žádnou zevrubnější dopadovou analýzu balíčku. Tím méně, že vláda sama byla při jeho představování dosti nešťastně skoupá na zásadní detaily. A někdy nejen na detaily. Třeba i na to, jaké dotace za desítky miliard vlastně hodlá vůbec škrtat.

Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise

Ekonomika

Komentář Lukáše Kovandy: Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.

Kdo zaplatí vládní konsolidační balíček?

Ekonomika Komentář

Komentář Lukáše Kovandy: Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.

Ekonomika

Fiala: Vláda už má teď větší přínos, než měly předchozí dvě

I kdyby vláda už nic dalšího neprosadila, její přínos bude větší než v případě předchozích dvou kabinetů, řekl na dnešní ideové konferenci občanských demokratů v Praze předseda strany a premiér Petr Fiala. V úvodu celodenního jednání ODS o programu ocenil politiky své strany ve vládě i v dalších funkcích, vyzdvihl také vůli kabinetu k bolestné a nepopulární reformě v podobě konsolidačního balíčku, který vláda představila tento týden. Za priority do budoucna označil posílení české energetiky a bezpečnosti, rozvoj dopravní sítě, snížení byrokracie či reformu vzdělávání.

Nový konsolidační balíček očima daňového experta

Daně a mzdy

Vláda představila svůj konsolidační balíček. Dojde ke zrušení 22 daňových výjimek, DPH bude mít dvě sazby, dojde k vyššímu zdanění alkoholu a tabáku a zdvojnásobí se daň z nemovitosti. Na druhou stranu zlevní důležité položky, jako jsou potraviny, bydlení, léky. Dopad daňových změn by měl být podle předsedy vlády Petra Fialy co nejmenší.

Snížená sazba DPH v ČR bude s 12 procenty nejvyšší v EU ze zemí s dvěma sazbami

Daně a mzdy

Sloučení dvou snížených sazeb DPH do jedné na 12 procent, které dnes schválila vláda, bude znamenat, že nová snížená sazba bude v Česku ve srovnání s unijními zeměmi, které mají jen jednu sníženou sazbu, nejvyšší. Pouze dvě sazby DPH má nyní v EU jen pět zemí. Současná základní sazba 21 procent patří v rámci EU spíše k průměrným. Podle unijních norem nesmí být základní sazba DPH nižší než 15 procent. Zajímavostí je situace v Dánsku, které má jako jediné jednotnou sazbu DPH (ve výši 25 procent). Některé země, například Francie, Itálie nebo Irsko, mají podle údajů Eurostatu "super" sníženou sazbu.

Z daňových úlev chce vláda snížit slevu na dani na manželku či zrušit školkovné

Ekonomika

Z daňových úlev vláda navrhuje snížení slevy na dani na manželku, která se omezí na manžela či manželku pečující o dítě pouze do tří let věku. Dalšími opatřeními má být zrušení takzvaného školkovného, tedy slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení, nebo zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům. Vyplývá to z materiálů ministerstva financí. Vláda avizovala zrušení 22 daňových výjimek v rámci konsolidačního balíčku.

Ekonomika

Za pět minut dvanáct: Vláda dnes představí svůj konsolidační balíček a reformu penzí

Vláda se chystá dnes zveřejnit svůj konsolidační balíček a reformu penzí. S představováním souboru opatření chce začít symbolicky v 11:55, tedy za pět minut dvanáct. O jednotlivých záměrech ke snížení zadlužování státu a k ozdravení veřejných financí jednali zástupci koaličních stran řadu týdnů, jednání ukončili teprve ve středu odpoledne. Prezident Petr Pavel ve středu Českému rozhlasu řekl, že konsolidační balíček má obsahovat 55 opatření. Vládní politici je zatím nechtěli přiblížit. Komentovat nechtěli ani plánované změny penzí.

Nynější vláda se zadlužuje 25krát rychleji než vlády 90. let

Ekonomika

Komentář Lukáše Kovandy: Současná vláda vytvořila za čtyři měsíce „sekeru“ ve státním rozpočtu za 200 miliard korun. Tu samou „sekeru“ – v očištění o inflaci – vytvořily obě Klausovy vlády, Tošovského vláda a vláda Zemanova v letech 1993 až 2001.

Vláda chce zrušit navyšování penze pracujícím důchodcům

Důchody a sociální podpora

Podpora práce v důchodovém věku by se mohla od července příštího roku změnit. Místo mírného navyšování penze by se seniorům a seniorkám mohly odpustit sociální odvody. Zůstalo by jim tak 6,5 procenta peněz ze základu výdělku. Obdobně by se odvodová sazba snížila i živnostníkům.

Vláda letos v prvním čtvrtletí hospodařila s historicky rekordním schodkem

Finance

Komentář Lukáše Kovandy: Za první tři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 166,2 miliardy korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtvrtletí byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 125,2 miliardy korun.

Ekonomika

Vláda je podle šéfa ANO Babiše "totálně impotentní" v řešení inflace

Vláda je podle předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše absolutně neschopná snížit inflaci. Měla by vyvlastnit polostátní společnost ČEZ, řekl dnes ve Sněmovně bývalý předseda vlády v dalším projevu, jehož cílem je alespoň oddálit schvalování sporné vládní novely o omezení růstu penzí. Babiš zopakoval, že jediným receptem na snížení inflace je zastropování cen elektřiny, k čemuž vyzýval už před rokem. Náklady by podle expremiérových představ měl zaplatit ČEZ. Jeho dnešní vystoupení trvalo zhruba 2,5 hodiny.

Odboráři kritizují vládu. Pohrozili protestními akcemi, odmítají zvýšení věku odchodu do důchodu

Důchody a sociální podpora

Vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) ostře kritizuje vládu za to, že s nimi nejedná o reformě penzí. Označuje to za narušení sociálního dialogu. Největší odborová centrála kvůli tomu píše premiérovi Petrovi Fialovi (ODS). Žádá o projednání návrhů na změnu penzijního systému na březnové tripartitě. Novinářům to dnes řekl předák ČMKOS Josef Středula.

Markéta Pekarová Adamová, Petr Fiala, Marian Jurečka

Opozici se ani napodruhé nepodařilo svrhnout Fialovu koaliční vládu

Aktuality

Opozici se ani na druhý pokus nepodařilo ve Sněmovně svrhnout vládu premiéra Petra Fialy (ODS). Proti vyslovení nedůvěry vládě hlasovali v noci na dnešek podle očekávání poslanci všech pěti koaličních stran. Návrh podpořili jen poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Kabinet ODS, STAN, KDU-ČSL,TOP 09 a Pirátů tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Debata zabrala dva jednací dny a celkově trvala více než 25 hodin. Prezidentský kandidát a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se sněmovního jednání o nedůvěře vládě neúčastnil a nedorazil ani na hlasování.

Dluh české vlády vystoupal nejvýše v historii, a to i ten v poměru k HDP. Poslední čas na nápravu má vláda po prezidentských volbách

Finance

Komentář Lukáše Kovandy: Ve třetím čtvrtletí roku 2022 hospodařily vládní instituce České republiky s dosud nejvyšším dluhem v historii, vyplývá z dnešních čísel ČSÚ. Dosáhl úrovně 2982,5 miliardy korun, což odpovídá 45,2 procenta hrubého domácího produktu. Dosud nikdy v historii česká vláda nehospodařila s vyšším dluhem v poměru k HDP. Pouze v prvním čtvrtletí roku 2013 hospodařila se shodně vysokým dluhem, tedy 45,2 procenta.

Důchody a sociální podpora

Důchodový systém se v roce 2025 změní. Co vláda chystá?

Důchodový systém v Česku by se mohl proměnit od roku 2025. Novelu důchodového zákona, která by měla penze reformovat, plánuje ministerstvo práce vládě poslat letos v září. S důchodovou normou má resort předložit i novelu o sociálním pojištění. Také ta má začít platit v roce 2025. Vyplývá to z legislativního plánu vlády na letošní rok. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív řekl, že návrh reformy připraví letos. Opakovaně také uvedl, že rodičům by důstojný důchod z veřejného systému měla zaručit výchova dětí a bezdětní by si měli na stáří víc spořit.

Fiala: Vláda rozhodla o zastropování regulované části elektřiny a plynu

Ekonomika

Vláda dnes rozhodla o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Opatření ma zabránit růstu nákladu na distribuci energií. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Kompenzace za zastropování podle materiálů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyjdou na 22,6 miliardy korun.

Fialův kabinet v prvním roce vlády uspěl na mezinárodní scéně, zklamal naopak příliš plošnou pomocí, která dále zatíží veřejné rozpočty a potřebné podpoří méně, než mohla

Aktuality

Komentář Lukáše Kovandy: Kabinet Petra Fiala v prvním roce své vlády čelil nečekaně složitým okolnostem, které však alespoň z ekonomického hlediska nelze srovnávat s těmi z covidového roku 2020. Tehdy se ekonomika hluboce propadla, nejvíce v historii ČR, zatímco letos poroste. Proto i přes složité okolnosti kabinet měl a mohl naplňovat více slibů ze svého programového prohlášení.

Mělo by se na vysokých školách platit školné? Stát by si měl zamést před vlastním prahem

Ekonomika

Komentář Lukáše Kovandy: Je dobře, že se opět začalo mluvit o zpoplatnění školství. Vysoké školy by určitě zpoplatněny být měly. Argumentem není jenom navýšení příjmů veřejné kasy a žádoucí zkvalitnění výuky. Argumentem je i motivační prvek, který zpoplatnění má.

Daně a mzdy Komentář

I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, díky inflaci

Komentář Lukáše Kovandy: I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).

Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní

Finance

Komentář Lukáše Kovandy: Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

Schváleno: Důchody od ledna vzrostou v průměru o 825 Kč

Důchody a sociální podpora

Starobní důchody v Česku se od ledna zvýší průměrně o 825 korun. Solidární základní část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí se zvedne o 140 korun.