Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun. Firma to dnes uvedla na svém webu. ČEZ je největší energetická firma v zemi. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
Evropské domácnosti platí za elektřinu a zemní plyn rekordní částky, přestože vlády na ochranu spotřebitelů před energetickou krizí vynakládají miliardy eur. S odvoláním na údaje konzultační společnosti VaasaETT o tom informovala agentura Bloomberg. Průměrná maloobchodní cena plynu v EU a Británii činila v říjnu téměř 18 eurocentů (4,40 Kč) za kilowatthodinu, což je meziročně dvojnásobek. Náklady domácností na elektřinu stouply o 67 procent na 36 eurocentů (8,80 Kč) za kilowatthodinu.
Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN) žádá poslance, aby při pátečním rozhodování o návrhu zákona, který kromě jiného zavádí daň z neočekávaných zisků, přistupovali stejně ke všem firmám v České republice. Návrh považuje za otevřený útok na těžební a energetické firmy. OS PHGN to napsal v otevřeném dopisu předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) a poslancům, dopis zveřejnil na svých internetových stránkách.
PR článek - Zdražování a inflace trápí české domácnosti stále více. Platy nerostou stejně rychle, jako stoupají ceny energií a mnoha produktů, proto je třeba sáhnout k úsporným opatřením. Pokud vám vejdou do krve, nemusíte šetření považovat za nijak drastické a vlastně zcela přirozené.
Během třetího čtvrtletí stouply platby za energie v průměru na jednoho uživatele o 40 procent. Skokové zdražení energií v tuzemsku už má tak na peněženky Čechů přímý vliv. Vyplývá to z analýzy společnosti Patron GO, která čerpala data od 1881 uživatelů. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) v září stoupla meziroční inflace na 18 procent, tedy na nejvyšší hodnotu od prosince 1993. Z toho ceny energií a paliv stouply v září meziročně o 48,8 procenta.
Výběr firem dodávajících energie, které oznámily ukončení činnosti (před rokem, 13. října 2021, ukončila činnost firma Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v ČR):
Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy Sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.
Dodavatelé energií již začali odběratelům zohledňovat státní příspěvek přes takzvaný úsporný tarif. Dodavatelé příspěvek většinou zákazníkům promítnou do nejbližších záloh, které o výši příspěvku sníží. První záloha, která se lidem sníží, bude říjnová. Vyplývá to z dnešního vyjádření dodavatelů energií pro ČTK. Příspěvek z úsporného tarifu letos domácnosti obdrží na základě své smlouvy na odběr elektřiny, přičemž bude činit celkově 2000 Kč nebo 3500 korun podle spotřeby. Příští rok se však úsporný tarif ve schválené podobě aplikovat již nebude, protože vláda stanovila maximální ceny elektřiny a plynu.
Podle statistiky žije více než 2,5 mil. občanů v nájemních bytech. Většina nájemců má na sebe přepsané dodávky energií, přesto existuje nezanedbatelná skupina nájemců, kteří platí za všechny služby spojené s nájmem přímo pronajímatelům. dTest se podíval na pravidla upravující vztahy pronajímatele a nájemce u služeb spojených s nájmem, zejména u dodávek elektřiny, plynu a služeb připojení k internetu.
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace ještě ani pořádně neklesla ze svých maxim za několik desetiletí a už vláda rozjíždí novou. Tentokrát se tomu říká zastropování. Celkové náklady zastropování se realisticky mohou pohybovat kolem 200 miliard korun ročně. Záleží ale pochopitelně na vývoji cen elektřiny. Stát jej bude muset z nemalé části financovat na dluh.
Komentář Lukáše Kovandy: Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí.
Pokud Evropská unie v pátek na mimořádném zasedání ministrů pro energetiku dosáhne elementární shody na řešení situace, může to vést i k uklidnění evropských trhů s energiemi. Novinářům to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Na základě výsledků jednání kabinet rozhodne příští týden o zavedení některého z připravených národních scénářů.
Komentář Lukáše Kovandy: Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
Komentář Lukáše Kovandy: Evropská komise sestavila balík opatření, který by měl přispět ke snížení cen energií. O návrhu budou jednat energetičtí ministři zemí EU příští týden v pátek. Česká republika, která EU momentálně předsedá a mimořádné setkání energetických ministrů svolává, ovšem připraví svůj vlastní návrh řešení palčivé energetické situace.
Vzhledem k rekordním cenám zemního plynu lidé stále více vyhledávají možnost vytápění tuhými palivy. I jejich ceny však výrazně rostou – u palivového dřeva meziročně na více než dvojnásobek. Naopak cenově poměrně stabilní zůstává LPG, respektive čistý propan, který se tak stává ekonomicky výhodným palivem pro mnoho domácností i firem. Na rozdíl od zemního plynu nejsou jeho dodávky závislé na Rusku.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, v kontextu se snahou Evropské komise (EK) snížit spotřebu plynu v evropských zemích o 15 procent, vytvořilo návrh vyhlášky, která má snížit celkovou spotřebu zemního plynu v případě výpadku dodávek plynu z Ruska. Jaká pravidla ministerstvo navrhuje a jak bude možné kontrolovat jejich dodržování, případně postihovat jejich porušování?
Vysoké školy zvažují kvůli drahým energiím možnost přejít v nadcházející zimě na výuku na dálku. Jejich náklady na energie se podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun přibližně na osm miliard. Na dotaz ČTK to dnes řekl předseda Rady vysokých škol (RVŠ) Milan Pospíšil. Podle něj školy nebudou schopny bez pomoci státu rostoucí ceny za energie zaplatit. Předseda České konference rektorů (ČKR) Martin Bareš proto jedná se zástupci vlády o možnostech pomoci od státu.
Komentář Lukáše Kovandy: Snížit cenu elektřiny v ČR může Fialova vláda několika způsoby.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zvažuje svolání mimořádné evropské rady pro energetiku. Tématem budou vysoké ceny energií. Podle Síkely jde o celoevropský problém, mělo by se tak najít celoevropské řešení. Uvedl, že jedním z možných řešení by bylo i stanovení maximální výše ceny energií. Síkela to dnes řekl novinářům.
Pomoc s vysokými cenami energií díky takzvanému úspornému tarifu dostanou letos domácnosti prostřednictvím své smlouvy na elektřinu. Letos dá vláda na pomoc deset miliard korun, dalších 30 miliard rozdělí příští rok, a to už prostřednictvím jednotlivých komodit, tedy jednotlivě ve vyúčtování za elektřinu, plyn a teplo. Vyplývá to z vládních dokumentů, které má ČTK k dispozici, a z tiskové zprávy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Podle vyhlášky ale může dodavatel energií využít příspěvek například na pokrytí dluhu za energie. Konkrétní výše příspěvku u jednotlivých distribučních sazeb zatím není známa.
Plánovaných 66 miliard korun na podporu domácností a firem s vysokými cenami energií je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na horní hranici toho, co si může státní rozpočet dovolit. Na konkrétní formě a načasování kompenzací se vláda teprve dohodne, ale platí, že bude kompenzovat jak elektřinu a plyn, tak centrální vytápění i domovní kotelny, uvedl dnes Stanjura ve vyjádření zaslaném ČTK.
Evropa může být nucena letos v zimě zavést příděly energie. Na konferenci věnované energetice to dnes v Oxfordu řekl generální ředitel britsko-nizozemské ropné a plynárenské společnost Shell Ben van Beurden. Pokud bude Rusko nadále omezovat dodávky plynu do Evropy, očekává "výrazně" vyšší ceny energie. Informoval o list Financial Times.
Komentář Lukáše Kovandy: Úsporný energetický tarif lidem pomůže jen nepatrně. Nejběžněji přibližně v rozsahu maximálně kolem patnácti procent. Například vytápění a ohřev vody běžného rodinného domku plynem vyjde společně s platbou za napájení elektrických spotřebičů na zhruba 95 tisíc korun ročně. Pokud je zdrojem energie elektřina, a k vytápění slouží třeba přímotop, pak je třeba počítat s náklady až kolem 115 tisíc korun ročně. Tyto náklady navíc v nadcházející topné sezóně dále vzrostou.
6. května 2024 16:55
6. května 2024 15:50
6. května 2024 11:28
6. května 2024 11:09
6. května 2024 10:59
5. května 2024 18:53
5. května 2024 13:46
5. května 2024 13:30
5. května 2024 13:14
5. května 2024 13:08
5. května 2024 12:42
5. května 2024 12:40
Francouzský prezident Emmanuel Macron tuší příležitost. Vnímá ekonomické i politické slábnutí Německa, které se chytlo do pasti závislosti na ruských energiích a své nezvládnuté energetické přeměny, Energiewende. Z Německa je dnes opět „nemocný muž Evropy“ a Macron podniká ofenzivu. Nemastná neslanost kancléře Olaf Scholz mu ji jen usnadňuje.
Zdroj: Lukáš Kovanda
