Ženy v důchodu? Žijí déle, ale proč dosáhnou na nižší peníze

Statisticky se ženy dožívají vyššího věku než muži. Na penzi si však šetří poměrně nízké částky. Mezi ženami, které mají sjednané spoření na penzi, si velká část z nich (63,6 %) odkládá jen do 500 korun měsíčně. Částky od 500 do 1 000 korun si pak šetří čtvrtina oslovených žen. Do penze by však chtěly ženy odcházet ještě před dovršením 60 let a ideálně by si většina z nich představovala důchod ve výši mezi 15 a 20 tisíci korunami měsíčně.

Ilustrační fotografie
reklama

Průzkum proběhl v únoru a dotazoval se žen ve věku od 18 do 65 let. Průměrné částky, které si ženy spoří na penzi, se zvyšují s tím, jak se blíží jejich důchodový věk. „Ženy, stejně jako muži, si začínají více spořit na penzi, až když se začne blížit jejich důchodový věk. Alarmující ovšem je, že i podle našich statistik si ženy začínají průměrně šetřit o dva roky později než muži, konkrétně ve 42 letech. A k tomu si ještě spoří nižší částky. U klientek banky je to sice více, než vychází z průzkumu, ale jde rovněž pouze průměrně o 784 korun měsíčně,“ popisuje současnou situaci Marie Zemanová, generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti. Začít si spořit vyšší sumy až v posledních deseti letech před důchodem může být přitom podle Marie Zemanové už pozdě: „Ženy mají bohužel obecně nižší mzdy, část života obvykle stráví péčí o děti či jiné rodinné příslušníky, a proto mají i nižší penze než muži. Na penzi by tedy měly myslet dřív. Nejhorší je situace pro ty, které na důchod zůstanou samy.“

Žijí déle, ale mají nižší důchody

Průměrný důchod u žen je podle statistických dat stále přibližně o 2 000 korun nižší než u mužů. V září 2016 činil průměrný důchod u mužů 12 643 korun, zatímco u žen jen 10 383 korun. V roce 2015 se přitom ženy v průměru dožívaly bezmála 82 let, muži pouze 76 let. Částky vyšší než jeden tisíc korun si však ženy takřka nejsou ochotné šetřit. Mezi 1 000 a 1 500 korunami měsíčně si podle průzkumu na důchod šetří jen 5,5 % žen, mezi 1 500 a 2 000 korunami spoří už pouze 4 % z nich. Částky nad 2 000 korun si odkládá jen 1,3 % žen.

„Pokud si ženy chtějí udržet životní úroveň, měly by začít se spořením už v produktivním věku, nejlépe do 30 let. Demografické vyhlídky nejsou nijak příznivé, a tak lidé budou muset více spoléhat sami na sebe, pokud si budou chtít zajistit na stáří solidní životní standard,“ dodává Petr Dufek, analytik ČSOB Penzijní společnosti.

Motivuje stát i zaměstnavatel

Ženy podle průzkumu nejvíce motivuje k uzavření penzijního spoření státní příspěvek (61,1 %). Velká část dotazovaných žen si spoření uzavřela i díky podpoře zaměstnavatele. Nejvíce ženám přispívají na penzi zaměstnavatelé v Olomouckém (44,1 %) a Zlínském kraji (43,3 %). Státní příspěvek na penzijní spoření pak využívá 83,6 % žen. Pětinu žen přesvědčilo k uzavření penzijního spoření doporučení od příbuzných a známých.

Do důchodu už před šedesátkou

Proti tomu, jak ženy šetří na důchod, hovoří jejich odpovědi na otázku, jaký věk odchodu do penze by pro ně byl ideální. Dříve než v 60 letech by chtěly jít do důchodu více než dvě třetiny žen. O pár let déle by chtělo pracovat 32 % žen, které si dokáží představit svůj odchod do penze ve věku mezi 60 a 65 lety. O vyšším věku odchodu do důchodu v podstatě neuvažují. 78,1% žen je také rozhodně pro, aby o odchodu do důchodu rozhodoval i počet dětí, které mají.

Více než třetina žen (konkrétně 37 %) se domnívá, že bude pobírat důchod mezi 10 000 až 15 000 korunami. Penze jen do výše 10 000 korun se obává 23,6 % žen. Pouze 6,5 % žen věří, že bude mít důchod vyšší než 15 000 korun. Většina žen (57,3 %) by si však představovala důchod vyšší – mezi 15 a 20 000 korunami. Bezmála 20 % žen touží dokonce po důchodu přesahujícím 20 tisíc korun měsíčně.

Ženy myslí i na své děti

Téměř 60 % žen spoří svým dětem. Nejčastěji prostřednictvím stavebního spoření (43,2 %). Penzijní spoření svým dětem zřídila každá desátá respondentka. Přes 10 % žen spoří pro děti v investičních fondech. „Penzijko pro děti představuje stále poměrně novou formu spoření, jehož výhodou je vedle zhodnocení i státní příspěvek. Děti mají před sebou dlouhodobý spořicí horizont, a proto i z nižších pravidelných příspěvků vzejde zajímavá částka, která jim ulehčí vstup do dospělosti,“ doplňuje Marie Zemanová. Část naspořených peněz je možné za splnění podmínek stanovených zákonem vybrat v době, kdy dítě dosáhne 18 let, a využít je tak například na financování studia nebo splnění dětského snu. Čím dříve začnou rodiče či prarodiče dětem spořit, tím nižší měsíční platby je potřeba posílat.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky