Povinnost vyšších kapitálových rezerv může zlikvidovat některé kampeličky

V Česku funguje celkem 11 družstevních záložen. Změny, které začnou platit od ledna 2016, jejich počet pravděpodobně ještě sníží.

Ilustrační fotografie
reklama

Navzdory rapidnímu poklesu počtu kampeliček v Česku za posledních 20 let nepovažují odborníci vkládání úspor do družstevních záložen za ekonomický hazard. Problémy kampeliček nijak neovlivňují jejich popularitu u českých střadatelů, uloženo v nich mají kolem 15 miliard korun. Navíc by plánované změny měly důvěru lidí v družstevní záložny ještě posílit. „Po významných legislativních změnách v roce 2015, kdy družstevní záložny mohou poskytovat své služby a produkty už jen svým členům a musely zdvojnásobit odvody do Fondu pojištění vkladů, přicházejí další změny. Od 1. ledna 2016 vstoupí v platnost především podrobná úprava týkající se tvorby kapitálových rezerv. Tyto změny povedou kampeličky k větší míře obezřetného podnikání. Družstevní záložny tak budou muset vytvářet větší rezervní položky sloužící k ochraně před výkyvy jejich podnikání,“ popsal advokát Jiří Švihla, likvidátor WPB Capital. 

Poslední kampeličkou, která se už v roce 2014 dostala do likvidace, byla WPB Capital. V roce 2016 však počet družstevních záložen může kvůli nutnosti vytváření kapitálových rezerv ještě klesnout. „V některých případech vyšší kapitálové rezervy posílí stabilitu družstevní záložny. Je však možné, že nastanou i případy, kdy příslušné rezervy kampelička nebude v plném rozsahu schopná tvořit, což ve svých důsledcích může vést až k likvidaci. Obecně tyto změny nesporně přispějí v budoucnu k větší důvěře ve stabilitu družstevních záložen, které budou způsobilé tyto rezervy tvořit,“ řekl Jiří Švihla.

Další změny by měly nastat v roce 2018, kdy družstevních záložen v Česku opět zřejmě ubude. „Pokud po 1. lednu 2018 bilanční suma družstevní záložny přesáhne pět miliard korun, bude se muset přeměnit na banku, nebo rezignovat na svůj růst. Navrženo je také zpřesnění předmětu podnikání kampeliček v oblasti poskytování úvěrů. Zavést by se měl limit úvěrů poskytnutých jednomu členovi družstva či členům, kteří jsou osobami blízkými, nebo členům ekonomicky spjatým na 30 milionů korun. Pro smlouvy uzavřené před tímto datem bude platit tříleté přechodné období. Od roku 2018 bude platit také pravidlo minimální výše základního členského vkladu ve výši tisíc korun,“ uzavřel Jiří Švihla.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky