Co se děje s vaším tělem, když se mění počasí jak na houpačce?

Náhlé teplotní změny zhoršují zdravotní stav jak u nemocných lidí, tak ale i u zdravých. Odborníci odhadují, že lidé citliví na počasí tvoří zhruba třetinu populace. Logicky více jich bývá mezi seniory a mezi ženami, které vůči nim bývají vnímavější. Důvod, proč těchto osob přibývá, se zdá být jednoduchý: menší schopnost organismu pružně reagovat na změny počasí a přizpůsobit se jim.

Nenechte se ale zmást, příčinou horší adaptace není pouze věk, ale také zhoršující se životospráva většiny z nás a větší choulostivost, daná nepřirozeným životem zejména v moderních městech. Je velmi zajímavé, že lidí citlivých na počasí je na venkově třikrát méně než ve městě. Tráví více času venku, mají více pohybu a bývají o něco otužilejší.

Někteří kardiologové doporučují svým pacientům, aby si při prudkém poklesu atmosférického tlaku vzali acylpyrin a vyvarovali se větší fyzické námahy nebo stresů. Zkrátka odpočívat a nepřetěžovat se.

Na pocity nebo i zdraví citlivých lidí nepůsobí nepříznivě jen prudký pokles tlaku vzduchu. Když se blíží bouřka a začínají po sobě klouzat různě teplé vrstvy vzduchu, stoupá v ovzduší počet negativně působících iontů s kladným nábojem. Pokud není vlhko a mezi kladným nebem a zápornou zemí nepřeskočí blesk, zůstane vzduch nepříjemně ionizovaný. A v tom okamžiku navíc existuje vysoké napětí mezi nebem a zemí. Jde prostě o několik vzájemně souvisejících jevů, které citlivého člověka ovlivňují jako celek. Představují pro něj negativní zátěž a někdy nezanedbatelné riziko.

Změny počasí často souvisí s erupcemi na Slunci. Není to tedy jen často používané klišé, ale regulérní pravda. A právě erupce zesilují záření, kterému odborníci říkají sluneční vítr. Dokáže narušovat geomagnetické pole Země. Mění i elektrické poměry ve vodivé vrstvě atmosféry, v ionosféře. A nepříznivě působí například na "kardiaky".

Geomagnetické změny v ionosféře také zprostředkovaně ovlivňují tlak vzduchu, množství vodních srážek, teplotu vzduchu a podobně. Ale dokáží rušit i rozhlasový, televizní a telefonní signál.

Například na jaře, hlavně v březnu, dochází častěji ke změnám počasí, tlaku a dalších jevů v atmosféře. Je to jeden z důvodů, proč tehdy umírá dvakrát tolik osob se srdečně - cévním onemocněním, než v srpnu a v září.

Změny počasí navíc vyvolávají změny bioelektrických poměrů v ovzduší a následně i změny těchto poměrů v krvi, čímž mohou zvýšit srážlivost krve.  Zásadní je však jiná otázka: jakou máme šanci těmto problémům předcházet nebo jak jim efektivně čelit? Lék na to v podstatě neexistuje. Můžeme tělu pouze pomoci v podobě otužování, lepší fyzické kondici, kvalitnějšímu odpočinku a vůbec lepší životosprávě. Při akutních potížích je vhodné si vzít léky, které nám předepíše lékař.

Tým odborníků zjistil, že lidé citliví na počasí zvládají své potíže daleko lépe v nadmořských výškách 800 až 1200 metrů nad mořem. Tedy v kopcích a v horách, kde jsou lesy a klid. Pokud v takovém prostředí stráví šest neděl, zlepší svou zdravotní kondici. A efekty takového pobytu přetrvávají delší dobu po návratu domů.

Při silnější aktivitě slunečných skvrn umírá více pacientů s nemocným srdcem. Poruchy v geomagnetickém poli Země dokážou vyvolat deprese, migrény, revmatické bolesti nebo záchvaty DNY. Ale u někoho paradoxně i hyperaktivitu. Každý reaguje jinak.Poslouchejte proto své tělo a nezanedbávejte signály, které vám posílá. Například některé lidi bolí již 24 hodin před přechodem studené fronty klouby, páteř, jizvy po operaci, ale nejčastěji hlava.