Jurečka: Systém dávek se uprchlíkům neotevře, zůstane humanitární dávka

Záměr zpřístupnit uprchlíkům od příštího roku běžný systém dávek oznámil Jurečka v únoru. Umožnit to mělo zjednodušení dávek i digitalizace. Humanitární dávka se měla přestat vyplácet. Lidé s vízem k ochraně by tak mohli stejně jako ostatní žádat o dávky státní sociální podpory či hmotné nouze.

"Přehodnotili jsme to. Neumožníme od 1. ledna vstup do českého sociálního systému. Budeme chtít pokračovat v principu, který je v rámci podpory na ubytování a humanitární dávky nastavený dneska," uvedl Jurečka. Překlopení uprchlíků do dávkového systému by se podle něj "procesně a administrativně" nezvládlo. "Dívali jsme se na vyhodnocení dopadů na počty lidí, dopadu na fungování úřadů včetně dopadů na výdajové stránce rozpočtu. Zůstaneme v tomhle principu (humanitární dávky), který samozřejmě drobně ještě upravíme na základě poznatků v letošním roce," řekl ministr.

V květnu úřady práce vyplatily 71.700 humanitárních dávek. Počet klesá. Solidárním domácnostem stát poslal 17.700 příspěvků na ubytování uprchlíků. Na začátku dubna pobývalo v Česku podle údajů ministerstva vnitra 325.700 lidí s vízem k ochraně. Z nich 28 procent byly děti. Čtyři procenta tvořili senioři. Dvě třetiny lidí v aktivním věku představovaly ženy. Příchozím, kteří mohou pracovat, stát hradí nouzové ubytování v zařízeních pět měsíců.

Humanitární dávka se zavedla loni. Lidé s vízem k ochraně dostávali 5000 korun na pořízení potřeb pro začátek života v Česku. V případě potřeby pobírali dávku ještě v dalších měsících. Později se podpora snížila na životní minimum, pro dospělé činí 4860 korun a pro děti 3490 korun. Senioři, postižení a mladší školáci ale mají částku vyšší. Dávku také nezískají lidé v nouzovém ubytování se stravou a hygienickými potřebami.

Od července se má humanitární dávka podle životního minima poskytovat prvních pět měsíců. Poté se do ní mají zahrnovat i státem stanovené náklady na bydlení. Výše podpory se vypočítá tak, že se od minima a nákladů odečte uprchlíkův příjem. Organizace na pomoc uprchlíkům varují, že je podpora nízká a bude obtížné z ní vyžít a uhradit bydlení. Poukazuje na to i vládní zmocněnkyně pro lidská práva.

Váleční uprchlíci z Ukrajiny mají v zemích EU dočasnou ochranu zatím do konce března příštího roku. Sedmadvacítka rozhodne o dalším postupu. "Pokud se prodlouží institut dočasné ochrany, což vypadá, že ano, tak v tomhle modelu (humanitární dávky) budeme pokračovat dál," řekl ministr. Nevyloučil další úpravy v příštím roce.

Témata:  uprchlíci,  Ukrajina,  Marián Jurečka (KDU-ČSL)