Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi jsou pátí v EU v množství práce na směny

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Na směny vloni pracovalo 1,2 miliónu Čechů. Jde o 29 % zaměstnanců. V rámci Evropské unie je tento podíl pátý nejvyšší.

Rozsah práce na směny je dán charakterem zaměstnání. Např. řídící pracovníci fungují ve směnovém režimu jen zřídka. Naopak často v něm působí zaměstnanci ve službách a prodeji, pracovníci obsluhující stroje, řemeslníci nebo pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.Roli hraje i to, v jakém odvětví zaměstnanci pracují, vysvětluje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová: „Nejvíce zaměstnanců vloni pracovalo na směny ve zpracovatelském průmyslu, v obchodu, ve zdravotnictví a sociální péči a také v dopravě a skladování. V těchto sekcích působily více než tři čtvrtiny všech zaměstnanců, kteří měli nepravidelnou pracovní dobu podle směn.“

Nejvyšší podíl pracujících na směny ve věku od 15 do 64 let je mezi nejmladšími zaměstnanci do 25 let. Dosahuje 41 %. Naopak nejnižší podíl na úrovni 21 % hlásí skupina zaměstnanců starší 60 let.„V Praze je směnnost zaměstnanců podstatně nižší než v ostatních krajích, a to jak u mužů, tak u žen. Činí 21 %. Nejvyšší je tento ukazatel v Ústeckém kraji, kde na směny pracuje téměř dvě pětiny všech zaměstnanců,“ říká Marta Petráňová z odboru statistiky trhu práce ČSÚ.V Evropské unii vloni dosáhl podíl osob pracujících v režimu směn bezmála 19 %. Konkrétně u žen 17 % a u mužů 20 %. Mezistátní rozdíly jsou ale značné, vysvětluje Jan Kočka z odboru statistiky trhu práce ČSÚ: „Nejvyšší podíl zaměstnanců pracujících na směny vykazuje Chorvatsko, a to 39 %. Následují Slovinsko, Polsko a Slovensko. Na druhém konci žebříčku je Francie se 7% podílem. Práce na směny je velmi málo rozšířena i v Belgii a Dánsku.“

Témata:  EU práce zaměstnanci

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.