Nafouknutá hysterie nebo nebude zavedení EET pro lékaře problém?

Za lehce nafouknutou hysterii označuje provozní ředitel společnosti KASAmax Martin Laštovica debatu o zavedení elektronické evidence tržeb pro lékaře.

Ilustrační fotografie
reklama

Právě spuštění třetí vlny EET od 1. března 2018 je spolu s povinností vydávat elektronické recepty od 1. ledna příštího roku označováno některými oborovými sdruženími za důvod, proč by mohly končit snad až stovky lékařů, především na vesnicích. „U zavedení elektronické evidence tržeb jsou dle mého názoru černé scénáře neopodstatněné a značně nadsazené. Objevují se argumenty, že k provozu EET bude zapotřebí vysokorychlostní internet, který na řadě míst není, nebo že náklady na pořízení technologie budou příliš vysoké, snad i likvidační. Obě tyto námitky bych se nebál označit za mýty, které nejsou pravdivé,“ říká Martin Laštovica, ředitel společnosti, která se pokladními systémy zabývá už 13 let.

První výtku, která se ve veřejném prostoru objevuje, tedy nutnost dostupnosti vysokorychlostního internetu, odmítá Laštovica s tím, že pro EET není takové připojení nezbytností. „Pokud by to tak bylo, nemohla by elektronická evidence tržeb fungovat už tři čtvrtě roku v restauračních zařízeních. Stejně jako jsou na vesnicích lékaři, jsou tam také restaurace. A i když se podobné námitky objevovaly i před spuštěním první vlny EET v prosinci 2016, dnes už je evidentní, že byly liché. Tak jako provozovatelé restaurací, ani lékaři nebudou muset účtenku odesílat ihned. Pokud zrovna nebude dostatečný signál, mohou vše odeslat najednou později, konkrétně do 48 hodin. Navíc je možné zažádat o výjimku, která tuto lhůtu prodlouží na 5 dnů. Není tedy nutností být takzvaně neustále online,“ vysvětluje Martin Laštovica.

Obavy z vysokých nákladů na pořízení technologie k elektronické evidence tržeb provozní ředitel KASAmax také rozptyluje. U lékařů jsou totiž pořizovací náklady dokonce mnohem menší, než je tomu například právě u restaurací. Lékařům bude stačit, pokud si zakoupí zařízení velikosti většího mobilního telefonu a k němu malou tiskárnu. Takový set vyjde na přibližně 6 tisíc korun.

„Na naši společnost se už řada lékařů začala obracet, protože chtějí být na EET včas připraveni. Přibližně u každého desátého jsme se setkali s tím, že má z EET strach a vnímá ho jako něco, co mu může zkomplikovat jeho profesní život. Když jsme mu ale detailněji vysvětlili všechny náležitosti a vyvrátili některé obecně rozšířené mýty, obavy většinou zmizely. Velkou roli v tom samozřejmě hrála právě cena, protože lékaři často netuší, že se nejedná o stejnou částku, jakou vynakládají v restauracích,“ doplňuje Martin Laštovica zkušenosti z komunikace s lékaři.

Laštovica reaguje také na aktuální návrh skupiny senátorů, kteří chtějí z třetí vlny vyjmout mimo jiné nemocnice, které nejsou příspěvkovými organizacemi. „Považoval bych to za chybu. Nevidím důvod, proč by měly být tyto nemocnice vyjmuty. Pokud má být zaváděna efektivní kontrola ve formě EET, která se zatím třeba u restaurací ukazuje jako užitečná, není na místě zavádět výjimky. Ty nakonec vždy vedou k určité nerovnosti podmínek.“

Třetí vlna EET bude spuštěna 1. března 2018 a kromě lékařů se bude týkat také například veterinářů, právníků, účetních, ale také třeba pekařů, řezníků a taxikářů.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky