Co přinesla Německu Angela Merkelová v oblasti ekonomické reformy?

Je neoddiskutovatelné, že Německo má obrovsky silné stránky zahrnující nízkou míru nezaměstnanosti (5,6 % na celostátní úrovni a v Bavorsku dokonce jen 3 %), úvěrové hodnocení AAA, a řadu nadnárodních firem, které fungují po celém světě. Na druhé straně však stojí fakt, že německá ekonomika je v podstatě „nefunkční“. Informuje Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži.

Ilustrační fotografie
reklama
  • Angela Merkelová se chystá zvítězit v německých volbách
  • Kancléřka se ekonomickým reformám příliš nevěnuje
  • Míra iinvestic i růst produktivity v Německu skomírají
  • „Nefunkční“ ekonomika zvýrazňuje negativní demografické trendy

Politici chválí masivní přebytek běžného účtu dosahujícího 8 % HDP coby ukazatel vysoké konkurenceschopnosti, avšak je to i známka toho, že místní firmy nechtějí doma investovat. Podobný ač méně výrazný trend můžeme pozorovat také v severských zemích.

Německo má tak podle MMF nejnižší míru investic mezi rozvinutými ekonomikami. Nejobávanějším faktorem je nízká míra investic do vybavení, což vede k nižší akumulaci kapitálu, která by ve střednědobém výhledu mohla zpomalit ekonomický růst.

Pokles akciového kapitálu by mohl zvýraznit i negativní demografické trendy. Všechny prognózy německých statistických úřadů potvrzují klesající populaci, což by v příštích desetiletích mohlo mít zásadní vliv. Klíčový bude vývoj porodnosti a zejména imigrace.
 
Nízkou úroveň investic do vybavení v minulých letech částečně vyvažovaly vysoké investice na výzkum a vývoj, ale zatím to není dost na zvýšení potenciálního růstu prostřednictvím celkové vyšší produktivity.

Mnoho lidí navíc neví či opomíjí následující fakt: průměrný roční růst produktivity v Německu v posledním desetiletí byl pouhých 0,7 % - což je méně než v Portugalsku (0,9 %) i ve Španělsku (1,9 %). To jasně potvrzuje limity takzvaného německého ekonomického zázraku, který stojí víceméně na špatně placených nekvalifikovaných pracovních místech v sektoru služeb.

Od roku 2005 neudělala kancléřka Merkelová pro ekonomickou reformu vůbec nic. Jejím nejzásadnějším rozhodnutím bylo zavedení minimální mzdy, což se ukázalo jako problematické. Její období v úřadu kancléřky se dá v podstatě charakterizovat jako spravování odkazu Gerharda Schrödera a Petera Hartze. 

Podle OECD prosadilo Německo za posledních sedm let nejméně prorůstových reforem ze všech rozvinutých zemí. Proto by nemělo být překvapivé zjištění, že země celosvětově strádá na 114. místě, pokud jde o jednoduchost zahájení podnikání. Pro srovnání, Řecko je na 56. místě a Francie na 27.

V tuto chvíli nemá žádná země v rámci Evropské hospodářské a měnové unie schopnost nahradit Německo na pozici politického a ekonomického lídra Evropy. Berlín by však neměl zaspat a měl by prosadit nezbytné reformy na podporu produktivity, investovat přebytky běžného účtu a dát zaměstnancům odpovídající mzdy.

Čím déle to bude trvat, tím hůř pro ekonomiku. Není pochyb o tom, že Angela Merkelová bude opět zvolena. Její další období však může být úplně jiné, protože nebude mít jinou možnost než obtížné reformy prosadit.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky