Expanze velkých řetězců do Česka. Jak evropské země podporují malé a nezávislé prodejny?

Českému obchodnímu trhu vládnou čím dál silněji velké řetězce. Zatímco loni v dubnu disponovaly dvoutřetinovým podílem, letos už podle údajů Družstva CBA CZ dosáhly osmdesátiprocentní hranice. Děje se tak přitom na úkor nejmenších prodejen, kterých postupně ubývá. Ve srovnání s jinými zeměmi střední a východní Evropy tak mají v České republice velké řetězce podíl zdaleka nejvyšší. Podle zástupců maloobchodu za to může především neexistující regulace ze strany státu, která naopak ve větší či menší míře funguje v jiných zemích. „Zatímco v Česku atakuje podíl obchodních řetězců 80 %, v žádném okolním státě nepřesahuje 50 %. Například v Polsku činí pouhých 20 %, neboť samotná domácí obchodní síť Biedronka zaujímá téměř třetinový podíl na trhu,“ řekl Roman Mazák ze sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, Družstva CBA CZ. Jedním z důvodů, proč mají velké řetězce na polském trhu takto nízký podíl, je pak i skutečnost, že musejí do státního rozpočtu odvádět sedmiprocentní daň, pokud jejich roční tržby přesáhnou 5 miliard. Tyto peníze pak stát přerozděluje mezi malé a nezávislé prodejny, které tak disponují výhodnějším postavením než ty v Česku.

Poněkud jiný systém zvolilo Švédsko. Prodejní plochy jsou v této zemi regulované vzhledem k počtu obyvatel dané oblasti. Už v územním plánu je tedy jasně určeno, kde přesně bude který obchod stát a jak velkou plochou bude moci disponovat. Při výběru provozovatele přitom dostávají přednost švédští obchodníci. Podle Mazáka se v tomto případě snaží stát předejít tomu, aby se prodejny koncentrovaly na jednom místě, zatímco v jiné oblasti nebude obchod žádný. Tento jev může mít totiž vliv na ceny zboží v čele s potravinami, neboť při existenci většího množství prodejen na jednom místě se zákazníci rozptýlí a prodejny budou mít nižší tržby. Jejich náklady, které se zvyšují s prodejní plochou, však zůstanou stejné, což budou nuceni promítnout do cen.

S regulací obchodu za cílem větší podpory tamních obchodníků se lze setkat i v Maďarsku. Obchody s plochou větší než 300 metrů čtverečních totiž nelze postavit bez povolení státu. Ten také určuje zdejším distributorům, že pokud si mohou vybrat mezi zahraničním a maďarským výrobcem určitého zboží, musejí dát vždy přednost tomu domácímu, a to i v případě, že by mezinárodní výrobce nabízel lepší ceny. Pouze tehdy, není-li k dispozici jiný než zahraniční spolupracovník, se distributor v Maďarsku může obrátit z hlediska výroby právě na něj. Výsledkem tak je velký podíl maďarských prodejen, jež nabízejí především maďarské zboží. Snahy státu zasahovat do obchodního prostředí pak platí i pro západní Evropu, například ve Velké Británii se snaží podíl velkých řetězců držet okolo 40 %.

V českém prostředí se zatím žádná podobná opatření nechystají, a to i přes to, že podle letošního výzkumu agentury Ipsos souhlasí dvě třetiny lidí s tím, aby byly ztrátové prodejny v malých obcích finančně podporovány státem. Poslední snahou o regulaci tuzemského obchodu tak zůstává omezení otevírací doby u obchodů nad 200 metrů čtverečních o sedmi státních svátcích. Podle předsedy družstva CBA se však jednalo pouze o dílčí opatření, které se nedotklo všech. „Jakákoliv změna v podobě regulace obchodu je dnes velmi složitá. Neustále se zvyšující podíl řetězců je však alarmující. Rozhodně by prospělo, kdyby obchod nespadal pod ministerstvo průmyslu. Takto bude vždy až za průmyslem na druhé koleji. Pokud by měl někdo na starost pouze obchod, měl by začít podrobnou analýzou trhu a následně vyvolat jednání se zástupci nezávislého trhu o změnách a nápravě. Ostatní evropské země ukazují spoustu cest, jak a co zlepšit,“ uzavřel Mazák.