Důvody, proč by vláda už neměla zvyšovat minimální mzdu

Plošné zvýšení minimální mzdy = podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, nahrazování stroji a práce načerno.

Diskuse: 1

Ilustrační fotografie
reklama

Skokový plošný růst minimální mzdy poškodí firmy s vysokým podílem mezd na celkových nákladech a ekonomicky méně vyspělé regiony. Zatímco některých firem se zvýšení minimální mzdy vůbec nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy nezaměstnávají, není neobvyklé, že se u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců pobírajících minimální mzdu. Příkladem jsou úklidové firmy, odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Větší problém vyrovnat se s takovým růstem mzdových nákladů mají také malé a střední podniky a živnostníci a zaměstnavatelé působící na venkově. V důsledku této regulace tak dochází k podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, a v horším případě i k jejich propouštění, jejich nahrazení stroji či vyhnání z legálního sektoru – tzn. zaměstnanci pak namísto toho, aby byli v řádném pracovním poměru, fungují načerno. Tyto dopady jsou nerovnoměrné, dopad na některé sektory či regiony, respektive konkrétní firmy může být ale velmi významný.

Zrychluje se zvyšování mzdy navzdory tomu, že to prokazatelně škodí

Zatímco v minulosti se minimální mzda zvyšovala zpravidla o cca 500 Kč, letos ji vláda zvýšila o 1100 Kč a nyní chystá zvýšení o dalších 1200 Kč od ledna 2018. Přitom zvyšování minimální mzdy paradoxně škodí právě zaměstnancům pobírajícím minimální mzdu. Prokázala to i studie Vysoké školy ekonomické z roku 2015 sledující vliv minimální mzdy na zaměstnanost v ČR v letech 1996–2015. Zaměstnavatelé kvůli zvyšování minimální mzdy nejprve zkracují zaměstnancům úvazky (snižuje se počet odpracovaných hodin), poté tito zaměstnanci jsou propouštěni. Zvýšení minimální mzdy o 100 Kč způsobuje pokles počtu odpracovaných hodin o 0,6 % u zaměstnanců a pokles počtu zaměstnanců o 0,4 %.

Problémem je zaručená mzda

Institut zaručené mzdy navázaný na minimální mzdu je pro mnohé podnikatele palčivější než minimální mzda, protože se dotýká výrazně větší skupiny zaměstnanců. Výše nejnižších úrovní zaručené mzdy je rozdělena do osmi skupin tak, že pro 1. skupinu prací je sazba rovna minimální mzdě, od 1. ledna 2017 to je 11 000 korun měsíčně. Pro 8. skupinu prací činí dvojnásobek minimální mzdy, od 1. ledna 2017 to je 22 000 korun měsíčně.

Dochází k deformaci mezd nehledě na produktivitu práce

Pokud by stát minimální mzdu zvýšil o dalších 1200 Kč (meziročně tedy o cca 11 %), za vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL by se zvýšila už o 43,5 %. Otázkou je, zda se stejně tak zvýšila i produktivita práce. Růst minimální mzdy navíc s sebou nese deformaci mezd také ve vyšších příjmových skupinách – aniž by se v některých případech zvýšila produktivita, zaměstnavatel musí s ohledem na dostatečné odstupňování odměňování ve své firmě navýšit mzdy. Dopad tedy nepocítí pouze firmy zaměstnávající méně kvalifikovanou pracovní sílu, ale v podstatě každý podnikatelský subjekt. V oborech jako je textilní průmysl či zemědělství stát takovým nařízením brzdí rozvoj firem.

Stát zasahuje tam, kde by neměl. Vláda ani odbory nehledí na argumenty zaměstnavatelů

Hospodářská komora ani zaměstnavatelé si v žádném případě nemyslí, že by zaměstnanec neměl dostávat takovou mzdu, kterou si za odvedenou práci zaslouží. Neztotožňují se ovšem s faktem, že by tuto mzdu měl určovat direktivně někdo shora, mimo firmu. Mnohé české firmy považují určování výše minimální mzdy jako nekorektní zásah do svých pravomocí. Samy firmy nejlépe vědí, kdy mohou a kdy nemohou svým zaměstnancům přidat na mzdách. K nárůstu nominálních i reálných mezd dochází i bez dalších regulatorních zásahů a dochází k němu i v letošním roce. Hospodářská komora je ochotna respektovat existenci tohoto institutu za předpokladu, že bude výše minimální mzdy stanovena na základě konsensu obou stran, tedy jak zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců. V posledních letech se tak ale neděje, růst minimální mzdy odpovídá vždy spíše požadavkům odborových organizací.

Chybí podrobnější vyhodnocení dopadů posledního zvyšování minimální mzdy

Vláda veřejnosti nepředložila žádné objektivní vyhodnocení dopadů loňského ani letošního zvýšení minimální mzdy, a to i přes to, že právě vláda je tím, kdo má ke každé regulaci, kterou minimální mzda beze sporu je, provést zhodnocení dopadů této regulace. Hospodářská komora ČR doporučuje, aby se vláda v rámci procesu navyšování mzdy vždy opírala o relevantní data, která pomohou vyhodnotit dopady uplynulého zvýšení minimální mzdy, a o jejím dalším navyšování rozhodovala až na základě řádné analýzy budoucích dopadů. Hodnocení na makro úrovni nevypovídá o tom, zda v podnicích, které vyplácejí minimální mzdu, nedochází k propouštění zaměstnanců nebo zda se ze zaměstnanců nestávají OSVČ. Zvyšovat minimální mzdu bez solidního vyhodnocení dopadů minulých a odhadů dopadů budoucích je z pohledu Hospodářské komory ČR nesmysl.

Minimální mzda je politicky zneužívána

Minimální mzda, zákoník práce a další instrumenty k „ochraně“ zaměstnanců jsou v ČR politicky zneužívány, proto se zvyšování minimální mzdy musí odpolitizovat. Hospodářská komora ČR dlouhodobě požaduje změnit způsob určování minimální mzdy, tedy stanovit objektivní kritéria ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky s ohledem na budoucí vývoj. V únoru 2016 proto vyzvala předsedu vlády Bohuslava Sobotku dopisem, aby urychleně vytvořil expertní komisi, která by vypracovala návrh systémového přístupu k úpravám minimální mzdy. Tuto iniciativu zaměstnavatelů ale premiér odmítl.

Iluze minimální mzdy jako nástroje chránícího před chudobou

Pokud minimální mzda má chránit před chudobou, pak Hospodářská komora ČR nerozumí tomu, proč zde máme tak hustou sociální síť, která naopak lidi motivuje k tomu, aby nepracovali.

Zvyšování minimální mzdy vede ke zvýšení odvodové zátěže nejen zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců

Aby zaměstnavatel mohl dnes svému zaměstnanci vyplatit alespoň minimální mzdu ve výši 11 tisíc Kč hrubého (9 640 Kč čistého), na mzdových nákladech vydá 14 740 Kč měsíčně. Takový zaměstnanec spolu se zaměstnavatelem pak státu odvedou na dani z příjmu a odvodech celkem 5 100 Kč měsíčně. Pokud by se zvýšila minimální mzda o dalších 1 200 Kč, dohromady zaplatí každý měsíc státu už o dalších 721 Kč více, tedy 5 821 Kč. Paradoxně stát si tak snadno tímto umělým navýšením mezd přijde k dalším 721 až 865 milionům korun ročně. Zaměstnavatele taková změna vyjde na 1,9 až 2,3 miliardy korun, neboť dle původních statistik Úřadu vlády v ČR pobírá minimální mzdu 100 až 120 tisíc zaměstnanců.

Zaměstnavatele dusí vysoká odvodová zátěž

Práce v ČR podléhá jedné z nejvyšších odvodových zátěží v zemích OECD. Se svým 43procentním zdaněním ČR tak hravě překoná i severské země, proslulé vysokými daněmi, jako Švédsko, Dánsko nebo Norsko. Zvyšování minimální mzdy přibližování českých výdělků příjmům v západních zemích ale nezajistí. Cestou ke zvýšení mezd je vyšší produktivita práce a související i orientace na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Hospodářská komora proto prosazuje snížení odvodové zátěže zaměstnavatelů v ČR.

Odboráři argumentují Slovenskem, ale veřejnosti neřeknou „B“

Neadekvátní výše minimální mzdy zvyšuje nezaměstnanost, snižuje konkurenceschopnost firem a vede k zaměstnávání načerno. Podle odborářů je ostudné, že ČR má nižší minimální mzdu než Slovensko, přičemž by ji od 1. ledna 2018 nejraději dorovnali na slovenskou zamýšlenou úroveň 480 eur, tedy cca 12 500 Kč, nebo 492 eur, tedy cca 12 800 tis. Kč. Veřejnosti při předkládání vzorů hodných následování už ale nesdělí, že Slovensko vedle vyšší minimální mzdy má dlouhodobě i vyšší nezaměstnanost než v ČR, a třeba Řecko s minimální mzdou 684 eur (cca 17 800 Kč) se potýká s nezaměstnaností okolo 20 procent.

Diskuze: Důvody, proč by vláda už neměla zvyšovat minimální mzdu

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 1, poslední 06.09.2017 12:58 Vložte komentář

Zobrazen poslední komentář. Vstupte do diskuze Vložte komentář

Doporučujeme

Cena másla je nejvyšší v novodobé historii a stále roste.…

21.09.2017 10:13 Rostoucí cena másla mění chování tuzemských zákazníků. Šest lidí z deseti omezilo za poslední měsíc jeho běžnou spotřebu a ostatní o tom v případě zdražení 250gramového balení na 60 korun a více…

Firmy tankují stále častěji za plošné ceny. Jsou dostupné i…

21.09.2017 10:07 Obliba plošných cen pohonných hmot neustále roste. Jejich výhoda spočívá v tom, že lze tankovat bez ohledu na lokalitu kdekoliv v rámci Česka za jednotnou cenu, která je dlouhodobě pod průměrem ČR.…

Jak se vám změní splátka hypotéky, budete-li refinancovat?

21.09.2017 09:44 Úrokové sazby v poslední době vzrostly nejvíce u hypoték, kde poměr výše úvěru k hodnotě zástavy (LTV) přesahuje 80 %. Může za to omezení ze strany České národní banky (ČNB). Končí-li vám v…

Česku se daří. Volných pracovních míst přibylo nejvíc v…

21.09.2017 09:38 Hospodářský růst v první polovině roku zrychloval. Zvýšil se objem poskytnutých hypoték a nemovitosti zdražovaly. Zaměstnanost rostla. Volných pracovních míst přibylo nejvíc v historii. Vyplývá to z…

Související:

reklama

Právě se děje

Další zprávy

Zobrazit: mobil | klasicky