Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Britové chtějí mít druhé občanství. Děsí se brexitu?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Referendum o odchodu Velké Británie o odchodu z Evropské Unie změnilo vnímání Britů na dvojí občanství a vlastnictví dvou pasů. S odkazem na poslední průzkum to uvádí server The Independent.

Asi 89 procent britských občanů by chtělo mít druhé občanství a mnozí z nich jsou ochotni za toto privilegium utratit značné množství peněz, ukázal průzkum.

Zhruba 58 procent oslovených přiznalo, že brexit byl motivačním faktorem v jejich rozhodování. Podle dotazování, které provedla společnost CS Global Partners, tři ze čtyř účastníků věří, že druhý pas by jim dal možnost cestovat a objevovat svět s větší lehkostí.

Druhým nejčastěji uváděným důvodem bylo přesvědčení, že druhé nebritské občanství by znamenalo „větší svobodu a lidská práva“, Myslí si to tři z pěti respondentů. Jeden ze šesti Britů pak chce druhý pas kvůli podnikání a pracovním příležitostem.

Z těch, kteří chtěli druhý pas, 15 procent lidí řeklo, že by byli ochotni investovat polovinu svého ročního platu, aby se stali občanem druhé země. Více než 80 procent bylo za tuto výsadu ochotno zaplatit 5 procent svého ročního příjmu.

Micha-Rose Emmettová z CS Global Partners k průzkumu uvedla: „Výsledky ukazují, že lidé nyní více než kdy jindy hledají jistoty a bezpečí uprostřed ekonomické a politické změny.“

Emmettová také věří, že nejistota vyvolaná výsledkem všeobecných voleb by mohla oživit debaty o druhém občanství: „Brexit měl jasný vliv na britské názory na občanství a věřím, že současný politický kontext vyvolá podobnou diskusi. Druhé občanství je pojištění proti sociálně-politickým změnám,“ vysvětluje.

Největší zájem mají Britové o pas Austrálie, za kterou následují USA, Kanada a Německo.

Témata:  Velká Británie Brexit ekonomika EU

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.