Kdy máme právo na neplacené volno a na co si dát pozor?

V průběhu pracovního života mohou nastat mnohé nepředvídatelné situace, v nichž potřebujeme využít možnosti neplaceného volna. Mezi nejčastější důvody patří vedle životních událostí osobní a zdravotní problémy a dlouhodobý pobyt v zahraničí. Často jej pak také využívají rodiče, kterým již skončila rodičovská dovolená, ale potřebují se nadále starat o děti.

Ilustrační fotografie
reklama

Mnozí zaměstnanci pak řeší otázku, jak je to s placením sociálního a zdravotního pojištění. Zda jej musí uhradit sami, nebo je za ně zaplatí zaměstnavatel. Nejdůležitější informace k čerpání neplaceného volna přináší Ivana Brancuzká, manažerka ze společnosti Crowe Horwath.

Kdy si mohu vzít neplacené volno?

V první řadě je třeba upozornit, že neplacené volno vám nikdy nesmí zaměstnavatel nařídit a je vždy otázkou dohody. „Ve většině případů jsou to však právě zaměstnanci, kteří o volno žádají. Ale je nutné si uvědomit, že nárok na neplacené volno nevzniká automaticky, pokud se nejedná o případy stanovené zákonem. Zaměstnavatel vám tak nemusí vždy vyhovět, musí jít o oboustrannou dohodu,“ uvádí Brancuzká.

Některé důvody pro čerpání neplaceného volna stanovuje zákoník práce. Pokud se například stěhujete, můžete využít až dva dny neplaceného volna, ale když je to stěhování v zájmu zaměstnavatele, je placené. Stejně tak pokud by nastala situace, že vám byla znemožněna cesta do práce, můžete nahlásit den neplaceného volna. Velmi často je pak využíváno také při různých životních událostech, jakými jsou svatba nebo narození potomka. Ivana Brancuzká uvádí, že v případě svatby máte nárok na dva dny volna, přičemž v den svatebního obřadu vám přísluší volno s náhradou mzdy a druhý den již musíte čerpat neplacené volno. U porodu pak mají muži nárok na volno s náhradou mzdy tehdy, pokud vezou partnerku do nemocnice nebo z nemocnice. „Pokud by chtěli být u porodu, musí si vzít na daný den neplacené volno,“ uvádí Brancuzká. V případě jiných okolností a důvodů pak vždy záleží na domluvě se zaměstnavatelem.


Sociální pojištění

V období, kdy čerpáte neplacené volno, nevzniká povinnost odvádět zálohy na sociální pojištění, vzhledem k tomu, že nemáte žádný započitatelný příjem. Ivana Brancuzká však upozorňuje, že z toho plynou také některé důsledky. Pokud byste například onemocněli v době čerpání neplaceného volna, nevzniká vám nárok na náhradu mzdy během prvních čtrnácti dní nemoci. Zároveň je také důležité vzít v úvahu, že se vám dny neplaceného volna nezapočítávají do doby pro nárok na důchod.

A jak je to se zdravotním pojištěním?

Zdravotní pojištění musí být uhrazeno vždy a situace je zde poněkud komplikovanější. Pokud se nejedná o osobu, za níž platí zdravotní pojištění stát, je hrazeno prostřednictvím zaměstnavatele. „Stát platí pojištění v době neplaceného volna například za osoby, které pobírají rodičovský příspěvek nebo za ty, kteří dostávají peněžitou pomoc v mateřství,“ uvádí Brancuzká.

V případě ostatních zaměstnanců pak může docházet k výpočtu záloh na zdravotní pojištění několika způsoby. Pokud byste využili neplaceného volna v průběhu celého měsíce, bude vám pojištění vypočítáváno z minimální mzdy, která v roce 2017 činí 11 000 korun. Odvedeno tak bude pojištění v minimální výši, a sice 1 485 korun. Pokud budete čerpat neplacené volno jen po určitou část měsíce a za dny, kdy jste v zaměstnání, dosáhnete minimálního vyměřovacího základu, bude pojistné odvedeno z tohoto příjmu. V opačném případě, tedy pokud by váš příjem byl nižší a nedosahoval minimálního vyměřovacího základu, se zdravotní pojištění platí z dosaženého příjmu a také z rozdílu mezi minimálním a skutečným vyměřovacím základem.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky