Sedm typů světových ekonomických megaměst

Dnešní svět se vyznačuje nejen svou dynamikou, propojeností, technologickým rozvojem či problémy s životním prostředím, ale také neustálým růstem populace. Dnes je na planetě 7,4 miliardy lidí a následující dekády by se měly nést ve znamení dalšího zalidňování. Informuje Jakub Petruška, investiční analytik, Zlaťáky.cz

Diskuse: 0

Ekonomika, ilustrační fotografie
reklama

Odhady hovoří o více než 10 miliardách obyvatel Země na konci tohoto století. Růst populace ale není rovnoměrný. Nejvíce obyvatel žije v Asii. Zde vévodí tomuto žebříčku Čína s 1,4 miliardy obyvatel (a zároveň drží první pozici nejlidnatější země světa), následuje Indie (1,3 miliardy lidí), která však zmiňovanou Čínu podle předpokladů brzy předstihne. Největší přírůstek bude připadat na Afriku, zatímco západní svět bude stárnout.

Nárůst počtu obyvatel má výrazný vliv na potenciál celé planety, ať už je to životní prostředí, přístup ke zdravotní péči, bydlení, práci, dostatek potravin atd. Podle nedávné zprávy, kterou vydala charitativní organizace Oxfam, vlastní osm nejbohatších lidí světa majetek stejně velký jako 3,6 miliardy lidí. Takovéto rozložení bohatství je neskutečné. A nejen bohatství, ale také rozmístění světové populace do měst a vesnic se neustále mění ve prospěch měst. Zatímco v roce 1800 žila ve městech cca 3 % světové populace, dnes to je již cca 55 %, tedy více než polovina. V roce 2050 má žít ve městech na 70 % lidí. Díky urbanizaci vznikají megaměsta, která jsou domovem pro miliony lidí. Tento trend má vliv na globální ekonomický růst a hospodářství. Odhaduje se, že dnešních 600 top měst představuje neuvěřitelných 60 % celosvětového HDP.

Podle Brookings Institute (americká společnost zabývající se již od roku 1916 výzkumem a vzděláváním ve společenských vědách, a to především ekonomii, metropolitní politice, správě, zahraniční politice a světovém hospodářství a rozvoji) je možné rozdělit světová velkoměsta do různých kategorií na základě ekonomických ukazatelů. Nejedná se o jednotlivé pořadí měst, ale o určité srovnání a postavení v rámci světa.

Globální giganti
Do této kategorie je možné zahrnout šest světových měst, která jsou předními světovými ekonomickými a finančními centry. Představují hlavní střediska na finančních trzích a jsou charakterizovány velkým počtem obyvatel s vysokou koncentrací bohatství a talentu. Patří sem města New York, Los Angeles, Londýn, Paříž, Ósaka-Kóbe a Tokio. Průměrné metropolitní HDP činilo v roce 2015 cca 1,062 bilionu dolarů.

Asijské kotvy
Města v této skupině nejsou až tak bohatá jako města v kategorii globálních obrů, nicméně i v nich se snoubí atributy jako propojení infrastruktury či talentovaná pracovní síla s cílem získat co nejvíce přímých zahraničních investic. Mezi tato města patří Moskva, Peking, Soul, Šanghaj, Hongkong a Singapur. Průměrné metropolitní HDP činilo v roce 2015 cca 668 miliard dolarů.

Průmyslová Čína
V Číně je 22 velkých měst, která jsou závislá na exportu zpracovatelského průmyslu a mezinárodní spolupráci. Ačkoliv průmyslová Čína vykazuje tempo růstu HDP, které je vysoko nad průměrem, bohužel pokulhává za úrovní inovací, talentové základny a konektivity. Patří sem např. Čchang-čou, Wu-si nebo Jen-tchaj. Průměrné metropolitní HDP činilo v roce 2015 cca 206 miliard dolarů.

Nově vznikající „vstupní brány“ (Emerging Gateways)
Do této kategorie je možné zahrnout 28 měst, která představují velké obchodní a dopravní uzly na významných národních a regionálních trzích v Africe, Asii, Latinské Americe a na Středním východě. Dosahují středně vysokých příjmů, nicméně stále ještě zaostávají za jinými globálními městy v mnoha klíčových faktorech, jako je např. konkurenceschopnost nebo velikost HDP. Patří sem např. Mexiko, Istanbul, Bombaj, Kapské Město či Sao Paulo. Průměrné metropolitní HDP činilo v roce 2015 cca 265 miliard dolarů.

Města znalostí
Sem můžeme zahrnout 19 středně velkých měst nacházejících se v USA a v Evropě, která jsou považována za střediska inovací, s elitními výzkumnými centry a univerzitami produkujícími talentovanou pracovní sílu. Patří sem např. Stockholm, Curych, Houston, Denver, San Diego, Chicago či Atlanta. Průměrné metropolitní HDP činilo v roce 2015 cca 283 miliard dolarů.

Americká střední váha
V této kategorii se nachází 16 středně velkých amerických měst, která jsou relativně bohatá a kde se nachází významné univerzity a jiné důležité instituce. Patří sem např. Orlando, Phoenix, Miami, Tampa, Sacramento, Pittsburgh a Detroit. Průměrné metropolitní HDP činilo v roce 2015 cca 234 miliard dolarů.

Mezinárodní střední váhy
Města zařazená do této kategorie se nacházejí na různých kontinentech. Jsou mezinárodně spojeny tokem lidského a investičního kapitálu. Patří sem např. Tel Aviv, Brusel, Berlín, Řím, Vídeň, Barcelona, Montreal, Toronto, Perth, Sydney nebo Nagoja. Průměrné metropolitní HDP činilo v roce 2015 cca 149 miliard dolarů.

Význam měst ve 21. století bude narůstat i nadále. Urbanizace s rostoucím počtem lidské populace bude pokračovat, ovšem nebude přinášet jen to pozitivní, ale bude představovat obrovský nápor na zdroje a kapacity. Rostou totiž nároky na životní prostředí, bydlení, energie atd.

Dnešní světová megaměsta jsou již tak zalidněná, že jsou mnohdy lidnatější než jednotlivé země. Rostoucí populace bude představovat obrovskou výzvu pro celý svět a je potřeba vytvořit co možná nejlepší podmínky, které ovšem budou ohleduplné k naší planetě. Ta je dnes bohužel už hodně zničena.

Témata: ekonomika | MoneyMAG.cz

Diskuze: Sedm typů světových ekonomických megaměst

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Doporučujeme

Usnesení vlády o mzdě v nepodnikatelské sféře je pro ČSÚ…

22.08.2017 10:42 Pokračovat ve zveřejňování údaje o mzdě v nepodnikatelské sféře nelze. Předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová o tom dnes informovala vládu. Přesto kabinet přijal usnesení, kterým další sledování tohoto…

10+1 důvodů proč by vláda už neměla zvyšovat minimální mzdu

22.08.2017 10:40 Aktualizováno Plošné zvýšení minimální mzdy = podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, nahrazování stroji a práce načerno.

Chronická únava bývá varovným signálem. Jak s ní zatočit…

21.08.2017 15:28 Pocit únavy je v lidském životě běžný. Problém nastává, pokud z nevysvětlitelných důvodů nepřechází ani po šesti měsících. Chronická únava bývá varovným signálem, že s organismem není něco v pořádku.

Deportace neúspěšných žadatelů o azyl? Téměř nemožná

21.08.2017 13:35 Současný ministerský předseda Bavorska a předseda Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) Horst Seehofer Není příliš optimistický, pokud jde o deportaci neúspěšných žadatelů o azyl. Pro německý list…

Související:

reklama

Právě se děje

Další zprávy

Zobrazit: mobil | klasicky