Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace: konec intervencí již brzy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Česká inflace v lednu překonala tržní očekávání, když vzrostla dále nad cíl ČNB a dosáhla 2,2% r/r.  Překonala tak i očekávání samotné ČNB a do popředí se tedy znovu dostává otázka, jak daleko je datum ukončení intervencí. Zde jsou dvě protichůdné faktory. 

Na jedné straně je pravdou, že inflace je na cíli, což ČNB poskytuje dobré odůvodnění proč rychle skončit s režimem, který dnes už nic kromě potenciálních problémů spojených s růstem devizových rezerv nepřináší.

Na straně druhé totiž bližší pohled na strukturu meziroční inflace neodhalí udržitelné poptávkové tlaky. Z celkové inflace (2,2% ) totiž potraviny vč. alkoholu a tabáku vysvětlují skoro polovinu (1 p. b.) meziročního růstu cenové hladiny, dražší paliva skoro čtvrtinu (příspěvek sektoru doprava k inflaci +0,5 p.b.). Zbytek dovysvětlí EET (stravování a ubytování  +0,3 p.b.) a regulované ceny související s bydlením (0,2 p.b.).  Poptávková (jádrová) inflace v EMU je (a zůstane) nadále nízká, což samozřejmě má (a bude mít) vliv na zdejší cenovou hladinu.  Pokud tedy ČNB „nevyužije“ okénko, které ji otevřel popsaný souběh faktorů, a pokud ceny potravin a paliv nebudou růst dále, za 9–12 měsíců se inflace vrátí na úrovně, kde bude pro ČNB obtížnější se k opuštění režimu dostat.  Jinými slovy: ČNB to udělá relativně rychle, protože nyní konečně může. Byť dle mého je udržitelnost inflace postavena na vratkých základech. Informoval Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.

Témata:  inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

12. června 2025 16:49

4. června 2025 15:43

Mzdy rostou rychleji, než se čekalo. Průměr přesáhne 50 tisíc, maloobchod ožívá

Reálné mzdy rostly letos v prvním čtvrtletí rychleji, než analytici očekávali. To je klíčovým důvodem vyšších než předpokládaných dubnových maloobchodních tržeb. Oba údaje zveřejnil ČSÚ dnes. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Zlato vítězí nad eurem. Centrální banky ho skupují jako nikdy

Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.