Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolik platíme za obědy ve velkých městech?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Naobědvat se v Česku za méně než sto korun, to koncem loňského roku dokázali již jen lidé ve třech velkých městech – v Ostravě (98,70 Kč), Olomouci (98,20 Kč) a Jihlavě (98,30 Kč). Naopak v Praze průměrná útrata za oběd v pracovním týdnu loni v prosinci atakovala hranici 120 korun. Ještě na počátku loňského roku přitom do sto korun obědvali lidé ještě ve většině z třinácti krajských měst.

Částky vycházejí ze skutečných útrat zaměstnanců v restauracích za obědy, placených nejrozšířenější tuzemskou stravenkovou kartou Ticket Restaurant®. Je to tak vůbec poprvé, co jsou k dispozici reálná data o útratách v restauracích z celé ČR. V cenách jsou započteny vždy celé obědové útraty – tedy to, kolik lidé v rámci jedné transakce s kartou zaplatí v době oběda za jídlo a pití, případně i za další občerstvení, například kávu či dezert.

Pokud budeme brát v potaz celý loňský rok, pak průměrná útrata Čechů za oběd byla 103,80 Kč. Částka vychází jako průměr z více než milionu loňských útrat kartou Ticket Restaurant® v restauracích a dalších stravovacích zařízeních.

Útrata za oběd přitom v průběhu loňska rostla, a to zejména v závěru roku. Zatímco v prosinci 2015 byla průměrná útrata 101,50 Kč, v prosinci 2016 to bylo 107,90 Kč. „Nejvýraznější nárůst jsme zaznamenali až v říjnu a listopadu, zřejmě v souvislosti se zdražením některých potravin. Další cenový skok nastal v prosinci, po zavedení elektronické evidence tržeb. Nešlo ale o nějaké skokové zdražení, meziměsíční růst byl v průměru o 2,50 Kč v rámci celé ČR,“ sdělil produktový manažer Ticket Restaurant® Jiří Brych.

Nejvíce za oběd platí Pražané – loni to bylo v průměru 114 korun 50 haléřů. Výrazně se jim ale přibližují lidé v Brně, kde útrata za oběd dosáhla 109,10 Kč. Výrazněji přes sto korun zaplatili v průměru za oběd lidé ještě v dalších třech krajských městech – v Českých Budějovicích (105,20 Kč), Liberci (104,10 Kč) a Plzni (103,90 Kč). Dlouhodobě nejméně platí za obědy lidé na severní Moravě – v Olomouci (94,70 Kč), Ostravě (95,10 Kč) a Jihlavě (95,10 Kč).

Ticket Restaurant® je nejrozšířenější tuzemskou obědovou kartou, přijímá ji téměř 10 tisíc provozoven v celé ČR. Za obědy a jídlo s ní platí desetitisíce zaměstnanců z 1000 firem po celé ČR. „Zájem o toto pokročilé řešení projevily další firmy a instituce, které zaměstnávají celkem 200 tisíc pracovníků v ČR. Jejich požadavky na přechod z papíru na karty postupně uspokojujeme,“ doplnil Pavel Kusý, ředitel pro marketing, produkty a projektové řízení společnosti Edenred. Průměrná částka, kterou měli zaměstnanci s kartou na jeden den k dispozici, činila v loňském roce 84,40 Kč, zatímco hodnota nejběžnější papírové stravenky je osmdesát korun.

V posledních dvou letech se podpora zaměstnaneckého stravování formou příspěvku na stravné ze strany firem a institucí výrazně zvyšuje, a to i díky ekonomickému oživení v ČR. Kvůli tomu se zvyšuje také průměrná hodnota stravenek i příspěvků na stravenkové kartě. Stále ale existuje prostor pro další růst. Hodnota „nejvýhodnější“ stravenky se totiž od začátku letošního roku podle čerstvé vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí zvýšila ze 105 na 109 Kč. „Tato částka je velmi blízká reálné útratě zaměstnanců za obědy,“ doplnil Jiří Brych.

Společnost Edenred bude pravidelně sledovat reálné útraty zaměstnanců za obědy formou Ticket Restaurant® Card Indexu a zveřejňovat výsledky na svých webových stránkách www.edenred.cz.

Témata:  stravenky obědy restaurace

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.