10 nejdůležitějších daňových změn pro příští rok

Úlevy u penzijních produktů, daňová sleva na druhé či další dítě nebo návrat slevy na dítě u OSVČ. To jsou jen některé z nejdůležitějších daňových novinek pro rok 2017, jejichž výběr připravili daňoví poradci.

Daně, ilustrační fotografie
reklama

1. S počtem vyživovaných dětí roste daňové zvýhodnění

V roce 2017 opět vzroste daňová sleva na druhé a třetí dítě. Pro rodiny s jedním dítětem se nemění nic, daňová úleva bude stále dosahovat 13 404 korun ročně. Na druhé dítě by měla sleva od příštího roku stoupnout o 200 korun a na třetí a každé další dítě o 300 korun měsíčně. Sleva na druhé dítě se tedy zvýší na 19 404 korun ročně, na třetího a každého dalšího potomka na 24 204 korun ročně. U zdravotně postiženého dítěte je sleva dvojnásobná, to ale platí již nyní.

Žije-li v jedné domácnosti více poplatníků, mohou si vyživované děti pro účely daňového zvýhodnění rozdělit. Současně si budou muset dohodnout, v jaké sazbě si na to „své“ dítě daňové zvýhodnění uplatní; jestli v sazbě na první, na druhé nebo na třetí a další dítě. Přitom i řádně dohodnutá sazba se může v průběhu roku změnit. Např. uplatňuje-li matka daňové zvýhodnění na dceru v sazbě pro druhé dítě, otec uplatňuje daňové zvýhodnění na syna v sazbě pro první dítě a syn v červnu ukončí školu a přestane být vyživovaným dítětem, potom se v červenci stane z dcery první vyživované dítě s nižší sazbou, říká Margita Vrbacká, daňová poradkyně KODAP.

Koho se to týká a od kdy? Týká se rodin s dětmi, a ač předpokládáme, že bude schváleno v průběhu roku 2017, bude zohledněno za celý rok 2017 (obdobná situace byla v roce 2016.

Dochází také ke změně stanovení limitu pro uplatnění daňového bonusu, ten se uplatní za splnění zákonných podmínek, pokud je daňové zvýhodnění na dítě (děti) vyšší než daňová povinnost. Doposud měl poplatník nárok na daňový bonus, pokud jeho roční příjmy byly alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy, přičemž se do tohoto limitu započítávají příjmy ze zaměstnání, z podnikání, z nájmu i kapitálového majetku. Nově se do tohoto limitu budou započítávat pouze příjmy ze zaměstnání a z podnikání. Nicméně limit daňového bonusu zůstává nezměněn.

Koho se to týká a od kdy? Týká se rodin s dětmi, schválení bude až v průběhu roku.

2. Daňové úlevy u penzijních produktů a životního pojištění se zvyšují

Od 1. ledna 2017 se u penzijních produktů (penzijního připojištění se státním příspěvkem, penzijního pojištění nebo doplňkového penzijního spoření) a soukromého životního pojištění zvyšuje hranice pro osvobození příspěvků od zaměstnavatele i hranice pro snížení základu daně o příspěvky poplatníka.

V současnosti jsou příspěvky zaměstnavatele zaměstnanci na jeho penzijní produkty či soukromé životní pojištění na straně zaměstnance osvobozeny, a to až do výše 30 000 Kč ročně (§ 6 odst. 9 písm. p zákona o daních z příjmů). Tento limit se počínaje rokem 2017 navyšuje o 20 000 Kč, tedy na 50 000 Kč za rok. Přitom příspěvky zaměstnavatele zaplacené za zaměstnance na penzijní produkty a soukromé životní pojištění si může zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelný náklad (§ 24 odst. 2 písm. j bod 5 zákona o daních z příjmů), a to bez omezení.

Příklad. Zaměstnavatel bude měsíčně přispívat svému zaměstnanci v roce 2017 na penzijní připojištění částkou 5 000 Kč. Na straně zaměstnance bude tento příjem osvobozen pouze do výše 50 000 Kč, tj. do října 2017 a zbylá částka 10 000 Kč bude v měsících listopad a prosinec zaměstnanci zdaněna. Na straně zaměstnavatele bude potom celý příspěvek, tj. 60 000 Kč, daňově uznatelný.

U penzijních produktů i životního pojištění se současně od roku 2017 zvyšuje maximální částka pojistného, o které si může poplatník daně z příjmů – fyzická osoba snížit základ daně. Limit 12 000 Kč se zvyšuje na 24 000 Kč, novinkou ovšem je, že se tento limit poměrně snižuje podle počtu měsíců trvání smlouvy v daném roce. V případě penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření nadále platí, že uplatnit lze uhrazené pojistné snížené o 12 000 Kč, přitom se toto snížení nově uplatní za každý jednotlivý měsíc zvlášť. Neboli o měsíční příspěvek nepřesahující 1 000 Kč se základ daně snížit nesmí.

Co se týče již zaplacených příspěvků do zrušeného II. penzijního pilíře, jejich zpětné vyplacení bude pro účastníka důchodového spoření od daně z příjmů osvobozeno (§ 4 odst. 1 písm. l) bod 3 zákona o daních z příjmů).

Koho se to týká a od kdy? Již účinné od 1. 1. 2017.

3. Nové daňové přiznání k dani z příjmů zaměstnanců

Kdy se bude podávat daňové přiznání?

 

V roce 2017 připadne poslední den lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2016  v neprodloužené lhůtě na sobotu 1. dubna, takže posledním dnem neprodloužené zákonné lhůty pro podání přiznání bude až pondělí 3. dubna 2017.Pro opozdilce jde tedy o prodloužení o celý víkend.

 

Zhruba 900 tisíc zaměstnanců, kteří si nenechávají daně vypořádávat od svých zaměstnavatelů, budou přiznávat na novém zkráceném formuláři. Přiznání se vejde na dvě strany A4 a je zde přesně tolik řádků, aby se vešly slevy na děti, na manželku, školkovné, odpočty na úroky z hypotéky, na penzijní připojištění nebo na dary (včetně darování krve) atd. Novinka je ale určena pouze pro zaměstnance, kteří nemají žádné další vedlejší příjmy – ať už příjmy z podnikání nebo z pronájmu či z kapitálových příjmů. Mohou mít nicméně příjmy od více zaměstnavatelů.

Od kdy? Tiskopis je již zveřejněn na internetových stránkách Finanční správy, prvně se použije za rok 2016 v termínu pro podání přiznání k 1. 4. 2017 (resp. k 3. 4. 2017).

4. Uplatnění slevy pro invalidy

Mění se podmínky pro uplatnění slevy z titulu držitele průkazu ZTP/P a přiznání invalidity. Rozhodující bude okamžik jejich přiznání, nikoliv okamžik vydání průkazu nebo pobírání invalidity, jako je tomu dnes. Změny se návazně projeví i při uplatnění zvýšené slevy na manželku a zvýšeném daňovém zvýhodnění. 

5. Sleva na dani za EET nebude pro každého

V souvislosti se slevami na dani nelze nezmínit novou slevu, a to slevu na elektronickou evidenci tržeb. Přináší ji zákon o evidenci tržeb, respektive jeho doprovodný zákon s číslem 113/2016 Sb. Může ji uplatnit poplatník, který v daném zdaňovacím období měl povinnost poprvé zaevidovat tržbu. Mimořádná sleva na dani z příjmu činí 5000 Kč, nejvýše však do částky kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.

Postupovat se bude tak, že se od výsledné hodnoty daně ze samostatné činnosti odečte částka slevy; její hodnota ovšem nesmí přesáhnout rozdíl mezi vypočtenou  daní z příjmu (která činí 15% ze základu daně) a základní slevou na poplatníka, což je (letos) 24 840 korun.

Plyne z toho tedy to, že pokud podnikatelova daň z příjmu činí kupříkladu 27 000 korun, není možné uplatnit slevu vyšší než 27 000 – 24 840 korun, což je 2 160 Korun. Není tedy možné „jít do minusu“ a nárokovat si dokonce vrácení poměrné části této částky. Výše zmíněná sleva se navíc vztahuje pouze na fyzické osoby. Nárok na slevu není třeba dokládat žádnými fakturami za nákup pokladního zařízení a její výše se neodvíjí od skutečných nákladů na pořízení příslušné pokladny či softwaru. Náklady na evidenci tržeb by navíc měly být daňově uznatelnými,“ říká Pavla Tomášková, daňová konzultantka Schaffer & Partner.

Od Kdy? Uplatní se při splnění podmínek již za rok 2016, týká se těch, kteří měli povinnost evidovat elektronicky tržby již za rok 2016. Jinak se uplatní postupně s náběhem povinnosti evidovat elektronicky tržby.

6. Darování krve a vstup do registru dárců kostní dřeně

Daňový poplatník si dnes může snížit základ daně o nezdanitelné částky v souvislosti s darováním krve. Hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce se ocení částkou 2000 korun. Novelou zákona o daních z příjmů se navrhuje její zvýšení na 3000 korun, hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč. Další nově navrženou variantou snížení základu daně je částka 8 000 korun, kterou by poplatník získal vstupem do Českého národního registru dárců kostní dřeně nebo do Českého registru dárců krvetvorných buněk. Nárok na tento odpočet by bylo možné uplatnit pouze jednou za život fyzické osoby. A to v daňovém přiznání na základě potvrzení z příslušného registru dárců. 

7. OSVČ s paušály se má vrátit sleva na dítě, ale za cenu omezení

V průběhu roku 2017 by se OSVČ s výdajovými paušály měla vrátit možnost využívat daňové zvýhodnění na děti a slevu na manželku či manžela. Dosud totiž pro všechny paušály platí, že poplatník, který uplatní paušální výdaje a součet jeho dílčích základů (kde se tyto výdaje uplatnily) je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže zvýhodnění a slevu na manželku využít. Návrat slev ale nebude zadarmo. „Měla by se snížit mezní hranice příjmů, ze které se maximální výdaje počítají, o 50 % na 1 milion korun. Stejně jako v současnosti by platilo, že paušál by šel využít i při vyšších příjmech, maximálně byste jím ale mohli uplatnit výdaje odvozené z mezní hranice příjmů,“ vysvětluje Pavla Tomášková, daňová konzultantka Schaffer & Partner. Konkrétně by tedy šlo o následující stropy:

  • u 80% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 800 tisíc Kč
  • u 60% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 600 tisíc Kč
  • u 40% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 400 tisíc Kč
  • u 30% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 300 tisíc Kč

8. Změna bankovních účtů u zdravotních pojišťoven

OSVČ, zaměstnavatelé i další plátci zdravotního pojištění budou posílat zálohy a pojistné na zdravotní pojištění na nová čísla účtů. Zdravotní pojišťovny totiž nejpozději do 10. 2. 2017 zruší své účty u komerčních bank a úhrada bude možná na účty nové u České národní banky. Ke změně dochází kvůli novele zákona o rozpočtových pravidlech.

Od kdy? Přesměrování již aktuálně probíhá.

9. Výše sociálního a zdravotního pro 2017

Také v roce 2017 se změní výše záloh na zdravotní a sociální pojištění.

Potřebné údaje pro stanovení záloh pro rok 2017:

  • všeobecný vyměřovací základ činí 27 156 Kč
  • přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení činí 1,0396
  • průměrná mzda činí 28 232  Kč

Průměrná mzda se určuje jako součin vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Konkrétně tedy 27 156 × 1,0396 = 28 232. Pro srovnání – v roce 2016 činila průměrná mzda 27 006 Kč.

Sociální pojištění pro rok 2017

Maximální i minimální vyměřovací základ pro samostatnou výdělečnou činnost se odvíjí od průměrné mzdy stanovené pro rok 2017. Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění se v roce 2017 zvyšuje na 1 355 136 Kč. Minimální záloha na sociálním pojištění se v roce 2017 zvýší skoro o sto korun ze současné částky 1972 Kč na 2061 Kč. Minimální záloha pro samostatnou činnost vedlejší vzroste ze současných 789 Kč na 825 Kč.

Zdravotní pojištění pro rok 2017

S novým vyměřovacím základem se mění i výše záloh na zdravotní pojištění. Minimální záloha na zdravotní pojištění se zvyšuje z 1823 Kč na 1906 Kč. „Tato záloha musí být zaplacena již za měsíc leden 2017,“ dodává Pavla Tomášková.

10. Zvýšení minimální mzdy

Od 1. ledna 2017 se zvyšuje minimální mzda. Zvýšení je nebývale vysoké, měsíční minimální mzda vzroste o 1100 korun, nově tak bude činit přesně 11 tisíc korun. Na stejnou úroveň se také zvyšuje minimální mzda pro handicapované zaměstnance. 

Příklady zařazení prací do skupin:

1. Skupina: pomocné práce při výrobě jídel (sběr, mytí nádobí)

2. Skupina: opravy dlažeb chodníků a vozovek litým asfaltem; sanitář; domovnické a školnické práce včetně drobné údržby

3. Skupina: jednodušší instalační a topenářské práce; jednoduché práce s fakturami a účetními písemnostmi

4. Skupina: zhotovování obleků v modelové a zakázkové výrobě

5. Skupina: běžný správce IT ve firmě, podpora pro zaměstnance; vzdělávání dětí předškolního věku

6. Skupina: samostatné vypracovávání  a projednávání přípravných dokumentací a projektů rozsáhlých, významných a technicky náročných staveb

7. Skupina: lékař, zubař, farmaceut

8. Skupina: finanční operace na finančním a kapitálovém trhu

 

 Zároveň se zcela ruší zvláštní sazba minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem. Minimální hodinová mzda se zvýší z 58,70 korun na 66 korun. V návaznosti na to byly nařízením vlády zvýšeny i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Minimální tarify pro jednotlivé profese jsou rozděleny do 8 skupin. Nařízení vlády také ruší zvláštní nižší sazbu minimální mzdy a sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy pro ty zaměstnance, kteří pobírají invalidní důchod. „Od ledna 2017 tak bude platit jedna sazba minimální mzdy pro všechny zaměstnance, handicapovaným zaměstnancům tím vzroste měsíční minimální mzda ze současných 9 300 korun také na 11 tisíc korun,“ říká Margita Vrbacká, daňová poradkyně KODAP.

Témata: daně

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky