Hledáte si práci sami nebo si najde práce vás?

Z výzkumu mezi IT profesionály, který uskutečnila společnost Monster Career CZ, plyne, že práci si většinou hledáme sami, ale v řadě případů si práce najde nás. Děje se to hlavně prostřednictvím jednoho ze zásadních nástrojů, osobních kontaktů. Původní poměrně úzkou skupinu ale dnes velmi výrazně rozšiřují sociální sítě, které navíc pomáhají udržovat kontakty i s bývalými kolegy či spolužáky, stejně jako s obchodními či pracovními kontakty.

Sociální sítě jsou dnes jedním ze zásadních nástrojů hledání práce a nejde zdaleka o osobní či firemní profily na Linkedin. Profily na Twitteru, Facebooku či různých úzce zaměřených profesních sociálních sítích i fórech jsou důležité. Tím důležitější, čím specializovanější je konkrétní pracovní pozice.

“V zahraničí je běžné, že přes Linkedin je možné obsadit až téměř 80 % otevřených IT/C pozic,” říká Petr Kubačka, ředitel Monster Career CZ. “V Česku je toto číslo podstatně nižší, Linkedin se zde rozšiřuje pomalu a později, než je tomu v jiných zemích. Pokud se k hledání kandidátů využívají aktivně sociální sítě, je o 49 % lepší kvalita kandidátů,” dodává.

Pomáhají udržovat i další poměrně zásadní nástroj pracovního trhu, networking a online setkávání profesionálů, které často přerůstá i do klasických offline setkání. Následně navázané kontakty jsou ale opět udržovány hlavně prostřednictvím online kanálů, tedy hlavně sociálních sítí.

Role headhunterů a pracovních portálů bývá podceňována, hlavně uchazeči o práci. Z průzkumu vyplynulo, že se obávají, zda je headhunter dostatečně odborně na výši s ohledem na obor, ve kterém hledají práci. Firmy přitom headhuntery i pracovní portály využívají hodně; a také očekávají, že jim tyto kanály výrazně pomohou při hledání.

29 % lidí považuje online platformy za nejlepší místo pro hledání práce,
15 % osobní kontakty a vlastní aktivity,
14 % pracovní agentury,
12 % tradiční média a
11 % sociální média

Přímého oslovení, tedy nalezení si potenciálního zaměstnavatele a následné “prodání sebe sama” se, jak opět zjistil průzkum, mladí lidé spíše obávají. Nevěří, že by něco takového mohlo být úspěšné.

Pracovní portály jsou zpravidla preferovány těmi, kdo hledají práci poprvé či podruhé a nemají prozatím příliš zkušenost s hledáním, ale ani pracovní zkušenosti. Stejně tak je preferují lidé, kteří hledají běžné pracovní pozice. V řadě případů jim slouží i v době, kdy jsou zaměstnáni. Průběžně zjišťují, jestli se někde neobjevila lépe placená, nebo prostě lepší pozice. Skutečnost je taková, že 51 % zaměstnaných lidí buď aktivně hledá, nebo jsou otevřeni nové pozici.

“Uchazeči o práci velmi často potřebují pomoc s vytvořením profesních životopisů i účinných oslovení. Nováčci na trhu práce neumí dostupné online nástroje ani efektivně využívat,” říká Martina Ettelová. “V Monster jim umíme pomoci stejně jako těm, co lidi hledají,” dodává.

Poměrně častým nástrojem těch, co hledají práci, je využití Google coby vyhledávače. Očekávají, že je přivede na vypsané pozice ať už v pracovních portálech, nebo přímo na webech jednotlivých společností.

“30 % vyhledávání na Google se týká hledání či nabízení práce,” upozorňuje Petr Kubačka.

Samotné weby firem, potenciálních budoucích zaměstnavatelů, jsou zásadní nástroj pro uchazeče. S jejich pomocí se snaží pochopit, jaká firma je, co dělá, jací jsou v ní lidé, jak jim bude vyhovovat, zda je bude práce zajímat a zda tam najdou příjemné pracovní prostředí. Mezi účastníky výzkumu poměrně často zaznívalo i zklamání nad kvalitou, aktuálností a obsahem webů firem.

Nezíská-li uchazeč dostatek informací z webu či při pohovoru, nastupují opět kontakty a sociální sítě. Poptávání referencí, informací a zkušeností s potenciálním zaměstnavatelem je dnes jeden z nejzásadnějších nástrojů těch, co hledají práci. Ale, a to je také důležité zdůraznit, samotných zaměstnavatelů. Ti  stále více zkoumají digitální stopy uchazečů jako součást rozhodovacího procesu.