Jurečka chce stavět přehrady. Nesmysl, bude to druhý tunel Blanka, varuje odborník

Loňský rok se nesl ve znamení sucha a horka, spolu s rokem předchozím to byly nejteplejší roky za posledních 240 let. I proto se ministerstvo rozhodlo bojovat se suchem a vybudovat hned několik přehrad. Podle odborníka na zemědělství Františka Havláta je třeba udělat mnohem více než to, o čem rezort Mariana Jurečky zatím mluví.

Ministerstvo zemědělství
reklama

Kompletní dokument o boji proti suchu představí ministr vládě na přelomu února a března. Už teď je ale jasné, že plán počítá s vybudováním čtyř nových přehrad, které stát přijdou řádově na miliardy korun. Dvě větší mají vzniknout v Královéhradeckém a Zlínském kraji, dvě menší pak v kraji Středočeském.

„Toto není řešení, kterým by se dalo bojovat proti suchu. Přehrady do určité míry potřebujeme, protože je to určitá zásoba pitné vody, což je v pořádku. Ale pokud chceme nějaký, způsobem zabránit suchu, tak to nejde přes přehrady. To je nesmysl, tudy cesta nevede," říká pro EuroZprávy odborník na zemědělství Havlát.

Nová přehrada by měla vyrůst v Královéhradeckém kraji v lokalitě Pěčín na řece Zdobnici. Plánovaný objem nádrže je 17,1 milionu kubíků a nová vodní plocha by měla zabrat 80 hektarů půdy. Ještě větší přehradu o rozloze 160 hektarů plánují vybudovat ve Vlachovicích na Zlínsku na řece Vláře. Zadržovat by měla téměř 20 milionů kubíků vody.

Dvě malé přehrady o objemu 0,7 a 0,5 milionu kubíků by měly vzniknout na Rakovnicku na Kolešovickém a Rakovnickém potoce v lokalitách Senomaty a Šanov. Vlastní realizace následných opatření před následky sucha bude závislá... na výstavbě vodních nádrží a náklady lze očekávat v řádech jednotek miliard korun," píše se v materiálu pro vládu.

„Já bych řekl, že je to podobný tunel jako Blanka. Někdo chce nějakým způsobem použít dotace a finance na to, aby umožnil takzvané betonové lobby. V tuhle chvíli je to nesmyslné a zbytečné," říká pro EuroZprávy Havlát. Nejprve je podle třeba stabilizovat krajinu, tedy zmenšit půdní bloky na 20 až 30 hektarů, vrátit do krajiny krajinotvorné prvky i rybníky, a především úplně změnit zemědělské hospodaření.

„Dneska za to, že v krajině není voda, mohou průmyslový zemědělci. Špatně a nešetrně obdělávají zemědělskou půdu. Mohou za 90 procent problémů, protože za podpory dotací plundrují krajinu," varuje expert. „Proč máme zemědělcům platit tak obrovské dotace, když se chovají, jak se chovají? To má dopad i na potraviny. A to se musí změnit. Bezohledným a arogantním způsobem hospodaří na zemědělských pozemcích," kritizuje průmyslové zemědělce Havlát. I přesto si prý chce počkat na zveřejnění celé koncepce, protože až pak se uvidí, o čem se vlastně bude jednat.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky