Česko je skvělé místo pro život, říká překvapivě ekonomka. A tímto argumentuje

Přestože si Češi na svou zemi podle různých průzkumů neustále stěžují a mají pocit, že na vedlejším dvorku je tráva zelenější, není na tom země vlastně nejhůře. Na to, v jakých podmínkách vlastně žijeme, se zaměřila na svém blogu ekonomka Markéta Šichtařová.

Ilustrační fotografie
reklama

Ekonomka hned na začátek upozorňuje, že není nacionalista a snad dokonce ani patriot, přesto prý má svou zemi ráda. „Řeknu vám totiž malé tajemství: Jsem hluboce, opravdu hluboce přesvědčená, že Česká republika je mimořádně skvělé místo pro život. A protože nechci, aby si to pokazila, případně si přeju, aby byla ještě o trochu lepším místem, remcám všude tam, kde se dá něco ještě zlepšit," vysvětluje Šichtařová, proč na svém blogu na serveru iDnes.cz některé věci kritizuje.

Poukazuje na to, že téměř ve všech oblastech života si Česko sice nevede nejlépe, na druhou stranu na tom není ani nejhůř. „Co třeba taková korupce? Podle žebříčku Transparency International jsme na 53. místě ze 175. Sice žádný zázrak, ale pořád jsme v nejlepší třetině. Říkáte si, že bychom měli být aspoň v první patnáctce? No jo, jenomže v té jsou země jako Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko nebo Německo. Tedy země, které mají setsakra velké problémy s imigrací. U nás ale, aby imigranta jeden hledal lupou; v tomhle ohledu jasně sbíráme body," píše ekonomka.

Ani v rozvinutosti ekonomiky nedominujeme a nepatříme mezi nejbohatší země světa. Podle Eurostatu HDP na hlavu v Česku představuje 84 procent průměru EU. „Ale na druhou stranu z pohledu populace celého světa patříme mezi absolutní špici – taky jsme se mohli narodit v Somálsku nebo v Bangladéši. A navrch zdatně průměr dotahujeme, protože loni jsme dosáhli dokonce nejrychlejšího růstu v Evropě!" uvádí Šichtařová.

„V létě se u nás pole žlutí tou odporně páchnoucí agroferťáckou řepkou, co na ní devět lidí z deseti má alergii. Socialistické evropské zemědělství a eurodotace tedy u nás kvetou. Jenomže dovoluji si podotknout, že pořád tu nemáme tak příšernou líheň socialismu, euronesmyslů a všelijakých regulačních buzerací jako třeba v mnohem bohatší Belgii. Ostatně v Evropské komisi se zrodil i onen legendární předpis na zakřivení banánů," říká a dodává, že u nás je regulace ještě držena poměrně na uzdě.

Vláda se sice odmítla přidat ke slovenské žalobě na kvóty, přesto se podle ní vláda alespoň snažila tvářit, že jí kvóty „nevoní". „Mohlo přitom být mnohem hůř. Náš premiér také mohl otevřít náruč a imigranty k nám zvát – jako německá kancléřka," uklidńuje Čechy ředitelka společnosti Next Finance.

„Ani u nás sice není politicky korektní označit některé skupiny obyvatel lidovými názvy, ale na druhou stranu když na sociální síti lidovým expresívním výrazem označíte prezidenta nebo premiéra, neskončíte na Guantánamu kvůli podezření z terorismu. A taky nehrozí, že naše vláda obviní nějakou jinou vládu z údajné výroby jaderné bomby a rozpoutá válku," píše.

Česko také nemá ropu v Severním moři. „Ale zase když vám občas ujedou nervy, jelikož to je lidské, a plácnete rozhořčeně dítě přes zadek, nemusíte se bát, že vás soused nabonzuje sociálce a že ještě ten den vám dítě bez šance na návrat ukradnou a pošlou na převýchovu – jako v Norsku. (A to ani nemluvím o tom, že nemáme půl roku noc)," srovnává Česko se sevrskou zemí.

Nevznikají tu ghetta, alespoň ne v té míře jako ve Francii nebo USA. A když Češi nadávají na politiky, mohou se pak svobodně vyjádřit ve volbách. „ To, že moc není z čeho vybírat, je věc jiná; pořád je to lepší výběr než mezi Putinem a Putinem," uvádí ekonomka.

„Jistě, i u nás je mnoho špatného. Svobody slova pomalu ubývá. Politická korektnost se šíří jako mor. Kvóty pro ženy jsou na spadnutí. Androgynnost se stává společenskou normou. Ale přiznejme si, že to vlastně není tak moc naše vina. To, že ubývá svobody, je trend celého vyspělého světa, který pozvolna sklouzává k sebedestrukci své vlastní kultury a nenápadně pod rouškou podivné hypotézy multikulturalismu uvolňuje místo kultuře nové," myslí si a dodává, že Česko se těmhle cizím trendům ještě celkem úspěšně brání.

Silným důkazem je podle ní také české vzdorování euru. Většina zemí se ho pokoušela přijmout co nejdříve, země jako Česko, Polsko nebo Británie však vyčkávají. „Dnes je většina obyvatel proti přijetí eura. A my můžeme být tváří v tvář krizi eurozóny rádi, že jsme se nikam nehnali. Bývaly doby, kdy jsem koketovala s myšlenkou odstěhování se jiné země. Dnes mě něco takového ani nenapadne. Když to tak všechno vezmu kolem a kolem, sotva najdeme lepší zemi, než je ta naše," dodává optimisticky Šichařová.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky