Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Moravané dostávají od firem více benefitů než Pražané

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Cliqjobs.com

Podle aktuálních výsledků průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti a Svazu průmyslu a dopravy ČR dnes firmy svým zaměstnancům nabízejí v průměru 12 zaměstnaneckých výhod. Nejštědřejší jsou v tomto směru moravské firmy, které poskytují 13 benefitů a zároveň na ně vydávají nejvíce prostředků. Naopak nejméně benefitů dávají společnosti v Praze. Nabídka benefitů se přitom mění podle postavení zaměstnance – typickým manažerským benefitem jsou auto a mobil, plošně firmy nabízejí pojistné produkty.

České firmy rozšiřují nabídku zaměstnaneckých benefitů a nabízejí jich o 2 více než v roce 2014. Zatímco ale v loňském roce nebyl mezi regiony co do počtu poskytovaných benefitů rozdíl, letos se již nabídka liší. „Firmy se stále více potýkají s nedostatkem vhodných zaměstnanců, často chybí konkrétní profesní skupiny v konkrétních regionech. Motivační programy, jako je třeba nabídka zaměstnaneckých výhod, se proto začíná více přizpůsobovat aktuálním potřebám místního trhu práce a rozšiřují se tak, aby nalákaly vhodné kandidáty,“ vysvětluje Tomáš Nidetzký, generální ředitel obchodu NN pojišťovny a penzijní společnosti. S nejširší nabídkou se zaměstnanci setkávají na Moravě, kde jim firmy poskytují v průměru 13 výhod. Překvapivé jsou naopak výsledky nabídky v Praze, kde firmy nabízejí jen 10 benefitů. „Důvodem mohou být celkově lepší platové podmínky, stejně jako jiné formy motivace zaměstnanců, třeba kariérní růst,“ dodává viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost Radek Špicar. V Čechách je nabídka lehce pod průměrem, a to přibližně 11,5 benefitu.

Rozdíly lze pozorovat nejen v počtu výhod, ale také v částkách, které firmy za své zaměstnance na benefitech utratí. Průměrné celorepublikové výdaje odpovídají 10–15 tisícům na řadového zaměstnance a nižší management, 15 až 20 tisícům pro střední management a mezi 20 a 30 tisíci korun za top manažera. „Na výdaje se musíme dívat s ohledem na základní mzdu. Je zřejmé, že u řadového zaměstnance je výše poskytovaného benefitu v poměru k základnímu platu vyšší než u zástupce nejvyššího managementu,“ upřesňuje Tomáš Nidetzký.

I v této kategorii se vymyká moravský region – nejvíce se zde od průměru odchylují ve výdajích za vrcholový management, na který připadá 41 až 50 tisíc korun v rámci benefitů za rok.

Pozice zaměstnance se odráží také ve složení nabízených benefitů. Mezi typicky manažerské benefity patří mobilní telefon a auto – na auto jako na benefit dosáhne jen 8 % řadových zaměstnanců oproti 88 % top managementu, u mobilního telefonu jsou podíly 42 % a 87 %. „Velmi zajímavé je rozdělení nabídky u pojistných produktů. V minulosti měli nárok na pojistné produkty jen manažeři v rámci tzv. manažerských pojistek. Výsledky průzkumu ukázaly, že dlouhodobé benefity jsou dnes nabízeny ve firmách rovnoměrně, což může souviset s potřebou firem získat a dlouhodobě motivovat stále více ceněné specialisty,“ doplňuje Tomáš Nidetzký.

Benefitům určeným spíše řadovým zaměstnancům vévodí věcné výhody, jako jsou stravenky a pitný režim, příspěvky na volnočasové aktivity a finanční benefity, konkrétně jednorázové odměny nebo 13. plat.

Témata:  zaměstnanci zaměstnavatelé

Aktuálně se děje

25. dubna 2024 10:21

Předpověď počasí na noc a pátek 26. dubna

Počasí u nás bude ovlivňovat svým okrajem tlaková níže nad severozápadní Evropou. Kolem ní k nám začne proudit teplejší vzduch od jihu, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

České domácnosti loni platily za elektřinu nejvíce v EU, přestože Česko vyvezlo takřka nejvíce elektřiny v celé EU

KOMENTÁŘ Lukáše Kovandy: Česko je ryze z ekonomického hlediska určitou anomálií. Vykazuje sice poměrně výrazný nadbytek vyprodukované elektřiny, avšak přesto jeho domácnosti čelí jejím vysokým cenám. Dokonce nejvyšším v celé EU ve vyjádření dle standardu kupní síly, které umožňuje mezinárodní porovnatelnost. A to přitom tedy Česko loni v čistém vyjádření vyváželo čtvrtý největší objem elektřiny v EU.