Cena elektřiny by v příštím roce neměla růst

Domácnosti i firmy si příští rok polepší. Cena silové elektřiny se již několik měsíců drží na historických minimech a výrazný nárůst ceny se nedá očekávat ani příští rok. Podle Virtuse Energy, která obchoduje s elektřinou, plynem a emisními povolenkami ve 22 zemích, může navíc cena ještě klesnout. Vloni se cena pohybovala nad hranicí 36 eur za megawatthodinu (980 korun) a před čtyřmi lety se cena jedné megawatthodiny na celý následující rok dotkla úrovně 60 eur (1633 korun). V porovnání s rokem 2011 jde o pokles o více jak 50 procent. Aktuálně se cena pohybuje na 29 euro za megawatthodinu (792 korun). Informuje společnost Virtuse Energy.

Ilustrační fotografie
reklama

Na cenu elektřiny působí několik vlivů najednou. Cena komodity vzniká tržně, regulovanou část pak tvoří související služby, jejichž cenu určuje  Energetický regulační úřad. „Cena kontraktů na dodávku elektřiny pro příští rok je nejnižší za posledních dvanáct let. Dlouhodobý vývoj je od roku 2011 jednoznačně klesající, především kvůli pokračujícímu trendu zvyšování kapacit na produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu,“ říká Jaroslav Codl, ředitel prodeje elektřiny a plynu Virtuse Energy. 

Navýšení výrobních kapacit z větru a ze solární energie je v ceně na příští rok již započten. Do konce letošního roku bude proto cena elektřiny podléhat vlivům ekonomickým, geo-politickým a tržním, bude reagovat na vývoj cen ostatních komodit. Za aktuálním poklesem ceny elektřiny je levné uhlí. V současné době mohou cenu elektřiny nejvíce ovlivnit právě ceny ostatních komodit, tedy ceny uhlí, plynu, ropy a emisních povolenek a popřípadě také náklady na dopravu uhlí a ropy. 

Poklesu cen elektřiny v poslední době výrazně napomáhá dlouhodobý celosvětový pokles poptávky po uhlí. Cena evropského uhlí API2 je pod 50 dolary za tunu, což je úroveň naposledy dosažená v roce 2003. Podle Virtuse Energy bude klesající trend nejspíše i nadále pokračovat, jelikož významní spotřebitelé uhlí Čína i  USA plánují redukci tepelných elektráren. Navíc v Číně, která je největší světový spotřebitel uhlí, letos výrazně klesá poptávka po dovozu uhlí v důsledku zpomalení růstu ekonomiky. Stejně tak i Německo se potýká s poklesem poptávky po uhlí v důsledku poklesu produkce tepelných elektráren a poklesu poptávky v ocelářském průmyslu. 

Témata: energetika

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky