Budou země BRIC ekonomickými tygry? Možná ano, spíše ne…

SPECIÁL - Společné hospodářské uskupení států, známé pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) a v roce 2010 rozšířené o Jižní Afriku (odtud BRICS) je v očích některých ekonomů a odpůrců Evropské unie vnímáno jako uskupení, jemuž patří ve světové ekonomice budoucnost. Ponechme nyní stranou různé idealistické představy a podívejme se, jaká je z pohledu tvrdých čísel dnešní realita tohoto uskupení.

Ilustrační fotografie
reklama

Jisté je, že tyto země mohou představovat velkou hospodářskou sílu. V těchto zemích žijí čtyři z deseti obyvatel planety, dohromady představují čtvrtinu plochy všech zemí světa. Představují však také dost odlišná kulturní a sociální prostředí. Zejména jak se staví k člověku. Například Evropská unie je v tomto směru výrazně jednotnější. V zemích BRICS jsou v tomto směru obrovské rozdíly mezi Brazílií, Ruskem a oběma asijskými státy. Pádně se o tom přesvědčilo mnoho našich lidí, pracujících ve firmách s korejským, čínským či japonským managementem. To je proti Evropě něco naprosto jiného.

Ale pojďme k tvrdým ekonomickým datům. Jak si stojí jednotliví členové BRIC?

Čína

Nejsilnější člen BRIC, její ekonomika se pohybuje na úrovni USA, podle některých zdrojů je už dokonce předstihla. To však pouze v celkové velikosti. V objektivnějším měřítku srovnání – hrubý domácí produkt (HDP) na jednoho obyvatele – dosahuje Čína zhruba sedminy úrovně USA.

Po řadě let dvojciferného ekonomického růstu se čínské tempo začíná výrazně zpomalovat. Letošní odhady se pohybují kolem 7,5 procenta růstu. Narůstají i další negativní faktory. Vlivem výrazného růstu mezd ztrácí čínské výrobky konkurenceschopnost. Čína má vysoké finanční rezervy, ty jsou však hlavně v rukou státu, zatímco mnoho čínských soukromých firem má velké finanční problémy. Čínským problémem je i vysoký stupeň znečistění životního prostředí a snaha vlády tento stav zlepšit si vyžádá obrovské investice. Přes to všechno má Čína předpoklady své postavení dále posilovat.

Brazílie

Druhá největší ekonomika zemí BRIC. V celosvětovém měřítku se pohybuje na sedmém místě. Ovšem v přepočtu HDP na obyvatele se pohybuje na počátku sedmé desítky. Země loni těžila z fotbalového mistrovství světa a totéž očekává od letní olympiády v roce 2016. Přesto se však po letech růstu začíná projevovat stagnace, dokonce se začíná propadat do recese, země má problémy v budování infrastruktury, bují zde vysoká korupce (viz nedávný obří skandál státní energetické firmy uplácející desítky politiků). Ekonomickému rozvoji nepomáhají ani příliš štědré sociální programy současné prezidentky Rousseffové, na něž země prostě nemá.

Indie

Druhá nejlidnatější země světa je zároveň ekonomicky nejslabším členem společenství BRICS. Její ekonomika jako celek se sice pohybuje na úrovni Itálie, v přepočtu HDP na obyvatele to však pro Indii znamená pád až ke 150.místu mezi světovými ekonomikami. Po letech více než desetiprocentních růstů ekonomiky sice toto tempo zpomalilo, ale stále vykazuje zhruba pětiprocentní růst. Navíc se spoléhá na nového premiéra Módího, dříve úspěšného šéfa svazového státu Gudžarát. Výhodou Indie jsou také energetická soběstačnost, příznivé demografické složení a od dob britské koloniální nadvlády rozšířená znalost angličtiny. Díky tomu je Indie například největším světovým poskytovatelem outsourcingových služeb (například call-centra) pro největší světové firmy.

Obecně lze o Indii soudit, že pokud dokáže snížit míru korupce a odstranit zbytky kastovního systému, má velké předpoklady dále výrazně ekonomicky růst.

Rusko

Největší světová země se v současné době nachází v celé řadě problémů. Velikostí své ekonomiky se v celosvětovém měřítku pohybuje kolem osmého místa, v HDP na obyvatele se pohybuje kolem padesátého místa, což je nejlepší výsledek mezi zeměmi BRIC.

Ruská ekonomika však trpí řadou vážných problémů. Přílišná závislost na vývozu surovin se projevuje nyní, kdy vlivem pádu cen ropy místo několikaprocentního růstu očekává letos Rusko pokles blížící se až pěti procentům. Bohužel ani po patnácti letech vlády Vladimíra Putina nedošlo k výraznému oslabení závislosti na vývozu surovin. Navíc Rusko přes výrazné škrty ve všech výdajových položkách dále zvyšuje výdaje na zbrojení. Svou negativní roli sehrává také konflikt na východní Ukrajině.

Shrnutí

Jako celek se země BRIC vyznačují relativně nízkou zadlužeností (zejména Čína a Rusko), nízkou mírou nezaměstnanosti (což ale také znamená nízkou produktivitu), většinou výraznými surovinovými zdroji. Na druhé straně jejich ekonomiky po letech velkého růstu výrazně zpomalují, případně padají do hluboké recese (Rusko). Navíc nejvyspělejší technologie umožňující rozvoj vznikají v jiných končinách světa. Přes tyto potíže však mají tyto země velké předpoklady růstu za předpokladu, že se jim podaří vyřešit hromadící se problémy.

Nelze také nepominout zájmy jednotlivých členských zemí. Přestože u počátku seskupení BRIC stálo zejména Rusko, dominantní roli bude stále více přebírat Čína. A je zásadní otázkou, v jaké podobě bude v budoucnosti společenství BRIC právě Číně vyhovovat. Těžko Za důkaz slouží například přijetí Jižní Afriky do tohoto svazku a rozšíření na BRICS. To byl zejména zájem Číny, která v Jižní Africe vidí prostor k proniknutí na africké trhy. Těžko lze tak předpokládat, že Čína bude mít zájem na tak výrazném propojení jaké existuje například v rámci Evropské unie. Své také může sehrát zvyšující se počet obyvatel Číny a zejména Indie, což může mezi těmito sousedy vyvolávat řadu problémů.

Souhrnně řečeno, společenství BRICS rozhodně nelze přehlížet. Má velkou váhu, avšak rozhodující směr světové ekonomiky budou ještě minimálně dlouhou řadu let určovat jiná ekonomická seskupení.

Tabulka: Srovnání HDP na obyvatele (údaje v USD, podle údajů Mezinárodního měnového fondu října 2014):

 USA  53 042  Rusko  14 611
 Německo  45 119  Brazílie  11 172
 Japonsko  38 468  Čína  6 976
 Česká republika  18 877  Indie  1 509
Témata: ekonomika | Rusko | čína

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky