Co přinesl rok 2013: Recesi, intervenci ČNB, církevní restituce a další změny

Rok 2013 byl pro každého Čecha plný důležitých událostí. Ekonomika se pomalu dostává z recese, Česko řídily dvě vlády a o třetí se dodnes jedná, ČNB už nestačily úrokové sazby a vrhla se na kurzy a další.

660
reklama

Zvýšení DPH
 

Od 1. ledna se nám vše prodražilo, Nečasova vláda totiž zvýšila DPH na 15 a 21 procent. Nejcitelněji tuto změnu pocítili rodiny s malými dětmi, například dětské pleny se totiž přesunuly ze snížené do základní sazby. Od 1. ledna se tak u plen platí DPH 21 %, velké balení se tak prodražilo až o 40 korun.


Klausova amnestie

 

1. ledna letošního roku všechny zaskočila amnestie vyhlášená prezidentem republiky Václavem Klausem při novoročním projevu. Bylo to při příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky. Amnestie se celkem týkala 111 263 lidí! V souvislosti s vyhlášením amnestie byla na Václava Klause podána žaloba pro velezradu. Řízení bylo zastaveno, protože Klaus v době projednávání již nebyl prezidentem.
 

První přímo zvolený prezident
 

Koncem ledna jsme si zvolili poprvé přímo svého prezidenta. Tím se 26. ledna stal Miloš Zeman, který ve 2. kole prezidentské volby porazil Karla Schwarzenberga. Hlavou státu se stal 8. března, kdy složil prezidentský slib.

Církevní restituce
 

Premiér Petr Nečas 22. února podepsal se zástupci církví a náboženských společností smlouvu o tzv. církevních restitucích. Česká republiky v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi vyplatí 59 miliard korun v hotovosti a 75 miliard korun v nemovitostech.

Zeman se stal prezidentem
 

Miloš Zeman se prezidentské funkce oficiálně ujal 8. března, kdy složil prezidentský slib. Celý slavnostní akt se neobešel bez zádrhelu. Slib, který Miloš Zeman podepsal totiž obsahoval hrubku! Nový prezident tak musel slib podepsat hned dvakrát

Evropská vlajka na Pražském hradě
 

Na Pražském hradě kromě české vlajky a prezidentské standarty poprvé od vstupu do Evropské unie zavlála také vlajka evropského společenství. Jeho předchůdce Václav Klaus patřil mezi tzv. euroskeptiky a vůči Evropské unii se ostře vyhrazuje. Jeho nástupce Miloš Zeman vyvěsil vlajku EU za přítomnosti předsedy Evropské komise José Barrosy.

Povodně
 

Začátkem června Česko sužovaly povodně. Hned 1. června byl vyhlášen stav ohrožení na Kamenici na Děčínsku, na Radbuze ve Stankově i na Klabavě v Nové Huti. O den později byl vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity na 50 místech. V Praze byl vyhlášen stav nebezpečí a bylo uzavřeno 8 stanic metra. 4. a 5. června většina řek kulminovala. Povodně si vyžádaly celkem 15 lidských životů.

Kauza Nagyová
 

V červnu také propukla kauza Nagyová. 13. června Útvar pro odhalování organizovaného zločinu provedl rozsáhlou razii proti politikům i lobbistům kvůli korupci a zneužití pravomocí úřední osoby. Policisté zasahovali například na Úřadě vlády, ministerstvu obrany, pražském magistrátu, nebo v sídlech lobbistů Romana Janouška a Ivo Rittiga.
 

V souvislosti s případem byla zadržena i šéfka kabinetu Nečasovy vlády Jana Nagyová (dnes Nečasová), dále exposlanci za ODS Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr, vojenští zpravodajci Ondrej Páleník a Milan Kovanda, exnáměstem ministerstva dopravy a zemědělství Roman Boček a bývalý šéf Úřadu vlády Lubomír Poul. Zadržení byli později propuštěni z vazby na svobodu, Nagyová byla propuštěna 19. července.
 

Krátce po zadržení Jany Nagyové vyšlo najevo, že udržovala intimní vztah s premiérem Petrem Nečasem. Dokonce nechala sledovat jeho tehdejší manželku Radku vojenskou rozvědkou. Na konci září se pak Nagyová za Nečase provdala. Celá kauza okolo Jany Nagyové vedla k pádu vlády, premiér Petr Nečas podal demisi 17. června. Už o osm dní později jmenoval Miloš Zeman novým předsedou vlády Jiřího Rusnoka.


Rozpuštěná sněmovna


Po pádu vlády Petra Nečase padla i Poslanecká sněmovna, 20. srpna poslanci poprvé v historii odhlasovali rozpuštění dolní komory. Pro bylo 140 poslanců, proti hlasovalo jen 7 poslanců. Rozpuštění Sněmovny podepsal prezident Zeman o osm dní později a zároveň vyhlásil předčasné volby, které se konaly 25. a 26. října.

Tresty za Mosteckou uhelnou
 

Ve švýcarské Bellizoně padly tresty za privatizaci Mostecké uhelné společnosti. Pět českých manažerů Antonín Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Petr Kraus dostali nepodmíněné tresty odnětí svobody od 16 do 52 měsíců za podvody a praní špinavých peněz v průběhu privatizace společnosti 1996.
 

Předčasné volby
 

25. a 26. října se konaly předčasné volby. Vyhrála je ČSSD se ziskem 20,45 %, v Poslanecké sněmovně pak obsadila 50 křesel. Druhé bylo hnutí ANO 18,65 % a 47 křesel, třetí KSČM 14,91 %, 33 křesel, čtvrtá TOP 09 11,99 %, 26 křesel, pátá ODS 7,72 %, 16 křesel, šestý Úsvit 6,88 %, 14 křesel a sedmé KDU-ČSL 6,78 % rovněž se 14 křesly.

Vražda kmotra Housky
 

V Chomutově byl zavražděn severočeský kmotr Roman Houska. Severočeský podnikatel a politik Houska byl partnerem exhejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové. Mluvilo se o něm jako o muži v pozadí celé severočeské ČSSD.

Houska má za sebou několik afér. V minulosti byl nepravomocně odsouzen, když najel na policistu, který ho chtěl pokutovat. Kromě toho se na jednom ze sjezdů regionální ČSSD nepohodl se svým kolegům Jaroslavem Foldynou. Bývalý boxer Foldyna ho pak prý honil po sále, kde se schůze konala.
 

Rathovo propuštění
 

11. 11. 2013. To je magické datum pro Davida Ratha, po více než roce a půl se dostal z vazby na svobodu. V cele pobýval po svém zadržení v květnu loňského roku, kdy ho policisté zadrželi s krabicí od vína, v němž bylo 7 milionů. Rath je obviněn z korupce.


Intervence ČNB

ČNB sáhla k netradičním nástrojům. Česká národní banka chtěla měnovou intervencí pomoct exportérům a zároveň donutit Čechy vytáhnout naspořené peníze a utratit je.

Měnové intervence drží korunu ve slabších rovinách než 27 Kč/EUR. V praxi vedly měnové intervence k oslabení koruny až k úrovni kolem 27,50 Kč/EUR a není vyloučeno další oslabení. Výborná zpráva pro exportéry, horší pro importéry a nejhorší pro lidi, kteří se chystají strávit nějaký čas lyžováním v Alpách.

Dva policejní prezidenti
 

Začátkem prosince vznikla v Česku absurdní situace. Máme totiž hned dva policejní prezidenty, ministr v demisi Martin Pecina totiž vrátil do funkce Petra Lessyho. Pecina zrušil rozhodnutí svého předchůdce Jana Kubiceho, který propustil Lessyho loni v srpnu poté, co policejního prezidenta obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů ze zneužití pravomoci a pomluvy. Soud však Lessyho zprostil viny.
 

Premiérův trapas
 

Premiér Jiří Rusnok si uřízl v Poslanecké sněmovně pořádnou ostudu. Ruchové mikrofony zachytily totiž Rusnokův rozhovor s ministrem obrany Vlastimilem Pickem. Mluvili o návštěvě na pohřbu Nelsona Mandely, kam se Rusnokovi evidentně vůbec nechce. " Ty vole, já se úplně třepu, abych tam nemusel jet," třepal se v uvolněném rozhovoru Rusnok. Zatímco na pohřbu se objevili významní státníci z celého světa, kvůli Rusnokově trapasu byl do Jihoafrické republiky nakonec vyslán jen ministr zahraničí Jan Kohout.

Témata: zajímavosti

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky