Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konečně změna? Globální ekonomika se prý zlepšuje

Konečně změna? Globální ekonomika se prý zlepšuje

Foto: Home Credit

Stav globální ekonomiky se zlepšuje, domnívá se 47 procent oslovených účetních a finančních manažerů. Jde o nejvyšší míru optimismu za poslední dva roky a stojí za ní celá řada zlepšujících se ekonomických ukazatelů, vyplývá z průzkumu ekonomických podmínek Asociace certifikovaných účetních (ACCA) a Institut manažerských účetních (IMA) mezi 2000 finančními manažery z celého světa. Manažeři ve střední Evropě včetně Česka však podle průzkumu v brzké ekonomické zotavení nevěří.

Globální index důvěry ve druhém čtvrtletí povyrostl – 26 procent respondentů hlásí zvýšenou důvěru ve vyhlídky svých organizací. ACCA i IMA v předchozím čtvrtletí varovaly před neopodstatněným optimismem, nyní však soudí, že vysoká podnikatelská důvěra je v souladu s lepšími fundamentálními ukazateli ve druhém čtvrtletí roku 2013.

Ve druhém čtvrtletí respondenti uváděli, že jejich organizace mají lepší přístup ke kapitálu, což dále svědčí o příznivém ekonomickém vývoji. To bylo zjevné ve všech regionech a na všech velkých trzích ACCA a IMA, s výjimkou kontinentální Číny a Irska. Tento výsledek je výslednicí celé řady vlivů, ACCA a IMA ovšem jako hlavní příčinu určily monetární pobídky v řadě velkých ekonomik.

Emmanouil Schizas, seniorní ekonomický analytik ACCA a redaktor průzkumu GECS, k tomu uvedl: „Nejde o oživení pro každého, ale u nezanedbatelné části světa to vypadá, že k němu skutečně došlo. Pokud tato nová dynamika přetrvá několik čtvrtletí, mohla by získat vlastní setrvačnost zcela nezávisle na monetární politice."

Na druhou stranu se do změn v podnikatelské důvěře promítá i fiskální politika. Respondenti čím dál více očekávají, že celá řada států, které prozatím utrácely hodně - v jejich popředí stojí Čína, Rusko a Spojené státy - v následujících pěti letech svou fiskální politiku přitvrdí. Emmanouil Schizas k tomu dodal: „Tyto tři země samy o sobě představují zhruba 37 procent světového HDP. Přestože tamější respondenti neočekávají, že jejich vlády začnou šetřit, i malé až střední zpomalení ve vládních výdajích bude mít nejspíš významný globální dopad."

Střední Evropa

Situace ve střední Evropě se liší od globálních výsledků výzkumu. Pouze 8 procent zdejších respondentů mezikvartálně uvádí nárůst důvěry v ekonomické zotavení. 71 procent zdejších finančních profesionálů navíc uvádí pesimistickou prognózu dalšího vývoje, což představuje mezikvartální nárůst o 8 procentních bodů.

Finanční manažeři cítí permanentní tlaky v oblasti poptávky a cash flow. Nicméně přiznávají, že například dostupnost růstového kapitálu se pro firmy během uplynulých 18 měsíců velmi zlepšila. Účetní vztahují podmínky vedoucí k poklesu jejich důvěry výhradně k lokálním trhům ve střední Evropě. Uvádí shodně, že globální ekonomické podmínky se naopak jasně zlepšují.

„Ve střední Evropě si na zásadnější nárůst důvěry v ekonomiku evidentně ještě nějakou chvíli počkáme. Je přirozeně těžké odhadnout, kdy přesně se tak stane. Naše ekonomiky se však dosud vyvíjeli v těsném závěsu za západní Evropou. Oživení tedy může být doslova za dveřmi," uvedla Kateřina Benešová, ředitelka ACCA pro Česko, Slovensko a Maďarsko.

Témata:  ekonomika

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.