Generální ředitelé vzkazují vládám: Vyřešte zadlužení!

Průzkum se zajímal jak o pohled generálních ředitelů na budoucnost firem, v jejichž čele stojí, tak i na podmínky a vztahy s veřejným sektorem v zemích, kde působí. Proto v průzkumu odpovídalo vedle generálních ředitelů navíc také 23 významných představitelů veřejného sektoru. "Studie ukázala, že zadání od generálních ředitelů pro vlády je zcela jednoznačné. Vyřešit zadlužení, a to způsobem, který nepodváže růst a pomůže firmám i celým ekonomikám ke zvýšení konkurenceschopnosti. Zároveň vlády musí svým dílem přispět k zajištění dostatečného zdroje kvalifikované pracovní síly," shrnul hlavní výsledky průzkumu Jiří Halouzka, partner oddělení Poradenství, PwC Česká republika. "Na vládní úrovni je před námi spousta práce, neboť instituce a jejich kvalita jsou jednou z hlavních slabin naší konkurenceschopnosti. Firmy i občané se shodují v požadavku, že Česká republika potřebuje zlepšit služby veřejného sektoru, zejména vládních institucí, zavést mezinárodně běžný standard manažerského řízení s větší politickou nezávislostí a lépe investovat do kvalitního vzdělávání a inovací," potvrdil Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu. Vlády by se podle generálních ředitelů měli hlavně vypořádat s deficity. "Správně stanovit priority, mít odvahu k těžkým rozhodováním a dokázat udělat více nebo alespoň stejně za méně. To jsou klíče k úspěchu. Vlády po celém světě čelí potřebám snížit deficity a dluhy, aby zabránily riziku ´projedení´ budoucnosti svých občanů," poznamenal Halouzka. Prioritou při řešení deficitů by mělo být hledání způsobů, jak dosahovat vyrovnanějších veřejných rozpočtů, se zaměřením na snižování nákladů a hledání nových zdrojů financování, reformy trhu práce, které zohledňují náklady na pracovní sílu, inovace způsobu poskytování služeb, zejména lepším využíváním soukromého a neziskového sektoru a v neposlední řadě také zlepšení odpovědnosti a transparentnosti. Generální ředitelé však požadují také to, aby vlády umožnily růst. "Vlády mají velkou odpovědnost za vytvoření vhodných podmínek pro růst, který je finančně, ekonomicky i ekologicky udržitelný růst, tzv. dobrý růst. Podniky vlastněné státem či municipalitami poskytují příležitosti pro vlády v oblasti vytváření pracovních míst a podpory inovací. Jsou zapotřebí nová měřítka hodnocení sledující více, než jen tradiční finanční ukazatele a která musí poskytnout vládním představitelům i daňovým poplatníkům ucelený pohled," podotkl Halouzka. Mezi tři klíčové mechanismy veřejného sektoru umožňující růstu pak patří města, která jsou hlavním motorem udržitelného růstu. "Inteligentní města" také přinášejí novou úroveň spolupráce napříč sektory taženou společnými zájmy v oblasti čistých technologií, energetické efektivity a udržitelnosti. Druhým mechanismem jsou klastry ekonomických aktivit, které jsou životně důležité pro konkurenceschopnost, stejně tak jako je potřeba inovačních systémů a nových způsobů modelování a financování růstu, stanovování priorit a zaměření prostřednictvím národních strategií inovace. A posledním mechanismem je vyvážený integrovaný program infrastruktury, potřebný pro jakoukoli moderní ekonomiku, která má fungovat efektivně a být konkurenceschopná. "Spolupráce veřejného a soukromého sektoru je rozhodující při získávání a udržení zaměstnanců. Vlády mohou udělat více pro vytvoření prostředí, které pomáhá překonat nedostatek klíčových odborníků na trhu," doplnil Halouzka s tím, že je odpovědností vlád pomoci podnikům získat potřebné odborníky. K tomu mají sloužit programy, které "vybaví" lidi potřebnými dovednostmi, nové způsoby, které přesvědčivě nasměrují lidi do vysoce kvalifikovaných povolání, která na trhu chybí a také řešení nevyužitého potenciálu některých skupin obyvatelstva, který by mohl zvýšit produktivitu celé společnosti. "Řady dalších opatření, která vládní organizace a veřejný sektor musí jako zaměstnavatelé učinit, aby si držely a zapojily své klíčové zaměstnance - včetně zvýšení atraktivity veřejného sektoru, rozvoje trvalé plánu pracovní síly, definování potřeb na znalosti a schopnosti zaměstnanců a jejich systematického mapování a udržováním s ohledem na místní zdroje," vyplývá z průzkumu.

Témata:  krize