Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

MAAE schválila testy japonských jaderných reaktorů

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý schválila testy bezpečnosti japonských jaderných reaktorů. Informují o tom agentury AFP a Reuters.

Delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii přijela do Japonska na pozvání vlády. Japonská vláda se snaží přesvědčit skeptické obyvatele, že je bezpečné znovu zahájit provoz v jaderných elektrárnách.

Nyní je v zemi v provozu jen několik reaktorů a vláda se obává případných výpadků proudu, pokud nezačnou pracovat i další reaktory. K jejich uvedení do provozu je ovšem zapotřebí souhlas místních obyvatel.

Vládní Agentura pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) pozvala do země delegaci MAAE, aby zhodnotila, zda zátěžové zkoušky, kterým jsou podrobeny všechny reaktory před zahájením provozu, jsou dostatečně přísné. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý povolila testy bezpečnosti japonských jaderných reaktorů. "Delegace MAAE došla k závěru, že zátěžové zkoušky NISA jsou v naprostém souladu s bezpečnostními standardy MAAE," uvedla delegace v prohlášení.

"Ohromilo nás, jak rychle Japonsko zavedlo pohotovostní bezpečnostní opatření po březnové katastrofě," řekl šéf desetičlenné delegace James Lyons. Uvedl, že by Japonsko mělo o zátěžových testech jednat s místními obyvateli.

"NISA na svém webu zveřejnila transparentní informace, ale myslíme, že je důležité, aby uspořádala setkání s obyvateli žijícími poblíž jaderných elektráren," dodal Lyons.

Zátěžové testy jsou počítačové simulace, které hodnotí odolnost jaderného reaktoru v případě velké přírodní katastrofy.

Podle agentury NISA testy ukázaly, že reaktory v elektrárně Ohi v prefektuře Fukui, které prošly zkouškou jako první, dokážou odolat v podmínkách, které nastanou po silném zemětřesení a následné vlně tsunami. Jaderní odborníci Hiromicu Ino a Masaši Goto však zpochybňují platnost zátěžových testů. Podle nich jsou testy nedostatečné, protože pouze simulují dopad přírodní katastrofy a neberou v úvahu možnost selhání zařízení nebo lidskou chybu.

Jiní tvrdí, že souhlas MAAE nepostačí k tomu, aby veřejnost změnila svůj názor na jadernou energii. "Nedůvěra veřejnosti vůči informacím o jaderné katastrofě, které poskytuje vláda, je silná. Nemyslím si, že návštěva MAAE to může změnit," řekl politický analytik Acuo Ito.

Jaderná katastrofa postihla Japonsko loni v březnu, když jadernou elektrárnu Fukušima poničilo zemětřesení o magnitudu 9,0 a následná vlna tsunami. Při nehodě selhal chladicí systém zařízení, explodoval nahromaděný vodík a z přehřátých reaktorů unikla radiace. Stovky tisíc lidí z okolí elektrárny musely opustit své domovy, dvacetikilometrová evakuační zóna zůstává liduprázdná. Stopy radiace už byly zaznamenány ve vodě, hovězím mase, zelenině, čaji, mořských plodech a nejnověji také u divokých zvířat. Zemětřesení a tsunami si vyžádaly na 20 000 mrtvých. Katastrofa ve fukušimské elektrárně zničila důvěru Japonců v jadernou energii, na kterou se ostrovní země chudá na přírodní zdroje dosud spoléhala. Mnoho jaderných elektráren bylo vyřazeno z provozu.

Témata:  Japonsko jaderná elektrárna

Aktuálně se děje

26. dubna 2024 10:42

Studená sprcha, americká ekonomika za první čtvrtletí letošního roku vzrostla jen o 1,6 %

KOMENTÁŘ Tomáše Volfa: Nižší tempo ekonomického růstu v překladu znamená, že Fed může začít snižovat sazby dříve, než se dosud čekalo. Možnost nižších sazeb v dřívějším termínu bude znamenat ztráty pro americkou měnu, která po zveřejnění osciluje kolem 23,50 USDCZK, a 1,0705 EURUSD.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

České domácnosti loni platily za elektřinu nejvíce v EU, přestože Česko vyvezlo takřka nejvíce elektřiny v celé EU

KOMENTÁŘ Lukáše Kovandy: Česko je ryze z ekonomického hlediska určitou anomálií. Vykazuje sice poměrně výrazný nadbytek vyprodukované elektřiny, avšak přesto jeho domácnosti čelí jejím vysokým cenám. Dokonce nejvyšším v celé EU ve vyjádření dle standardu kupní síly, které umožňuje mezinárodní porovnatelnost. A to přitom tedy Česko loni v čistém vyjádření vyváželo čtvrtý největší objem elektřiny v EU.