Největší problém v Česku? Korupce! Zlodějny! Ale kdepak...

Komentář Petra Šulky - Největším problémem České republiky je prostý a jednoduchý respekt k zákonům. Dodržování jasně daných pravidel lidského soužití a snaha je nepřekročit. Jak však má člověk k zákonům získat respekt, když zákony jsou často šity horkou jehlou, mění se dle počasí, lze si je vykládat podle nálady úředníků či jsou psány tak, aby šlo s občany co nejjednodušeji vymést a nemyslí se na důsledky?

CZK
reklama

Císařovna Marie Terezie tvrdila, že zákony v její říši by měl chápat každý pasaček vepřů. V České republice jsme se dostali do stavu, kdy si skutečně člověk myslí, že některé normy pasáčci nevinných pašíků píší.

Stačí se podívat na peripetie například kolem sociálních zákonů. S těmi si zákonodárci rádi hrají. Je to populární, protože na boj proti zneuživatelům dávek slyší mnozí, a ti, o kterých se jedná, se často nemohou nebo nechtějí ozvat.

V loňském roce byl třeba schválen zákon, který dovoluje úřadům vyplácet část příspěvku na živobytí lidem, kteří jej pobírají déle než půl roku v poukázkách.  

Odůvodnění znělo bohulibě krásně: „Ubyly by případy, kdy jsou klienti viděni v obchodě, jak si za dávky hmotné nouze kupují alkoholické nápoje. Delším pobíráním dávek hmotné nouze u klienta a společně posuzovaných osob dochází k uspokojení se svou životní situací. Změnou tohoto ustanovení by u některých z nich došlo k větší motivaci najít si zaměstnání,“ mnohý nepochybně zatleskal!

A realita? Pokud někdo chce zneužít dávku, jednoduše za „nezneužitelné“ poukázky koupí například pět kuřat, prací prášek či deset čokolád a za toto zboží u obchodníka, který nemá takové skrupule nebo od souseda, který není na dávkách, ten alkohol vymění.  

Pak jsou tu lidé z vesnic a obcí, ve kterých obchodníci poukázky neberou. A když se některý smiluje, a vezme ji od člověka v nouzi, tak s přirážkou 10-20%.

Co dělat, když se sociálně slabým rozedřou boty nebo kalhoty a blíží se zima, jak zaplatit účet za řemeslníka nebo internet, už také páni poslanci nedomysleli.

Nejhorší je, že se zákon nedotkl jen nezaměstnaných. Týká se i invalidů. Lidé, kteří jsou často nejen v ekonomické, ale i zdravotní nouzi najednou začali pobírat místo peněz poukázky. Raději se nebudeme ptát, jak asi invalidé dopadli, když se s nimi pokoušeli zaplatit dejme tomu v lékárně nebo za sociální služby.

I přesto, že se vědělo, že zákon přinese tyto problémy, začal platit v lednu letošního roku. Od února byly pokusy o jeho reformu. A včera konečně doporučili poslanci zrušení celé normy. Mnozí co vloni hlasovali pro jeho zavedení, jej nyní chtějí zrušit…

Stát chce po občanech, aby dodržovali zákony. Neměl by však stát myslet, i na to, jaké dopady mohou mít jím vynucované zákony na občany?  Zvláště je to citlivé, když se zákony dotýkají lidí na dně. Už tak mnozí mají ne vlastní vinou těžký život. A zákonodárci jim jej ještě více ztrpčují.  

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky