Jak je na tom důchodový systém. Bude na vyplácení penzí?

Stále častěji slyšíme, že bychom si měli spořit na stáří, protože stát už brzy nebude mít na vyplácení důchodů. Jak je to ve skutečnosti? A je dobrý nápad zastropovat věk pro odchod do důchodu? Odborníci se v těchto otázkách neshodnou.

Ilustrační fotografie
reklama

Jednou z diskutovaných otázek je, zda je nutné stanovit pevnou hranici pro odchod do důchodu. „Lidé se chtějí pohybovat v bezpečném prostředí. Kdyby neměli jistotu v ekonomicky aktivní fázi svého života, že nakonec dospějí k důchodu o pevné hranici, tak by je to mohlo znejistit v dnes už tak nejistém světě,“ vysvětloval pro Český rozhlas předseda Odborné komise pro důchodovou reformu Martin Potůček. 

Ten je zastáncem nejen zastropování věku odchodu do důchodu, ale i možnosti každých pět let se vracet k demografické struktuře populace, životním podmínkám obyvatel a na základě těchto údajů případně navrhnout změnu věku odchodu do důchodu. „Pokud by došlo k nějaké změně, tak musí být stanovena minimálně 15 let před tím stanoveným věkem odchodu do důchodu, aby se lidé měli šanci připravit,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti.

Potůček se také domnívá, že by se s penzijním systémem by se nemělo příliš hýbat. „Je mýtus, že důchodový účet je v deficitu, a tudíž nebude na důchody... Na důchody bude vždy. Vždy se ve státním rozpočtu musely, musejí a budou muset najít prostředky,“ říká.

S šéfem komise částečně souhlasí i ekonom Jiří Šatava z institutu CERGE-EI. I on říká, že věk odchodu do důchodu by měli Češi znát co nejdéle dopředu. „Ale to neznamená upnout se k nějaké hranici, o které už velmi pravděpodobně víme, že se bude měnit, abychom se mohli zařídit,“ vysvětluje.

Pevné stanovení důchodového věku na 65 let je podle něj nerozumné. „Je třeba ukázat mladším ročníkům, kdy můžou důchod čekat... Termín se stanovuje na základě demografických prognóz tak, aby poměr mezi pracujícími a důchodci byl vyvážen,“ popisuje Šatava. 

Zastropování na 65 letech podle něj pouze přinese výdaje navíc – a pak bude třeba se uskrovnit jinde. „Je rozumné důchodovým věkem hýbat, protože populace stárne. Proč někomu dáváme falešný pocit bezpečí, když už teď víme, že to nedodržíme?“ zajímá ho.

S tím, jak česká populace stárne, je podle ekonoma také potřeba neustále prodlužovat věk odchodu do důchodu. „Pokud se nebude stát chovat k důchodovému systému vyloženě macešsky, tak systém nezkolabuje. Ale ukazuje se, že dlouhodobě soběstačný není. Měli bychom se tudíž snažit jeho chod zefektivnit,“ dodal Jiří Šatava. 

Důchodová komise vydá doporučení

Důchodová komise byla zřízena vládou Bohuslava Sobotky a svou činnost ukončí na konci měsíce. Ještě před tím ale vydá některá doporučení. Navrhuje například sbližování důchodových odvodů živnostníků s odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů, povinné spoření firem na dřívější penzi pracovníkům v náročných profesích či zvýhodnění práce v důchodu.

Tým odborníků a zástupců parlamentních stran měl přijít s „komplexním a vzájemně provázaným souhrnem návrhů" k zajištění stability penzijní soustavy a přiměřených penzí. To se nepodařilo. Důchodový systém je dlouhodobě v deficitu. Podle návrhu rozpočtu by se příští rok měl sice po letech dostat do plusu, ale jen díky konjunktuře, vysoké zaměstnanosti a vyšším odvodům z rostoucích mezd. 

Komise uvádí, že vidí v českém důchodovém systému problémy a věci, které nefungují. Poukazuje například na nedostatek peněz na důchody kvůli stárnutí a radí zajistit další zdroje financí. Zmiňuje neexistující zaměstnanecké pojištění. Problém vidí i v tom, že politici obvykle rozhodují jen s ohledem na své volební období, jejich rozhodnutí mají přitom dlouhodobý dopad.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky