Na spoření na důchod může přispět stát i zaměstnavatel. Jak je to s daněmi?

Stále více lidí myslí na budoucnost a má sjednanou některou formu spoření na důchod, ať již penzijní připojištění nebo životní pojištění. Toho si jsou vědomi i zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům poskytují benefity v podobě příspěvku na vybrané spoření.

Ilustrační fotografie
reklama

„Takový benefit může být pro zaměstnance výhodnější než příplatek ke mzdě. Pokud totiž nepřekročí stanovenou hranici 50 000 korun ročně v součtu za penzijní připojištění i životní pojištění, je osvobozen od daně z příjmů i odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Pobírat jej navíc může od více zaměstnavatelů současně,“ uvádí Andrea Kleinová, daňová poradkyně společnosti Crowe Horwath. Výhodou penzijního připojištění je také možnost získat státní příspěvek a jak v případě penzijního připojištění, tak životního pojištění si pojištěnci mohou snížit základ daně z příjmu.

Příspěvek od zaměstnavatele

Jedním z benefitů, který mohou zaměstnavatelé zaměstnancům poskytovat, je také příspěvek na penzijní připojištění nebo životní pojištění. Takový příspěvek sice zaměstnanci nemohou využít ihned, ale oproti finančnímu bonusu ke mzdě přináší určité výhody. V případě, že nepřesáhne částku 50 000 korun za rok v součtu za životní pojištění a penzijní připojištění, je osvobozen od daně z příjmu a neodvádí se z něj pojistné na sociální a zdravotní pojištění. „Pokud by příspěvek stanovenou hranici přesáhl, musí zaměstnanci z nadlimitní částky odvést daň z příjmu i pojistné na sociální pojištění ve výši 6,5 % a na zdravotní pojištění ve výši 4,5 %. Stejně tak by z takového příspěvku musel odvádět zálohy a daň i zaměstnavatel,“ upozorňuje Kleinová. Zaměstnanci navíc mohou čerpat příspěvek od více zaměstnavatelů současně. „Pokud zaměstnanec pracuje pro dva zaměstnavatele současně, může příspěvek dostávat od obou. Příspěvky se nesčítají, stanovený limit 50 000 Kč se vždy vztahuje pouze na jednoho zaměstnavatele,“ uvádí Andrea Kleinová. Aby mohl být tento benefit uplatněný, musí však být splněny některé podmínky. Jak v případě životního pojištění, tak v případě penzijního připojištění musí být ve smlouvě pojištěného uvedeno, že výplata plnění je možná nejdříve po 60 kalendářních měsících a zároveň také nejdříve v roce dosažení věku 60 let pojištěného. V případě životního pojištění nesmí být také umožněn předčasný výběr naspořených prostředků. Pokud by k této situaci došlo, případně byla smlouva předčasně ukončena, osvobození od daně z příjmů zaniká a příspěvky od zaměstnavatele, které byly v předchozích letech osvobozeny, je nutné zdanit v daňovém přiznání (toto se vztahuje pouze na příspěvky uhrazené od 1. 1. 2015). Při předčasném zániku penzijního připojištění spojeného s výplatou odbytného je penzijní společnost povinna z částky odpovídající příspěvkům zaměstnavatele srazit srážkovou daň sazbou 15 %.

Příspěvek od státu

Stát poskytuje příspěvek jen v případě penzijního připojištění, k životnímu pojištění žádnou podporu nevyplácí. Aby jej mohli pojištěnci získat, je třeba splnit určité podmínky. Předně jej může dostat pouze fyzická osoba starší 18ti let. Zároveň pojištěný musí být občanem České republiky či jiného státu s trvalým pobytem na území České republiky a s přiděleným rodným číslem. Výše státního příspěvku se pak odvíjí od výše měsíčních plateb. K tomu, aby na příspěvek vznikl nárok musí být výše měsíčního vkladu alespoň 300 korun. V takovém případě pak pojištěný od státu obdrží 90 korun. Maximální částka státního příspěvku pak činí 230 korun, tu lze získat při měsíčním vkladu alespoň 1 000 korun. „Je důležité upozornit na to, že tento vklad musí jít z vlastních zdrojů. Pokud zaměstnanci dostávají podporu od zaměstnavatele, nezapočítává se do výše měsíčních vkladů, od kterých se odvíjí nárok na státní příspěvek,“ upozorňuje Kleinová. Zároveň také dodává, že jednorázový vklad na pojištění na konci roku kvůli daňové optimalizaci taktéž nebude mít vliv na výši již přiznaného státního příspěvku za daný rok.

Možnost daňových odpočtů

Ti, kteří si platí penzijní připojištění nebo životní pojištění, mají možnost snížit si základ daně z příjmu. V obou případech si letos mohou od základu daně odečíst až 24 000 korun. Liší se však částka, kterou je nutné pro maximální odpočty naspořit u životního pojištění a penzijního připojištění. V případě životního pojištění je pro maximální odpočet třeba našetřit alespoň 24 000 korun. U penzijního připojištění se však částka, kterou lze odečíst, vypočítává jako úhrn zaplacených příspěvků snížený o 12 000 korun. Pro maximální odpočet je tak třeba naspořit 36 000 korun za rok. „Je důležité také vzít v potaz, že se do této částky nezapočítávají ani státní příspěvky ani podpora od zaměstnavatele,“ upozorňuje Kleinová.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky