U Jílkové o důchodech: Kdo může za nízké penze? A bude ještě hůř?

Kvůli malým odvodům by osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohly dosáhnout jen na nízkou penzi. V dopise živnostníkům to uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí, čímž řadu OSVČ náležitě pobouřilo. Kolik si ale mají spořit na důchod? A má to pro ně vůbec význam? O tom se diskutovalo v pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou.

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo
reklama

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová úvodem upozornila, že veřejný důchodový pilíř je jistota, na kterou by si lidé měli přispívat. Podle živnostníka Miloše Rubeše ale nemá smysl přispívat více peněz, protože i kdyby přispíval čtyřnásobně, důchod se mu zvedne pouze dvojnásobně. Marksová však upozornila, že OSVČ čerpají na zdravotním a sociálním mnohem více, než vkládají.

Místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková následně překvapivě poděkovala ministryni za to, že otevřela diskuzi na téma důchodového systému. Zmínila ale, že lidé, kteří v dnešní době platí důchod, vlastně platí současným seniorům. Podle ní se tedy dnes nevyplatí platit na důchodový systém více, neboť ze čtyřnásobku vyměřovacího základu OSVČ nemají čtyřnásobný důchod. Dodala navíc, že veškeré změny v důchodovém systému se odrazí až v další generaci.

Vítězslav Čeliš, bývalý živnostník a zaměstnanec, se také domnívá, že platit více se nevyplatí. „Pokud bych přemýšlel nad svým budoucím důchodem, tak rozhodně nebudu platit zbytečně peníze, ale budu si peníz násobit a zhodnocovat sám," upozornil s tím, že nehodlá naplňovat státní kasu. Podle důchodového poradce Pavla Trendy je pravda, že současné peníze, které se platí na odvodech, jdou na lidi, kteří jsou nyní v důchodu. „Je nutno si ale uvědomit, že každá stokoruna, kterou zaplatíme na důchodech, se tomu člověku zapíše do historie zaplaceného pojistného a je tedy jasné, kolik si za život zaplatil," podotkl.

Trenda dále zmínil, že pokud si OSVČ zaplatí za 1500 víc na důchodech, za 30 let zaplatí o 550 000 více. „Důchod v tomto případě budou mít o 3500 větší, což je zhruba kolem 10 500. Průměrná doba strávená v důchodu je dnes kolem 23 let. Když těch 23 let znásobíme tím rozdílem 3500, tak dostaneme na důchodu navíc kolem 950 000 korun, tedy zhruba o 400 000 více" vypočítal.

Diskriminace OSVČ?

Podle Chalánkové je ale potřeba nastolit sociální smír, buď umožnit pokračování důchodové reformy, nebo snížit odvod na důchody zaměstnancům. Podle účetní z publika ale není problém, jaké částky si OSVČ platí, je však diskriminován a má celou procentuální povinnost odvádět jako zaměstnanec a zaměstnavatel. To je podle ní důvod, proč mají OSVČ nízké důchody.

Pavel Žatečka z Cechu malířů, lakýrníků a topenářů jako divák z publika podotkl, že když zaměstnavatel odvádí celý život za zaměstnance, pak už nemá kolikrát ani peníze na své odvody. „Vy počítáte čísla, co má odvést, ale nedíváte se, jestli má z čeho odvést. Aby dosáhl na průměrný důchod 11 tisíc, tak musí mít za rok obrat aspoň milion, tedy 5000 denně" dodal za potlesku zbytku publika.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek ale oponuje a tvrdí, že pokud začneme brát na vědomí, že se podnikání nevyplácí, tak je důležité se ptát, proč existuje řada podnikatelů, která prosperuje. „My máme obrovské množství OSVČ, například ve srovnání s Německem na počet obyvatel, takže proč to ti lidé dělají? Asi v tom jsou i výhody," podotkla Marksová.

Podle Čeliše je problém v tom, že zaměstnavatel platí za zaměstnance a nakonec má kolikrát nižší důchod, než jeho zaměstnanci. „To záleží na tom, jak je tady nastavena cena práce," reagovala ministryně. „Pokud vám to takhle vychází, tak to tak nejde dělat. Nemůžete platit všechno zaměstnancům a pro vás nic nezbude," dodala.

Nízký důchod končí i sebevraždou

Žatečka následně uvedl, že jeho kolegové mají důchody kolem šesti tisíc korun. „Ti chlapi, kteří celý život makali, tak najednou jsou zděšeni. Na některých se to psychicky odráží," dodal s tím, že zažil i případ, kdy si kvůli tomu jeden jeho kolega vzal život. „Když to srovnáte s lidma, kteří celý život brali od státu sociální dávky, tak je to srovnatelné," dodal. Marksová se ale zamyslela nad tím, do jaké míry tito lidé legalizovali své výdělky. Chalánková navíc podotkla, že pokud někdo nemá odpracované potřebné roky, tak na důchod ani nemá nárok.

Podle dalšího živnostníka z publika je současný systém výběru pojistného diskriminační. „To je na ústavní stížnost, protože nás diskriminujete," tvrdí. Iva Merhautová, náměstkyně pro řízení sekce sociálně pojistných systémů, v reakci uvedla, že zaměstnavatelé a zaměstnanci odvádějí sociální pojištění, ale není pravda, že mají vysoké důchody. „V České republice jsou prostě důchody poměrně nízké a ze 600 tisíc OSVČ si pouze 300 tisíc platí ten minimální vyměřovací základ," dodala.

Podle Merhautové by si lidé měli platit na důchod více a s jejími slovy souhlasí i Trenda, Samek navíc dodal, že jakkoliv je důchod OSVČ nízký, je dotován zaměstnanci. Čeliš je ale skeptický vůči tomu, v jakém stavu bude důchodový systém za 30 let. „Přijde jiná vláda, přijdou další novely, změní se pilíře, inflace," obává se. Marksová ale připomněla, že současný důchodový systém funguje od roku 1924 a určitě bude fungovat i za dalších 25 let. Podle Chalánkové má ale být Čeliš rád, že se může rozhodnout, kolik se mu vyplatí na důchod odvádět.

Seniorka Rychterová se domnívá, že je na tom dneska dobře a lidé jako pan Čeliš dopadnou hůře. „Nedivím se současným podnikatelům, kteří na to nemají, aby odváděli více." Co mají poté dělat, pokud si nemohou dovolit odvádět peněz? Podle Samka je potřeba zvednou cenu práce v České republice. Trenda tvrdí, že pokud dnes živnostník nemá na víc než na minimum, tak jeho současné příjmy jsou do deseti tisíc.

Závěrem Marksová zmínila, že by se lidé měli zajímat o své důchody a zopakovala, že se vyplatí platit si na důchod více.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky