Co vše souvisí s důchodem? Lidé mají mylné představy
Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) Plzeň-město byla v úterý 2. června místem setkání novinářů plzeňského regionu a odborníků z OSSZ. U příležitosti 25 let od vzniku České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) se u kulatého stolu diskutovaly různé otázky týkající se sociálního zabezpečení. Např. povinnosti studentů v sociálním zabezpečení, možnosti občanů sledovat své konto důchodového pojištění, co mají na OSSZ vyřídit ti, kteří se chystají pracovat v zahraničí, nejasnosti spojené s důchody a další.
Studenti se podle zkušeností OSSZ často zajímají o to, zda během studia nemusí odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Ani studenti, ale ani absolventi, kteří po skončení studia nenastoupí do zaměstnání, nemají povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Studenti, kteří se však rozhodnou při studiu pracovat, mají povinnost platit pojistné na důchodové pojištění, pokud jejich zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. To znamená, že se zaměstnavatelem mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti v zásadě s příjmem alespoň 2 500 Kč měsíčně. Pojistné studenti hradí i v případě, kdy pracují na základě dohody o provedení práce s příjmem nad 10 000 Kč za měsíc u jednoho zaměstnavatele. Pojistné za studenty, stejně jako za ostatní zaměstnance, odvádí zaměstnavatel. Studentům se doba, kdy pracují a platí pojistné, započítává do doby pojištění potřebné pro důchod.
„Samotné studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se od 1. 1. 2010 již do doby pojištění pro důchod nezapočítává," zdůraznila ředitelka regionálního Pracoviště ČSSZ Plzeň Mgr. Jana Klímová a doplnila: „Účast na důchodovém pojištění si studenti starší 18 let mohou zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. Přihláška k němu se podává na OSSZ podle místa bydliště a minimální pojistné hrazené v roce 2015 činí 1 863 Kč měsíčně".
Vedoucí oddělení důchodového pojištění Mgr. Irena Tolarová sdělila, že se v praxi stále setkávají s mylnými domněnkami týkajícími se důchodů. Lidé se často zajímají o podmínky na předčasný starobní důchod, protože chtějí předčasným odchodem do penze řešit různé situace. Mnohdy ale nevědí, že pro nárok na předčasný starobní důchod musí získat dobu pojištění jako pro řádný starobní důchod, nejsou si jistí, kdy o něj mohou žádat, a překvapí je, že krácení za předčasný odchod do důchodu je trvalé a důchod zůstává krácen i po dosažení řádného důchodového věku.
„Těmto klientům samozřejmě vysvětlíme, kdy je možné předčasný starobní důchod nejdříve přiznat a že jeho výše je závislá i na délce doby, která chybí do dosažení důchodového věku. Poté mohou vše zvážit a rozhodnout se, zda a případně od kdy o přiznání předčasného starobního důchodu požádají," řekla Mgr. Irena Tolarová.
Dobám důchodového pojištění by měli lidé (nejenom studenti) věnovat pozornost, protože to může významně přispět k bezproblémovému řízení o budoucím důchodu. Doby pojištění mají zásadní význam nejen pro nárok na důchod starobní, ale také invalidní nebo pozůstalostní. Každý občan může jednou ročně požádat ČSSZ o vyhotovení a zaslání tzv. informativního osobního listu důchodového pojištění. Majitelé datových schránek („datovek") mají ke svému „kontu" dob pojištění navíc přístup online prostřednictvím ePortálu ČSSZ.
„Zejména v příhraničních okresech se na OSSZ obracejí přeshraniční pracovníci (tzv. pendleři), kteří bydlí na území ČR, ale pracovně jsou aktivní v některém ze států EU, aby se informovali o tom, jaké předpisy v oblasti sociálního zabezpečení se na ně vztahují a jakému státu mají odvádět pojistné," uvedl zástupce ředitele OSSZ Plzeň-město JUDr. Vlastimil Uher. Nejčastěji pracovníci OSSZ na základě žádosti vystavují zaměstnancům nebo osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) vyslaným do zahraničí potvrzení o příslušnosti k českým právním předpisům.
Doporučujeme
