Budou z důchodců žebráci? Nemůžete chtít penzi po státu, strhla se ostrá debata na ČT

Premiér Bohuslav Sobotka chce znovu určit nejvyšší věk odchodu do penze. Plánuje se pohybovat na hranici 65 let, později by se ale měl důchodový věk upravovat podle průměrného dožití lidí. S tím ale pravicová opozice nesouhlasí.

Důchodci, ilustrační fotografie
reklama

Podle Bohuslava Sobotky by měl každý v důchodu strávit zhruba 20 let, podle místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové je nesmysl navrhovat strop, aniž by se hovořilo o důchodové reformě, neboť by se za chvíli mohly vyplácet žebračenky.

Na téma důchodů v pořadu Události, komentáře diskutovali František Laudát, místopředseda poslaneckého klubu strany, a ředitel Sdružení Život 90 Jan Lorman, pro kterého je nejdůležitější, aby byla jistota. "Jinými slovy, aby když budu ukázněně, disciplinovaně celý život platit to, co mně je předepsáno, tak abych měl jistotu, že na základě celospolečenské smlouvy dostanu podíl. Jinými slovy, když budu tohle vědět, tak si musím dopředu upravit šetření, spoření na stáří, protože ano, vyjde mi, že dostanu třeba 15 tisíc. 15 tisíc je pro mě málo, chci mít víc, tak si tedy musím dospořit," svěřil se se svou představou důchodu.

"Tuto jistotu potřebuju mít, abych si mohl něco naplánovat. A to je pro mě důležité. Pro mě je důležité, abych viděl dopředu, takže když dostanu v 65 důchod, tak mně pak nebude nikdo ten důchod krátit," dodal.

Laudát přiznává, že Lormanova vize je příjemná, podotýká ale, že vláda doposud nepředložila žádná čísla. "U tohohle může být jediná jistota, že buďto budou žebračenky, nebo že ten systém zkolabuje. To znamená, že musí průběžně nějakým způsobem reagovat na čím dál větší délku dožití. Pokud se zastaví na nějakých parametrech možnosti člověka, tak pak už by to byla nějaká konstantní hodnota," vysvětluje.

Vyzval proto vládu, aby přišla s nějakým řešením. "Ona pouze chrlí burzu nápadů. Toto je jedno z toho. Ale nikde není ta zodpovědnost, aby přišli se svým modelem. Podívejte se na tu komisi. Neříkám na všechny nápady, které jsem zaslechl v mezidobí, ale oni chtějí dneska rušit druhý pilíř. Ale nemají alternativu, nemají žádný model. To je skutečně hodně nezodpovědné, hodně riskantní," dodal.

Následně Laudát připomněl, že i ve velmi sociálních státech a bohatých státech se vzhledem k neudržitelnosti těchto systémů začíná diskutovat o tom, že výše penzí bude průběžně vázána na ekonomické výsledky té země. "Skutečně i v těch nejvyspělejších a bohatých zemích se to začíná vymykat," odvětil na dotaz, proč chce věk pro odchod do důchodu bez ohledu na věk dožití navázat na nějaký parametr.

"Já se obávám, že se tomu nevyhneme. Jakkoli chápu, že pro penzisty je to dobrá kotva, je to příjemné vědět přesně kdy, nicméně ty změny se neodehrávají z roku na rok. Vždycky několik let dopředu víte, že se vám ten věk odchodu ještě prodlouží. Pak je asi dobré dělat to členění hodně husté, aby změny byly pozvolné. Věk dožití kromě toho po roce 89 neskáče tak radikálně, ale vždycky za tím musí být: Buď na ty penze vyděláme, anebo nevyděláme," dodal.

Stát by tedy měl podle něj určit nějakou minimální spodní hranici odchodu. "To jsme chtěli zejména u těch mladých generací, ale to byla obrovská faleš, co tady předváděla v minulém období sociální demokracie, nicméně lidé budou muset částečně i tu poslední fázi svého života vzít do svých rukou s větší odpovědností. To není nějaký automatismus. Potenciál toho průběžného systému se skutečně vyčerpává. V případě, že nesáhneme k dramatickému navýšení plateb do sociálního systému, ale to zase může způsobovat nezaměstnanost, chudnutí, malé investice rodin, jednotlivců v průběhu jejich života. My jsme to chtěli učit mladé generace. Bohužel sociální demokracie a Babiš to teď chtějí zrušit," rozlítil se Laudát.

Lorman se také domnívá, že na penzi musí být nějaká spoluúčast a občané nemohou chtít po státu vždy stejný důchod. "Já nemám rád ten stát jako, který mi zabezpečí, že ať dělám, co dělám, ať se chovám slušně nebo zlobím, že vždycky dostanu tu stejnou penzi. To nejde. Tady musí být nastavena solidarita a musí mít své limity a když zjistím, že mi to nestačí, tak se musím připojistit, protože musím sám pro sebe něco udělat. Jinými slovy, ta odpovědnost je strašlivě důležitá, je důležitá, aby si jí uvědomili lidi už ve 30 letech, kdy to skutečně začíná a když začnou spořit, nebo když se narodí dítě, už tam začít spořit na starobní důchod, protože tam to samozřejmě všechno začíná, a tím pádem se to rozloží do delšího času. Ale bez odpovědnosti za svůj život ve stáří nemůžu chtít, aby mi všichni platili to, co jsem si vlastně ani nevysloužil," dodal.

Témata: důchodci | důchody

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky